Wikipedie

Prezident Spojených států amerických: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Impeachment: nejsou to 2/3 všech senátorů, ale přítomných senátorů
vedoucí osobou federální exekutivy (vlády) > jen exekutivní složky federální vlády, obr, formulace, typografie, - čechocentrismus
Řádek 21:
| fanfára = Four_ruffles_and_flourishes,_hail_to_the_chief_(long_version).ogg
}}
'''Prezident Spojených států amerických''' ({{vjazyce2|en|''President of the United States of America'', ''POTUS''}}) je [[Hlava státu|hlavou]] [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Podle [[Ústava Spojených států amerických|Ústavy]] je vedoucí osobou federálnívýkonné exekutivymoci [[Federální vláda Spojených států amerických|federální (vlády)]] a [[vrchní velitel|vrchním velitelem]] [[Ozbrojené síly Spojených států amerických|ozbrojených sil]]. Spojuje v sobě pravomoci, které se v evropských zemích obvykle dělí mezi [[prezident]]a (či jinou formální hlavu státu) a [[Předseda vlády|premiéra]]. Vzhledem k jeho silnésilnému pozicipostavení se tak mluvíhovoří o [[Prezidentská republika|prezidentském systému]]  – tzv. ''severoamerickém prezidencialismu''.
 
[[Politický systém Spojených států amerických#Moc výkonná|Výkonná moc]] je striktně oddělena od [[Politický systém Spojených států amerických#Moc zákonodárná|zákonodárné moci]]. To znamená, že [[Kongres Spojených států amerických|Kongres]] je všemocný v oblasti legislativy, ale nevlastní žádné exekutivní nástroje. Naopak, prezidentPrezident je naopak vybaven úplnou mocí výkonnou, ale bez zákonodárných možností. Navíc je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci, což znamená, že jmenuje členy vlády a všechny úředníky (v praxi až 14 000). S [[Kabinet Spojených států amerických|vládou]] není odpovědný Kongresu.
 
V prezidentském systému neexistuje instituce [[hlasování o důvěře]], zastupitelský orgán nemůže politickou cestou odstranit hlavu státu ani vládu. Prezident pro změnu nemůže zákonodárný sbor rozpustit. Pokud by se ovšem prezident dopustil závažného trestného činu či skutku, kterým by kompromitoval svůj prezidentský slib ctít a hájit ústavu Spojených států (i v případě podezření na tyto skutky), může Kongres vyvolat tzv. [[impeachment]], formální proces vyšetření těchto skutků či podezření a jeho důsledkem může být i odvolání prezidenta z funkce. O odvolání pak hlasuje Senát s nutnou 2/3 většinou pro návrh. Impeachmentu byli podrobeni tři prezidenti. V roce 1868 [[Andrew Johnson]], v prosinci 1998 [[Bill Clinton]], kteří odvoláni nebyli. V prosinci 2019 byl zahájen proces a [[Donald Trump|Donaldem Trumpem]]. Schylovalo se k němu i v roce 1974 v případě [[Richard Nixon|Richarda Nixona]], který však odvolání předešel [[Rezignace|rezignací]].
 
Podstatou systému je oddělení částí moci a politická neodpovědnost moci výkonné vůči zákonodárné. V praxi jsou tato pravidla realizována prostřednictvím [[systém brzd a protivah|systému tzv. brzd a protivah]], čili vzájemného omezování tří mocí (zákonodárné, výkonné a soudní). Vzhledem k velmocenskému postavení Spojených států je prezident vnímán jako nejmocnější osoba na Zemi.
Řádek 31:
== Prezidentský volební systém ==
{{Podrobně|Volba prezidenta Spojených států amerických}}
[[Soubor:President Trump Meets with the Russian Foreign Minister (49203629538).jpg|náhled|upright=1.15|Prezident [[Donald Trump]] s ruským ministrem zahraničí [[Sergej Lavrov|Sergejem Lavrovem]] v [[Oválná pracovna|Oválné pracovně]], prosinec 2019]]
Jedno [[funkční období]] trvá 4 roky a nikdo nesmí být zvolen na víc, než dvě volební období (na rozdíl např. od [[Česko|Česka]] toto ustanovení není omezeno tím, že by bylo pouze zakázáno být zvolen třikrát za sebou, zákaz je absolutní). Toto ustanovení bylo [[ratifikace|ratifikováno]] v roce 1951 jako [[Dvacátý druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických|XXII.  dodatek Ústavy]]. Do té doby šlo pouze o tradici nastolenou prvním prezidentem [[George Washington|Georgem Washingtonem]], proto mohl být [[Franklin Delano Roosevelt]] zvolen prezidentem čtyřikrát (1932, 1936, 1940 a 1944). Důvodem vícenásobného zvolení byla [[Druhá světová válka|2. světová válka]].
 
[[Dvacátý dodatek Ústavy Spojených států amerických|XX. dodatek]] [[Ústava Spojených států amerických|Ústavy]] (1933) zakotvil zkrácení přechodného období mezi listopadovými volbami a složením prezidentského slibu. Ústava byla vyhlášena 4. března 1789. První prezident nastoupil do úřadu 30. dubna v New Yorku. Na výročí vyhlášení Ústavy, tedy 4. března, pak skládali přísahu všichni nově zvolení prezidenti. Od roku 1937 je prezidentský slib skládán 20. ledna.
Řádek 39 ⟶ 40:
[[Volba prezidenta Spojených států amerických|Volby prezidenta USA]] jsou nepřímé. Prezident je volen sborem volitelů nominovaných jednotlivými státy Unie podle výsledku prezidentských voleb na principu „vítěz bere vše“ (tj. vyhraje-li v dotyčném státě, získá všechny jeho volitele). Počet volitelů daného státu je určen součtem počtu zastupitelů dolní a horní komory Kongresu. Výjimku tvoří 2 státy [[Nebraska]] a [[Maine]], které rozdělují hlasy podle vítězství kandidátů ve svých volebních obvodech. Způsob volby si určují samy státy. Prezidentem se může stát jen ten, kdo získá nadpoloviční většinu z 538 volitelů, tedy alespoň 270.
 
'''538 volitelů''' = 435 volitelů (jako je členů [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovny reprezentantů]]) + 3 volitelé za [[Washington, D.C.|DistrictKolumbijský of Columbiadistrikt]] + 100 volitelů (jako je členů [[Senát Spojených států amerických|Senátu]], 2 za každý stát).
 
[[Soubor:Electoral map 2012-2020.svg|vlevo|náhled|250px|Současný stav počtu volitelů států Unie (2012).]]Volitelé za District of Columbia jsou garantováni [[Dvacátý třetí dodatek Ústavy Spojených států amerických|XXIII. dodatkem Ústavy]]. Počet volitelů daného státu se odvozuje od počtu obyvatel, kteří v něm žijí a proto se počet volitelů konkrétního státu může v čase měnit, ale celkové množství zůstává konstantní (k aktualizaci dochází po 10 letech). Jedním z důsledků tohoto systému je fakt, že vyhrát může i kandidát s menším počtem hlasů voličů, jsou-li tito výhodně rozmístěni ve volebních obvodech -, v tomto případě státech Unie (viz [[gerrymandering]]).
 
V dějinách, tak Spojené státy poznaly více než 11 prezidentů, kteří obdrželi méně než polovinu hlasů od voličů a 5 prezidentů, jejichž protikandidát získal více hlasů voličů. Naposledy k tomu došlo v [[Volby prezidenta USA 2016|prezidentských volbách]] roku 2016, kdy Hillary Clintonová porazila Donalda Trumpa o víc jak 2 000 000 hlasů voličů. Což činí největší rekord v dějinách USA.
Řádek 57 ⟶ 58:
* [[1800]] – dva kandidáti Demokratické republikánské strany (předchůdkyně Demokratické strany) [[Thomas Jefferson]] a [[Aaron Burr]] získali stejný počet volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila až při 36. hlasování (17. 2. 1801) prezidentem Jeffersona, Burr se stal viceprezidentem. Bouřlivák Burr po celou dobu v tomto úřadu vyzýval prvního amerického ministra financí [[Alexander Hamilton|Alexandra Hamiltona]] na souboj, který se odehrál 11. 7. 1804 a smrtelně ho postřelil. Hamilton druhý den zemřel.
* [[1824]] – ve volbách žádný ze 4 kandidátů Demokratické republikánské strany nezískal většinu všech volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila [[John Quincy Adams|Johna Quincy Adamse]] za prezidenta, i když získal o 45 000 hlasů voličů méně než [[Andrew Jackson]].
* [[1825]] – se stává [[John Quincy Adams]] prvním prezidentem, jehož otec byl také prezident ([[John Adams]]). Oba dva byli v prvních padesáti letech jedinými opětovně nezvolenými prezidenty. Druhou dvojici otce a syna v úřadu představují [[George H. W. Bush|George Herbert Walker Bush]] (1989 - 931989–93) a syn [[George W. Bush|George Walker Bush]] (2001 - 20092001–2009).
* [[1829]] – 1. demokratický prezident [[Andrew Jackson]].
* [[1837]] – [[Martin Van Buren]] se stal prvním prezidentem, který se narodil již jako americký občan. Všichni před ním přišli na svět jako britští kolonisté.
Řádek 67 ⟶ 68:
* [[1876]] – většinu hlasů ve volbách získal demokrat [[Samuel Tilden]], ale v některých státech udávaly volební komise soupeřících stran odlišné výsledky, což vedlo k ustavení zvláštní volební komise. Ta prohlásila za vítěze rozdílem jednoho hlasu republikána [[Rutherford B. Hayes|Rutherforda Hayese]], kterého ovšem volilo o 250 000 voličů méně.
* [[1877]] – [[Rutherford B. Hayes|Rutherford Hayes]] byl prvním prezidentem, který složil prezidentský slib v [[Bílý dům|Bílém domě]] (v Červeném salónku), a to tajně již 3. března, protože 4. březen byla neděle. V pondělí 5. března pak přísahu opakoval veřejně v [[Kapitol Spojených států amerických|Kapitolu]]. Jako první prezident měl k dispozici telefon s číslem 1.
* [[1885]] – jediný člověk [[Grover Cleveland]] se stal prezidentem dvakrát, ale nikoli po sobě. Byl tedy 22. a 24. v pořadí. Proto je rozdíl mezi počtem prezidentů (n = 45) a počtem fyzických osob v tomto úřadě (n -  – 1 = 44). Viceprezident umřel v roce 1885 a do roku 1889 nebyl jmenován nový.
* [[1886]] – se vůbec nejmladší první dámou v dějinách USA stala druhá žena prezidenta Grovera Clevelanda [[Frances Clevelandová]], které tehdy bylo 21 let.<
* [[1901]] – 14. září umírá poslední veterán [[Americká občanská válka|Americké občanské války]] zvolený prezidentem USA [[William McKinley]] na následky atentátu střelnou zbraní a novým 26. prezidentem se stává vůbec nejmladší muž v úřadě 42letý [[Theodore Roosevelt]].<ref name="věk" />
Řádek 73 ⟶ 74:
* [[1961]] – nejmladším zvoleným a jediným římskokatolickým prezidentem se stává ve věku 43 let [[John Fitzgerald Kennedy]],<ref name="věk" /> který je zavražděn 22. listopadu 1963 v Dallasu.
* [[1974]] – 9. srpna odstoupil prezident [[Richard Nixon]], aby se vyhnul procesu impeachmentu.
* [[1981]] – [[Ronald Reagan]] se rozhodl porušit tradici inauguračních ceremoniálů a přenesl slavnostní uvedení z východní části [[Kapitol]]u na západní schody. Jednak chtěl uctít svůj stát Kalifornii, ale také chtěl zvýšit počet diváků na několik desítek tisíc. Do úřadu byl Reagan uveden v 69 letech a po 69 dnech v Bílém domě (31. 3. 1981) se stal terčem [[Atentát na Ronalda Reagana|neúspěšného atentátu]]. Střelcem byl [[John Hinckley]], fanoušek a obdivovatel herečky [[Jodie Fosterová|Jodie Fosterové]], která ho zaujala ve filmu [[Taxikář (film)|''Taxikář'']]. Nedařilo se mu vzbudit její pozornost, a tak se rozhodl k velkému činu -– atentátu na prezidenta. Jedna kulka minula srdce o méně než palec a s průstřelem hrudníku byl Reagan odvezen do nemocnice.
* [[1998]] – započal impeachment s [[Bill Clinton|Billem Clintonem]], kterému nebyla prokázána vina.
* [[2005]] – [[George W. Bush]] je 1. prezidentem v historii jehož znovuzvolení se dožili oba rodiče.
* [[2005]] – Kongresu USA byly podány dva návrhy ve formě dalšího dodatku Ústavy. Jejich obsahem je zrušení podmínky narození kandidáta ucházejícího se o mandát prezidenta či viceprezidenta USA na území Spojených států. Oba tedy připouští, aby se do těchto pozic dostali naturalizovaní Američané. První návrh počítá s minimální délkou amerického občanství 20 let, druhý s délkou 35 let. Zatím ovšem nedošlo v této věci k žádné akci Kongresu.
* [[2008]] – [[Barack Obama]] byl zvolen prvním prezidentem [[Afroameričané|afroamerického]] původu a obdržel absolutně největší počet hlasů voličů v dějinách země od roku 1789 -– přesně 69 456 897 hlasů voličů. Při inauguraci přísahal na stejnou [[bible|bibli]] jako [[Abraham Lincoln]], který zrušil [[otrokářství]]. Pro nedoslovnou formulaci slibu přísahu opakoval [[21. leden|21. ledna]] v [[Bílý dům|Bílém domě]].
* [[2017]] – do úřadu byl uveden nejstarší prezident v prvním volebním období, 70letý [[Donald Trump]]. Průměrný věk všech prvně inaugurovaných prezidentů před ním činil 55 let.<ref name="věk">{{Citace elektronické monografie | autor = Niall McCarthy | titul = Trump Is Set To Become The Oldest President In U.S. History | url = http://www.forbes.com/sites/niallmccarthy/2017/01/06/trump-is-set-to-become-the-oldest-president-in-u-s-history-infographic/#173c3a57d2c8
| datum vydání = 2017-01-06 | datum přístupu = 2017-01-21 | vydavatel = [[Forbes]]
Řádek 121 ⟶ 122:
 
== Impeachment ==
[[Soubor:Monica lewinsky.jpg|náhled|upright=0.75|[[Monika Lewinská]] -, hlavní osoba Clintonova impeachmentu.]]
Impeachment je jediným nástrojem, jak odvolat prezidenta Spojených států z úřadu. Prezident je po dobu výkonu funkce chráněn imunitou. Článek I. a II. Ústavy hovoří o typech provinění (těžký zločin, zpronevěra, vlastizrada…), procesu obžaloby (impeachment) a soudním řízení.
 
Řádek 141 ⟶ 142:
 
== XXV. dodatek Ústavy ==
[[Soubor:Letter of Resignation of Richard M. Nixon, 1974.jpg|vpravo|náhled|Nixonův dopis, v němž oznamuje svoji rezignaci ([[Ústava Spojených států amerických|Ústava]] nespecifikuje adresáta rezignace, prezident se ji rozhodl zaslat ministru zahraničí Kissingerovi).]] Tento dodatek Ústavy Spojených států byl ratifikován [[10. únor]]aúnora [[1967]]. Má 4 oddíly a mj. upravuje předání pravomoce prezidenta USA.
 
;1. oddíl
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Prezident_Spojených_států_amerických“