Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava havrana na krkavce (angl. "raven" je krkavec, ne havran)
typos
Řádek 1:
[[Soubor:AM_738_4to_Valhöll.jpg|right|thumb|upright=0.6|Valhalla na [[island]]ském rukopisu ze [[17. století]].]]
[[Soubor:Walhalla_(1896)_by_Max_Brückner.jpg|right|thumb|upright=1.1|Valhalla od Maxe Brücknera ([[1896]]).]]
{{Různé významy|tento=severské mytologii|druhý=památníku u Řezna|stránka=Památník Walhalla}}
V [[Severská mytologie|severské mytologii]] je '''Valhalla''' ('''Valhöll''', „Síň padlých“, v češtině také ''Valhala'') [[Ódin]]ova síň v [[Ásgard]]u - pevnost Gladsheim, kam za doprovodu [[Valkýra|valkýr]] přicházejí padlí bojovníci („[[einherjové]]“). Ódin zde shlíží ze svého majestátního trůnu [[Hlidskjalf]] na celý svět a přijímá zprávy od svých dvou krkavců [[Hugin a Munin|Hugina a Munina]].
 
== Historie ==
Pověst o Valhalle vznikla patrně v [[Norsko|Norsku]] a zachovala se v několika středověkých rukopisech, které ovšem zpracovávají starší podání. Hlavním pramenem je [[Poetická Edda|Poetická]] a [[Prozaická Edda]], vzniklé ve 13. století na Islandu, a báseň ''Eiriksmál'' z 10. století. Tyto básně vzbudily velký zájem [[Romantismus|romantiků]] na počátku 19. století a Valhalla se stala symbolem pohanské [[Germáni|germánské]] kultury. Král [[Ludvík I. Bavorský]] dal v letech 1830-18471830–1847 postavit nad [[Dunaj]]em blízko [[Řezno|Řezna]] neoklasický [[památník Walhalla]] s bustami významných postav evropských dějin, které počítal mezi Germány.
 
== Pověst ==