Politická korektnost: Porovnání verzí

Odebráno 4 868 bajtů ,  před 2 lety
trochu přepracováno v rámci alespoň nějaké snahy o NPOV, neutralitu a věcnost; kritika přepracována v nějaký vypovídající text (sekci Kritika proto jako sbírku nahodilých citátů mažu), mažu „Hlavní témata“ jako zcela nic nevypovídající seznam, stejně tak jako „Příklady politicky korektních pojmenování“ jako nahodilý neúplný seznam, v souladu s pravidly
(trochu přepracováno v rámci alespoň nějaké snahy o NPOV, neutralitu a věcnost; kritika přepracována v nějaký vypovídající text (sekci Kritika proto jako sbírku nahodilých citátů mažu), mažu „Hlavní témata“ jako zcela nic nevypovídající seznam, stejně tak jako „Příklady politicky korektních pojmenování“ jako nahodilý neúplný seznam, v souladu s pravidly)
'''Politická korektnost''' ([[angličtina|anglicky]] ''political correctness'', do [[čeština|češtiny]] též překládáno jako '''společensky nezávadná mluva''') označuje způsob použití jazyka, jehož cílem je neutrální (citově nezabarvené) a [[pejorativum|nehanlivé]] vyjadřování ve [[veřejný prostor|veřejném prostoru]], zejména vůči [[etnická skupina|etnickým]] nebo [[Sociální skupina|sociálním]] skupinám. Politická korektnost tak usiluje o nahrazení označení, která mohou být považována za urážlivá nebo mající negativní [[konotace]] a ve výsledku tak jsou pro danou skupinu společensky poškozující, týká se však i požadavku na [[Genderová lingvistika|genderově neutrální]] (nesexistické) použití jazyka.<ref name="a">{{Citace elektronické monografie
{{NPOV}}
| příjmení = David
'''Politická korektnost''', výjimečně ''politická správnost'' či ''společenská nezávadnost'', jsou překlady [[angličtina|anglického]] termínu ''political correctness''. Termín se často objevuje v podobě přívlastku '''politicky korektní''' (''politically correct''). Zkratková podoba, anglicky ''PC'', se v češtině nepoužívá. Termínem se označuje tendence nebo hnutí, které se prosazovaly zejména v [[Spojené státy americké|USA]] ve druhé polovině 20. století a ovlivnily i neamerický svět. Jedná se o úsilí záměrným ovlivňováním jazyka odstranit některá tradiční označení nebo pojmy (koncepty), které jsou svázány s nepříznivými [[konotace]]mi a [[stereotyp]]y, a proto mohou být určitými lidmi vnímány jako [[urážka|urážlivé]] nebo mohou posilovat [[utlačovatel]]e v nadřazených a [[diskriminace|diskriminujících]] [[postoj]]ích. Obvykle jde o nahrazení zatížených slov novými, [[eufemismus|eufemističtějšími]], se stejným základním [[denotace|denotačním]] významem. Někdy jde o použití přiléhavějšího nebo obecněji platného označení.
| jméno = Jaroslav
| titul = Politická korektnost
| url = https://www.czechency.org/slovnik/POLITICK%C3%81%20KOREKTNOST
| vydavatel = Nový encyklopedický slovník češtiny
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = political correctness
| url = https://www.lexico.com/definition/political_correctness
| vydavatel = [[Oxford English Dictionary]]
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vovsík
| jméno = Martin
| titul = Politická korektnost a její sociální funkce v USA: Konceptuální a mediální analýza
| url = https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/11025/32522/1/Politicka%20korektnost%20a%20jeji%20socialni%20funkce%20v%20USA.pdf
| vydavatel = [[Fakulta filozofická Západočeské univerzity]]
| místo = Plzeň
| rok = 2018
| počet stran = 90
| strany = 4
}}</ref>
 
Počátky používání tohoto termínu spadají do 60. let 20. století, kdy byla ''politická korektnost'' [[satira|satirickým]] označením uvnitř [[Nová levice|levicového hnutí]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]].<ref name="b">{{Citace monografie
Pronikání politické korektnosti do veřejného prostoru je předmětem rozsáhlé kritiky, zejména z [[Pravicová politika|pravicové]] části ideového spektra, a to pro její provázanost s [[nová levice|novolevicovou]] ideologií, ohrožování tradičních svobod a rysy [[censura|censury]].<ref name="belling" /><ref>http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zajimavosti/_zprava/dominik-duka-zpusobi-politicka-korektnost-konec-civilizace--1239424</ref><ref>http://www.obcinst.cz/peklo-v-masce-politicke-korektnosti/</ref><ref>http://echo24.cz/a/wA8TX/tydenik-echo-o-cem-se-nesmi-mluvit-je-tu-nova-vlna-politicke-korektnosti</ref><ref>http://www.reflex.cz/clanek/komentare/55694/viliam-buchert-politicka-korektnost-zabila-sefa-americke-mozilly-vyjadrit-nazor-se-stava-smrtici.html</ref><ref>http://www.rozhlas.cz/radiowave/rozhovory/_zprava/otto-m-urban-soucasna-cenzura-si-rika-politicka-korektnost--1446408</ref><ref>http://echo24.cz/a/wwsZd/proc-je-rom-lepsi-nez-cikan-o-politicke-korektnosti</ref>
| příjmení = Schultz
| jméno = Debra L.
| titul = To Reclaim a Legacy of Diversity: Analyzing the 'Political Correctness' Debates in Higher Education
| url = https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED364170.pdf
| vydavatel = National Council for Research on Women
| místo = New York
| rok = 1993
| počet stran = 72
| isbn = 978-1880547137
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ve svém současném významu se začal objevovat záhy v 80. letech, kdy začal být využíván [[Konzervatismus|konzervativci]] pro kritické označení [[Liberalismus|liberálních]] aktivit. Výrazně zpopularizován byl následně v 90. letech v souvislosti s jeho hojným používáním v ''[[The New York Times]]'' a jiných amerických médiích.<ref name="a" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Berman
| jméno = Paul
| titul = Debating P.C.: The Controversy over Political Correctness on College Campuses
| url = https://books.google.cz/books?id=6XflI-OaALAC&lpg=PP1&dq=Berman+Debating+PC&redir_esc=y&hl=cs
| vydavatel = Delta
| místo = New York
| rok = 1992
| kapitola = Instruction
| isbn = 978-0307801784
| jazyk = anglicky
}}</ref> Do [[Česko|českého prostředí]] začal termín ''politická korektnost'' pronikat v 10. letech 21. století, výrazně zpopularizován pak byl v době [[Evropská migrační krize|migrační krize]] českou konzervativní pravicí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Politická korektnost v ČR a její význam
| url = http://www.politicky-slovnik.cz/politicke-mysleni/politicka-korektnost/
| vydavatel = Politický slovník
}}</ref>
 
Ve veřejném [[diskurz]]u a v médiích je obecně užíván [[Pejorativum|pejorativně]] jako něco zbytečného a nechtěného.<ref name="b" /><ref>{{Citace monografie
== Hlavní témata ==
| příjmení1 = Duignan
| jméno1 = Peter
| příjmení2 = Gann
| jméno2 = L. H.
| titul = Political correctness
| url = https://books.google.cz/books?id=60GOfMRZCAAC&redir_esc=y&hl=cs
| vydavatel = Hoover Institution – [[Stanfordova univerzita]]
| místo = Stanford
| rok = 1995
| vydání = 1
| počet stran = 47
| isbn = 978-0817937423
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Trusinová
| jméno = Magdaléna
| titul = Být politicky korektní je v Česku přes čáru
| periodikum = [[Český rozhlas Radio Wave|Radio Wave]]
| datum vydání = 2016-08-22
| url = https://wave.rozhlas.cz/byt-politicky-korektni-je-v-cesku-pres-caru-5196651
}}</ref> Pravicoví političní komentátoři v souvislosti se snahami o politicky korektní vyjadřování často mluví o [[cenzura|cenzuře]] a omezování [[svoboda slova|svobody slova]] ve prospěch menšin.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = [[Česká tisková kancelář|ČTK]]
| titul = V Evropě válčí svoboda s politickou korektností, tvrdí Klaus
| periodikum = [[Euro (týdeník)|Euro.cz]]
| datum vydání = 2017-08-31
| url = https://www.euro.cz/politika/v-evrope-valci-svoboda-s-politickou-korektnosti-tvrdi-klaus-1369237
}}</ref><ref>BROWNE, Anthony. ''Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. S. 25–29.</ref> Komentátoři z levé části politického spektra naopak tvrdí, že konzervativci využívají koncept politické korektnosti, aby odvedli pozornost od vlastního [[diskriminace|diskriminačního]] chování, neslušnosti a recyklování škodlivých [[stereotyp]]ů vůči těmto menšinovým skupinám obyvatel.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Moláček
| jméno = Jan
| titul = Politická korektnost je úspěšný návod, jak zlepšit společnost. Ale my jsme zase jednou chytřejší
| periodikum = [[Aktuálně.cz]]
| datum vydání = 2018-04-16
| url = https://nazory.aktualne.cz/komentare/politicka-korektnost-je-uspesny-navod-jak-zlepsit-spolecnost/r~e577db7e3f2411e885e30cc47ab5f122/
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zíta
| jméno = Dalibor
| titul = Uhlová a Šídlo: Být politicky nekorektní je často hulvátství, přehnaná korektnost ztěžuje porozumění
| periodikum = [[Český rozhlas Radio Wave|Radio Wave]]
| datum vydání = 2018-11-06
| url = https://wave.rozhlas.cz/uhlova-a-sidlo-byt-politicky-nekorektni-je-casto-hulvatstvi-prehnana-korektnost-7671238
}}</ref>
 
== Genderově neutrální jazyk ==
Hnutí politické korektnosti se zaměřilo zejména na tato témata:
V USA se volání po genderově neutrálním (nesexistické) vyjadřování začalo objevovat v 70. letech 20. století, kdy se na základě mnoha studií prováděných v té době zjistilo, že tvary profesí v [[generické maskulinum|generickém maskulinu]] si lidé automaticky spojují s muži, což by ve výsledku mohlo v pracovním životě znevýhodňovat ženy, např. při šancích na přijetí nebo povýšení.<ref>{{Citace elektronického periodika
* jiná [[etnikum|etnika]] ([[rasismus|antirasismus]])
| příjmení = Valdrová
* zdravotně nebo sociálně [[Invalidita|hendikepovaní]] lidé
| jméno = Jana
* senioři ([[ageismus|antiageismus]])
| titul = „Žena a vědec? To mi nejde dohromady.“ Testy generického maskulina v českém jazyce
* [[Homosexualita|homosexuálové]] (gay hnutí)
| periodikum = Naše řeč
* ženy ([[feminismus]], [[gender studies]])
| datum vydání = 2008
* jiné kultury ([[multikulturalismus]], [[kulturní relativismus]])
| url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7976
* [[náboženství]]<ref>http://aktualne.centrum.cz/nazory/prehled-tisku/clanek.phtml?id=312553</ref>
}}</ref> Změna se projevovala například nahrazováním slov s [[morfém]]em „-man“ (''muž'') jinými tvary (-er, -person, ''člověk''), např. ''spokesperson'' místo ''spokesman'' či ''police officer'' místo ''policeman''.
 
Občas je zvykem do politické korektnosti zahrnovat i další témata, například:
* [[práva zvířat]] ([[Speciesismus#Antispeciesismus|antispeciesismus]]){{Doplňte zdroj}}
* [[ekologie|ekologická]] témata: [[udržitelný rozvoj|trvale udržitelný rozvoj]], alternativní zdroje energie, třídění [[odpad]]ů{{Doplňte zdroj}}
 
== Politicky korektní výrazy ==
=== Příklady politicky korektních pojmenování ===
* [[Ainu]] → Utari (v Japonsku)
* [[Cikáni|Cikán]] → [[Romové|Rom]] (přechod k pojmu pocházejícího z jazyka skupiny)
* [[Eskymáci]] → Inuité (přechod k pojmu pocházejícího z jazyka skupiny; motivací je asi nesprávný, ale rozšířený etymologický výklad slova jako "ten, kdo jí syrové")<ref>http://www.native-languages.org/iaq23.htm</ref>
* [[Šiptar|Šiptaři]] → [[Albánci]]
* [[Sámové|Laponci]] → Sámové
* [[Křováci]] → Sanové
* [[negroidní rasa|černoch]] ''(negro)'' → barevný ''(colored)'' → černý ''(black)'' → Afroameričan ''(Afro-American)'' → africký Američan ''(African American)'' (v USA)
* Indiáni → rodilí Američané, (v USA – Native Americans), [[První národy]] (v Kanadě)
*nepřizpůsobiví<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Koalice Společně do škol protestuje proti používání termínu "nepřízpůsobiví" v médiích
| url = http://www.romea.cz/cz/zpravy/koalice-spolecne-do-skol-protestuje-proti-pouzivani-terminu-neprizpusobivi-v-mediich
| periodikum = romea.cz
| datum přístupu = 2019-08-21
}}</ref> → potřební
 
Příkladem fungování politické korektnosti mohou být kontroverze v USA ohledně používání slova ''niggardly''. Toto slovo s významem ''lakomý'', ''skoupý'' se stalo politicky nekorektním pouze na základě fonetické podobnosti se slovem ''nigger'' ([[Etymologie|etymologicky]] s ním nijak příbuzné není). V USA se dokonce vyskytlo několik případů, kdy byl dotyčný donucen rezignovat na svou funkci kvůli neúmyslnému použití tohoto slova.<ref name="washpost">{{cite web|url=http://www.washingtonpost.com/wp-srv/local/longterm/williams/williams020499.htm|title=D.C. Mayor Acted 'Hastily,' Will Rehire Aide|publisher=''[[Washington Post]]''|accessdate=2009-10-25|date=February 4, 1999}}</ref>
 
=== Genderová korektnost ===
 
V USA se snaha o genderovou neutrálnost vyjadřování projevovala například nahrazováním slov s [[morfém]]em „-man“ (muž, člověk) jinými tvary (-er, -person) atd., např. ''spokesperson'' místo ''spokesman'' či ''ombudsperson'' místo ''ombudsman''. Vznikají i genderově korektní překlady Bible.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=646647 Nový překlad Bible vyvolá spory. Smí být Marie těhotná?]</ref>
 
Přenášení těchto snah z angličtiny do dalších jazyků často naráží na jejich odlišnou strukturu, protože [[Jmenný rod|gramatický rod]] má například ve [[flektivní jazyk|flektivních jazycích]] jiné použití i souvislosti.
 
ČeskéČeští [[Feministickágenderová lingvistika|genderovégenderoví lingvistky]]lingvisté a čeští genderoví lingvistélingvisky]] usilují o:
* důsledné přechylování, tedy paralelní uvádění obou rodových alternativ, např. ''pekař a pekařka'' či ''sekretář a sekretářka'', nebo používání dalších prostředků genderově vyváženého vyjadřování.,
* za sexistickou je někdy považována také přípona -ová ve vlastních jménech žen, protože její původní význam je přivlastňovací (Novák a Novákova, dnes psáno dlouze Nováková), a proto podle některých konzervuje podřízené postavení žen.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Kultura genderově vyváženého vyjadřování|formát = pdf|vydavatel = MŠMT|url = http://www.msmt.cz/uploads/Skupina_6/Gender_prirucka.pdf|strany = 39–40|jméno = Jana|příjmení = Valdrová|jméno2 = Blanka|příjmení2 = Knotková-Čapková|jméno3 = Pavla|příjmení3 = Paclíková}}</ref>
* vyhýbání se čistě mužským tvarům v minulém čase množného čísla, v němž mají mužské tvary příčestí přednost před ženskými (podrobněji viz např.<ref>http://femca.misto.cz/_MAIL_/clanek2.htm</ref>).
* Za politicky nekorektní je někdy považována také přípona -ová ve vlastních jménech žen, protože její původní význam je přivlastňovací (-ova), a proto konzervuje podřízené postavení žen.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Kultura genderově vyváženého vyjadřování|formát = pdf|vydavatel = MŠMT|url = http://www.msmt.cz/uploads/Skupina_6/Gender_prirucka.pdf|jazyk = cs|strany = 39-40|jméno = Jana|příjmení = Valdrová|jméno2 = Blanka|příjmení2 = Knotková-Čapková|jméno3 = Pavla|příjmení3 = Paclíková}}</ref>{{Fakt/dne|20140521215514}}
 
== Kritika ==
[[Anthony Browne]] definuje politickou korektnost jako ''„ideologii, která klasifikuje určité skupiny lidí jako oběti, jež potřebují ochranu před kritikou, a jejíž příznivci věří, že jiný přístup nelze tolerovat“''.<ref>Ing. Petr Mach, Ph.D.: ''[http://www.euportal.cz/Articles/5971-politicka-korektnost-neomarxismus-a-smrt-verejne-debaty-v-moderni-britanii.aspx Politická korektnost, neomarxismus a smrt veřejné debaty v moderní Británii]''. EUPortál. 6. 5. 2010</ref> Uvádí, že politická korektnost začínala jako reakce na převládající ideologii, ale postupně se v západním světě převládající ideologií sama stala.<ref>BROWNE, Anthony. ''Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. str. 25-26, 29</ref> Politická korektnost měla podle něj ve svých počátcích i pozitivní následky, ale postupem času způsobuje daleko více škod než užitku.<ref>BROWNE, Anthony. ''Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. str. 26-27</ref>
 
Kritici politické korektnosti ji považují za svobodu potlačující, až totalitní ideologii vycházející z marxismu, přesněji řečeno z kulturního marxismu (neomarxismu).<ref>BROWNE, Anthony. ''Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii.'' 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. str. 25</ref><ref>[http://www.euportal.cz/Articles/1296-klaus-politicka-korektnost-je-jedna-z-nejzhoubnejsich-veci-dnesni-doby-je-stejne-desiva-jako-marxismus.aspx Klaus: Politická korektnost je jedna z nejzhoubnějších věcí dnešní doby, je stejně děsivá jako marxismus]</ref> Tvrdí, že jde v podstatě o marxismus převedený z ekonomiky do kulturní sféry.<ref>Lind, W. S.: [http://deliandiver.org/2009/03/co-je-to-politicka-korektnost.html Co je to politická korektnost?]</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=What is "Political Correctness?", Chapter 1 What is “Political Correctness”? |url=http://www.freecongress.org/centers/cc/pcessay1-3.aspx |datum přístupu=2009-04-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081126225456/http://www.freecongress.org/centers/cc/pcessay1-3.aspx |datum archivace=2008-11-26 |nedostupné=ano }}</ref><ref>[http://www.lifesitenews.com/ldn/2005/may/05051909.html Political Correctness: More Insidious and Dangerous Than Most Realize, Say Writers]</ref>
 
[[Vojtěch Belling]] tvrdí, že ''„politická korektnost je založena na přesvědčení, že ideje určitého konkrétního politicko-hodnotového proudu, v podstatě výlučně levicově-liberálního, mají nárok na univerzální platnost. Představitelé těchto idejí obratným manipulačním uměním s maximálním využitím možností státu a jeho nástrojů v kulturní sféře (veřejnoprávní média) dosahují podřízení norem lidského jazyka, lidského chování, politického konání a nakonec i lidského myšlení těmto idejím.“''<ref name="belling">BELLING, Vojtěch.: [http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=949 Ideologie politické korektnosti a západní civilizace] {{Wayback|url=http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=949 |date=20071220111753 }}</ref>
 
Průzkum v [[Německo|Německu]], který v květnu 2019 provedla organizace ''Institut für Demoskopie Allensbach'', zjistil, že 59 % z 1 283 respondentů pociťovalo možnost svobodného vyjádření mezi přáteli, zatímco jen 18 % i ve veřejném prostoru. Podle průzkumu se 34 % respondentů vyjadřovalo opatrně v přátelském okruhu, zatímco 58 % na veřejnosti. Podle svého vyjádření se jen 17 % lidí vyjadřovalo svobodně i na internetu, zatímco 36 % se vyjadřovalo s opatrností. Důvodem podle nich byla hrubá forma sporných diskusí. Mezi tabuizovanými tématy uváděli [[Evropská migrační krize|migraci]] nebo [[islám]]. 41 % respondentů kritizovalo přehnanou politickou korektnost.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mehrheit der Deutschen äußert sich in der Öffentlichkeit nur vorsichtig
| periodikum = Die Welt
| datum_vydání = 22. května 2019
| url = https://www.welt.de/politik/article193977845/Deutsche-sehen-Meinungsfreiheit-in-der-Oeffentlichkeit-eingeschraenkt.html
}}</ref>
 
== Reference ==
<references />
 
== Související články ==
* [[Pozitivní diskriminace]]
* [[Newspeak]]
 
== Externí odkazy ==
* {{Wikicitáty|téma=Politická korektnost}}
* [https://web.archive.org/web/20081126201459/http://www.freecongress.org/centers/cc/index.aspx What is "Political Correctness?"] {{en}}
* [http://www.phil.muni.cz/~jirka/nezwww.html ''Společensky nezávadná mluva: Praktická slovníková příručka''] – volný překlad amerického parodického textu, obsahující poučný vhled do množství aspektů, v nichž se ústřední princip PC může projevovat
* [https://web.archive.org/web/20080604042956/http://ism-czech.org/?p=128 Jak se stát izraelským novinářem], Jonatan Mendel popisuje eufemizmy současných izraelských médií
* [http://www.nekorektne.com/2008/07/historie-esk-koeny-politick-korektnosti.html České kořeny politické korektnosti]
* [http://slechta.blog.idnes.cz/c/38525/Proc-je-dobre-poslat-politickou-korektnost-k-certu.html Proč je dobré poslat politickou korektnost k čertu] – blog Ondřeje Šlechty
* [http://neviditelnypes.lidovky.cz/usa-politicky-korektni-mereni-hodne-rozlicnym-metrem-pf5-/p_zahranici.asp?c=A090406_111628_p_zahranici_wag USA: Politicky korektní měření hodně rozličným metrem]
* [http://neviditelnypes.lidovky.cz/usa-politicky-zavazne-odstiny-nasi-pokozky-fzb-/p_zahranici.asp?c=A081103_102019_p_zahranici_wag USA: Politicky závažné odstíny naší pokožky]
* {{en}}[https://archive.is/20120909014154/http://www.newspeakdictionary.com/ns-pi.html Politically Incorrect Dictionary] z ''The Complete Newspeak Dictionary from George Orwell's 1984'' – srovnání newspeaku a politicky korektní současné mluvy
* {{Citace elektronického periodika
| příjmení = Moláček
| jméno = Jan
| odkaz na autora = Jan Moláček
| titul = Politická korektnost je úspěšný návod, jak zlepšit společnost. Ale my jsme zase jednou chytřejší
| periodikum = Aktuálně.cz
| datum = 2018-04-16
| url = https://nazory.aktualne.cz/komentare/politicka-korektnost-je-uspesny-navod-jak-zlepsit-spolecnost/r~e577db7e3f2411e885e30cc47ab5f122/
| datum přístupu = 2018-05-01
}}
 
{{Autoritní data}}