Elektrárna Chvaletice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Kontroverze týkající se provozu: odstranění promo sloganu ve zdroji |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 62:
Emise oxidu siřičitého se snížily díky odsiřovacímu zařízení, jehož technologie je založena na principu mokré vápencové vypírky. Kouřové plyny z elektrostatických odlučovačů jsou tlačeny kouřovými ventilátory kotlů přes dva kouřovody do dvou absorbérů. V absorbéru procházejí kouřové plyny sprchou vodní suspenze jemně mletého vápence, ve které dochází k vymývání oxidů síry z kouřových plynů, a to s účinností převyšující 95%. Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry v surových kouřových plynech pohybujícího se okolo 3 500 mg /Nm<sup>3</sup> odcházejí kouřové plyny vyčištěny na úroveň nejvýše 200 mg/Nm<sup>3</sup>, přičemž zákon povoluje 500 mg/Nm<sup>3</sup>. Emise prachu jsou nižší než 100 mg/m<sup>3</sup>.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Sev.en EC {{!}} Severní energetická a.s.|periodikum=www.sev-en.cz|url=http://www.sev-en.cz/cz/elektrina/elektrarna-chvaletice.html|datum přístupu=2016-09-08}}</ref>
První etapa výstavby tohoto zařízení (odsíření bloků č. 3 a 4) byla hotova v závěru roku 1997, druhá etapa byla dokončena v roce 1998. Hlavním dodavatelem bylo finsko-japonské konsorcium společností IVO International Ltd., Hitachi Ltd. a Itochu Corp. Jedna odsiřovací jednotka pojme spaliny ze dvou bloků. Zvláštností stavby je vyvedení odsířených spalin do chladicích věží, což učinilo chvaletickou elektrárnu
Inovativní technologii poprvé použili Němci v roce 1982 v elektrárně Völklingen, která sloužila jako prototyp pro řadu dalších uhelných zdrojů.<ref>https://www.steag.com/?jump=http://power-saar.steag-saarenergie.de/de/02_Leistungen/01_Fenne_Kraftwerk.php</ref>
Elektrárna provozuje dvě stanice měření imisí, které jsou zapojeny do systému AIM (automatický imisní monitoring) [[Český hydrometeorologický ústav|ČHMÚ]].
|