Milan Špůrek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
úmrtí dle NKC
úprava mluvnického času a typografie
Řádek 3:
| titul za = [[Kandidát věd|CSc.]]
}}
'''Milan Špůrek''' ([[22. květen|22. května]] [[1938]], [[Praha]] – [[18. září]] [[2018]]) byl [[Česko|český]] [[geologie|geolog]], [[astrologie|astrolog]] a [[publicistika|publicista]], autor desítek odborných i populárně vědeckých prací, zaměřených na geologii i její příbuzné obory; od roku [[1989]] se však věnuje takřka výhradně astrologii a [[hermetismus|hermetismu]].
 
'''Milan Špůrek''' ([[22. květen|22.  května]] [[1938]], [[Praha]] – [[18.  září]] [[2018]]) byl [[Česko|český]] [[geologie|geolog]], [[astrologie|astrolog]] a [[publicistika|publicista]], autor desítek odborných i populárně vědeckých prací, zaměřených na geologii i její příbuzné obory; od roku [[1989]] se však věnujevěnoval takřka výhradně astrologii a [[hermetismus|hermetismu]].
Akademické vzdělání získal na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecké fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] v Praze v oboru geologie, působil jako vědecký pracovník Geologického ústavu [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] a mezi lety [[1975]] – [[1989]] v [[Česká geologická služba|Geofondu]]. Poté se stal nezávislým publicistou.
 
Akademické vzdělání získal na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecké fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] v  Praze v  oboru geologie, působil jako vědecký pracovník Geologického ústavu [[Československá akademie věd|Československé akademie věd]] a mezi lety [[1975]] [[1989]] v  [[Česká geologická služba|Geofondu]]. Poté se stal nezávislým [[Publicistika|publicistou]].
Studiu astrologie se věnoval od roku [[1969]]; byl žákem [[Vratislav Jan Žižka|Vratislava Jana Žižky]], který v něm vzbudil zájem zejména o [[mundánní astrologie|astrologii mundánní]], která se zabývá [[politika|politickým]] děním ve světě.<ref>http://www.volny.cz/radim.kolarik/astmun.htm </ref> Ve svých [[kniha|knihách]] se Špůrek pokouší o využití [[věda|vědeckých]] [[Vědecká metoda|metod]] v astrologii.
 
Studiu astrologie se věnoval od roku [[1969]]; byl žákem [[Vratislav Jan Žižka|Vratislava Jana Žižky]], který v &nbsp;něm vzbudil zájem zejména o &nbsp;[[mundánní astrologie|astrologii mundánní]], která se zabývá [[politika|politickým]] děním ve světě.<ref>http://www.volny.cz/radim.kolarik/astmun.htm <name="kolaříkovo" /ref> Ve svých [[kniha|knihách]] se Špůrek pokoušípokoušel o &nbsp;využití [[věda|vědeckých]] [[Vědecká metoda|metod]] v &nbsp;astrologii.
Především v 80. letech upřel Milan Špůrek svou pozornost také k problematice českých [[menhir]]ů. Vytvořil základní soupis několika desítek [[stavba|objektů]], které by mohly být menhiry, a pokusil se prokázat, že mezi nimi existují [[geometrie|geometrické]] a [[astronomie|astronomické]] souvislosti a že se tedy jedná o celek, vzniklý v jednom [[historie|historickém]] období – nejspíše v době [[laténská kultura|laténské]].<ref>Souhrnně o tom píše např. v kapitole ''Vztyčené prsty krajiny'' v knize ''Jehla v kupce sena'' nebo v příloze Technického magazínu č.7/1995 ''Tajemné menhiry v Čechách''.</ref> Tato [[hypotéza]] byla [[archeologie|archeology]] striktně odmítnuta, Špůrkovy články spolu s reakcemi archeologa [[Karel Sklenář|Karla Sklenáře]] se však staly velkým impulsem pro další rozvoj bádání o českých [[megalit]]ech.
 
Především v &nbsp;80. letech upřel Milan Špůrek svou pozornost také k &nbsp;problematice českých [[menhir]]ů. Vytvořil základní soupis několika desítek [[stavba|objektů]], které by mohly být menhiry, a &nbsp;pokusil se prokázat, že mezi nimi existují [[geometrie|geometrické]] a [[astronomie|astronomické]] souvislosti a že se tedy jedná o &nbsp;celek, vzniklý v &nbsp;jednom [[historie|historickém]] období – nejspíše v &nbsp;době [[laténská kultura|laténské]].<ref>Souhrnně oname="jehla" tom píše např. v kapitole ''Vztyčené prsty krajiny'' v knize ''Jehla v kupce sena'' nebo v příloze Technického magazínu č.7/1995 ''Tajemné menhiry v Čechách''.</ref> Tato [[hypotéza]] byla [[archeologie|archeology]] striktně odmítnuta, Špůrkovy články spolu s &nbsp;reakcemi archeologa [[Karel Sklenář|Karla Sklenáře]] se však staly velkým impulsem pro další rozvoj bádání o &nbsp;českých [[megalit]]ech.
== Dílo ==
 
== Dílo ==
* ''Historical Catalogue of Slide Phenomena''. [[Brno]] : Geografický ústav ČSAV, 1972. 178 s. Studia geographica; Sv. 19.
* ''Jehla v kupce sena, aneb Sedm záhad hledá luštitele''. Praha : [[Albatros (nakladatelství)|Albatros]], 1990. 220 s.
* ''Astrologie stále živá''. Praha : [[Technický magazín]], 1992. 18 s. Příloha T 92.
Řádek 19:
* ''Indická astrologie''. Praha : Vodnář, 1995. 156 s. ISBN 80-85255-58-8.
* ''Hovory o astrologii''. Praha : Vodnář, 1995. 192 s. ISBN 80-85255-86-3
* ''Praga mysteriosa : tajemství pražského slunovratu''. Praha : Eminent, 1996. 132 s. ISBN 80-85876-06-X. Souběžný anglický a německý text.
* ''Encyklopedie západní astrologie''. Praha : Vodnář, 1997. 457 s. ISBN 80-85255-89-8
* ''Předehra k mlčení''. Praha : Primus, 1999. 334 s. ISBN 80-85625-91-1. -(Pozn. románautorova románová prvotina)
* ''Praga mysteriosa''. 2., opr., dopl. a rozš. vydání. Praha : Krásná paní, 2002. 247 s. ISBN 80-903076-4-7. Souběžný anglický text. [[Svaz podnikatelů v polygrafickém průmyslu]] vyhlásil tuto publikaci Nejkrásnější českou knihou roku [[2002]].
* ''Tajemné rytmy dějin''. Praha : Eminent, 2006. 215 s. ISBN 80-7281-243-2
* ''Poslední večeře : Leonardův hermetický obraz a jeho výklad''. Praha : Eminent, 2007. 126 s. ISBN 978-80-7281-332-2
 
=== Reference ===
<references/>
<ref name="kolaříkovo">http://www.volny.cz/radim.kolarik/astmun.htm{{Nedostupný zdroj}}</ref>
<ref name="jehla">Souhrnně o&nbsp;tom píše např. v&nbsp;kapitole ''Vztyčené prsty krajiny'' v&nbsp;knize ''Jehla v&nbsp;kupce sena'' nebo v&nbsp;příloze Technického magazínu č.7/1995 ''Tajemné menhiry v&nbsp;Čechách''.</ref>
</references>
 
{{Pahýl}}