Táborský svaz: Porovnání verzí

Odpor vůči králi Zikmundovi a dohodě s koncilem vedl po bitvě u Lipan hejtman [[Jan Roháč z Dubé]]. Poté, co však táborité ztratili několik svých [[hrad]]ů a byli [[19. srpen|19. srpna]] [[1435]] drtivě poraženi Oldřichem z Rožmberka v [[Bitva u Křeče|bitvě u Křeče]], zvítězilo v táborské straně umírněné křídlo v čele s [[Bedřich ze Strážnice|Bedřichem ze Strážnice]]. Jan Roháč se se svými věrnými opevnil na svém hradě [[Sion (hrad)|Sion]], který však byl záhy dobyt a všichni přeživší obránci byli na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v Praze pověšeni. [[25. leden|25. ledna]] [[1437]] byl po vzájemné dohodě se Zikmundem Tábor povýšen na [[královské město]] a získal do městského znaku císařskou orlici. [[8. únor]]a [[1449]] se spojily zbytky táborského svazu s katolickou a kališnickou šlechtou z jižních Čech a tak vznikla tzv. [[Strakonická jednota]], která byla namířena proti stále sílícímu [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. [[1. září]] [[1452]] bylo město Tábor náhle obsazeno vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a tím definitivně skončila samostatná politická moc táborského svazu.