Stavovský stát: Porovnání verzí

'''Stavovský stát''' je forma [[monarchie]], v níž je [[stát]]nístátní moc]] rozdělena mezi [[panovník]]a a [[sněm]], v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) [[šlechta|šlechty]], královských [[Královské město|královských měst]] (měšťané) a [[duchovenstvo|duchovenstva]] (klérus, kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant [[stát]]u a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc, právo na svolání zemské hotovosti (armády) a volí panovníka.

== Stát Koruny české v době stavovské (1434-16201434–1620) ==

Silný vliv v [[Země Koruny české|zemích Koruny české]] získaly stavy v 2. polovině [[15. století]] za vlády [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], který měl jako [[Seznam představitelů českého státu|český král]] jen omezenou suverenitu. Jednotlivé [[České země|země]] vlastní [[autonomie|autonomní]] [[zemský sněm|zemské sněmy]]. Zasedali v nich zástupci [[šlechta|šlechty]] a [[královské město|královských měst]], nikoliv však [[Římskokatolická církev|církve]]. Rozhodnutí sněmů se stávala [[zákon]]em a byla zapisována do [[Zemské desky|zemských desek]].

[[Habsburkové]] po roce [[1526]] postavení panovníka posílili, a to hlavně díky nejednotnosti a vzájemné svárlivosti [[Čechy|českých]] a [[Morava|moravských]] stavů. Poražením [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] v roce [[1620]] byly [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] provedeny kroky k omezení moci stavů a zavedení [[absolutismus|absolutismu]]. To bylo v roce [[1627]] v [[Čechy|Čechách]] zakotveno zákonem ([[Obnovené zřízení zemské]]) a o rok později i na [[Morava|Moravě]].

}}</ref> Ustavující sjezd nově vzniklého uskupení plánovaný na květen 1939 se už vzhledem ke vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] nestihl konat, ale jeho návrh programu označoval hned ve svém úvodu tuto stranu jako „výhradní nositelku mocenské vůle národa“. Návrh programu k uskutečnění stavovského státu měl velmi blízko k modelu italského [[Fašismus|fašismu]] nebo modelu [[Autoritarismus|autoritativního]] [[Rakouský stát|Rakouského státu]]. Hned v úvodu uváděl, že „''Stav je veřejnoprávní sdružení všech osob, jež plní v národní pospolitosti společný hospodářský a sociální úkol. Sdružuje tedy zaměstnavatele i zaměstnance u jednoho společného stolu.''“, dále počítal se zřízením šesti stavy: zemědělstvím, průmyslem, živnostmi, peněžnictvím, obchodem a dopravou, svobodnými povoláními a veřejnými zaměstnanci. Každý stav měl pak zřídit vlastní komoru a z ní zvolení delegáti vytvářet „Nejvyšší hospodářskou radu republiky”. Stávky měly být zakázány a nad jmenováním představitelů stavů měla mít hlavní slovo vláda.<ref>Luboš Palata: Autoritativní režim druhé republiky a české katolické elity, Katolická teologická fakulta UK, dipl. práce, Praha 2018.</ref> Na konci února přistoupila Národní jednota ke zřizování jednotných odborných a odborových organizací.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 14.03.1939, s. 4: Karel Štěpánek, Myslivecká Národní jednota.</ref>

<references /><br />{{Pahýl}}