Česko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Cizinci: Nové údaje. |
→Architektura: Telč a Slavonice značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1 335:
Dalšího vrcholu dosáhla gotika v éře vlády [[Jagellonci|Jagellonců]] (též se hovoří o vladislavské či [[Jagellonská gotika|jagellonské gotice]]). [[Vladislav Jagellonský]] zahájil velkolepou přestavbu [[Pražský hrad|Pražského hradu]] a povolal ze Saska stavitele [[Benedikt Rejt|Benedikta Rejta]], který v Čechách mimo jiné vytvořil [[Vladislavský sál]] a [[chrám svaté Barbory]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], na jehož výstavbě se podílel další známý stavitel [[Matěj Rejsek]], autor pražské [[Prašná brána|Prašné brány]]. [[Antonín Pilgram]] v té době zanechal otisky pozdní gotiky v [[Brno|Brně]].
[[Letohrádek královny Anny|Letohádek královny Anny]] na Pražském hradě bývá označován za stylově nejčistší [[Renesanční architektura|renesanční]] stavbu na sever od [[Alpy|Alp]]. K významným renesančním stavbám patří i [[Hvězda (letohrádek)|letohrádek Hvězda]], nebo [[Litomyšl (zámek)|zámek Litomyšl]]. Především díky renesančnímu náměstí se na seznam Světového dědictví UNESCO dostala [[Telč]], o stejný zápis usiluje renesanční městská architektura ve [[Slavonice|Slavonicích]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Renaissance Houses at Slavonice
| periodikum = UNESCO World Heritage Centre
| vydavatel =
| url = http://whc.unesco.org/en/tentativelists/1507/
| datum vydání =
| jazyk = en
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-01-04
}}</ref>
Také v éře barokní v českých zemích působili významní architekti jako [[Carlo Lurago]] ([[Klementinum]]), [[Francesco Caratti]] ([[Černínský palác]]), [[Jan Baptista Mathey]] ([[Arcibiskupský palác v Praze|Arcibiskupský palác]], [[Toskánský palác]], [[Zámek v Tróji|letohrádek v Tróji]]), [[Jan Blažej Santini-Aichel]] ([[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou)|kostel na Zelené hoře]]), [[František Maxmilián Kaňka]] ([[Karlova Koruna]]), [[Kryštof Dientzenhofer]] (kostel svaté Markéty v Břevnovském klášteře) nebo jeho syn [[Kilián Ignác Dientzenhofer]] ([[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|malostranský]] i [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|staroměstský kostel sv. Mikuláše]]).
| |||