Otevřít hlavní menu

Elektrárna Chvaletice

Elektrárna Chvaletice je tepelná elektrárna, jež leží v Polabí u města Chvaletice asi 20 kilometrů západně od Pardubic. Instalovaný výkon této tepelné elektrárny činí 820 MW[2]. Elektrárna byla vybudována v letech 19731979 v místech, kde do roku 1975 probíhala povrchová těžba pyritu.[3]

Elektrárna Chvaletice
Pohled na elektrárnu Chvaletice
Pohled na elektrárnu Chvaletice
Stát ČeskoČesko Česko
Umístění Chvaletice
Začátek výstavby 1973
Dokončení 1979
Vlastník Sev.en EC, a.s.
Tepelná elektrárna
Palivo hnědé uhlí
Elektrická energie
Celkový výkon 4 x 205 MW
Roční výroba 3,5 TWh (2015)[1]
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Elektrárnu vlastnila společnost ČEZ do 1. 10. 2010, kdy ji vyčlenila do dceřiné společnosti Elektrárna Chvaletice a.s. s úmyslem ji prodat nebo směnit.[4]V roce 2013 byla prodána společnosti Severní energetická[5]. V roce 2016 zahájila společnost Sev.en EC modernizaci provozu, jejímž cílem je především snížení emisí NOx a tuhých znečišťujících látek a prodloužení životnosti bloků č. 3 a 4 do roku 2030. Náklady na modernizaci dosahují téměř 3 miliard Kč a investor se musí obejít bez dotací ze státního rozpočtu či fondů Evropské unie. Jde o největší investici v Pardubickém kraji za poslední 3 roky. Generálním dodavatelem je společnost KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s.[6]

Technický popisEditovat

Provoz výrobních zařízení elektrárny je řízen ze dvou blokových dozoren, každá z nich kontroluje chod dvou bloků. Kotle PG 655 jsou průtlačné, dvoutahové, s granulačním ohništěm a spodním topeništěm. Výrobcem byly Vítkovické železárny. Kotle jsou vybaveny přihříváním páry, ekonomizérem, rotačními ohříváky vzduchu, dvěma elektronapáječkami, jednou turbonapáječkou a dvěma třísektorovými elektrostatickými odlučovači popílku. Zařízení dosahuje při jmenovitém výkonu 655 t/h účinnosti 88 %. Turbíny jsou kondenzační, třítělesové, rovnotlaké, s osmi neregulovanými odběry páry. Mají jmenovitý výkon 205 MW, jmenovité otáčky 3000/min a parametry páry 17 MPa/543 °C. Bloky jsou vybaveny turboalternátory typu H 6688-2-VH 235 MVA. Statorové vinutí je chlazeno kondenzátem, rotor pak vodíkem.

Napětí generátoru, které je na svorkách 15,75 kV, je blokovým transformátorem 250 MVA transformováno na 400 kV. Výkon je vyveden dvěma 400 kV linkami do rozvodny Týnec nad Labem. Palivem je severočeské energetické hnědé uhlí o průměrné výhřevnosti 15,3 GJ/t a s průměrným obsahem síry 1,15 %[7]. Zdrojem vody pro elektrárnu je řeka Labe.

Komín elektrárny měří 300 metrů[4] a je jedním z nejvyšších komínů v ČR. Chladicí věže elektrárny mají výšku cca 100 metrů a průměr u země 60 metrů.

Zásobování uhlímEditovat

K zásobování elektrárny severočeským hnědým uhlím (3,7 miliónu tun uhlí ročně) byl splavněn tok Labe od Mělníka a vybudován chvaletický přístav. Pravidelná lodní doprava byla zahájena 1977. Od roku 1996 je však uhlí pro elektrárnu dováženo výhradně po železnici.[3] Dopravcem byly České dráhy, později od svého vzniku ČD Cargo; nový majitel Severní energetická vybral v tendru (objem zakázky udávaný ČD Cargo činil 700 milionů Kč ročně za 7 párů vlaků denně) společnost AWT, která převzala přepravy ke dni 2. září 2013. Tato společnost je i provozovatelem vlečky.[8] Od konce roku 2014 opět obsluhována ČD Cargo.

EmiseEditovat

Elektrárna byla v roce 2018 třetím největším zdrojem emisí CO2 v České republice. Emise tohoto skleníkového plynu v roce 2018 činily 4,3 milionu tun, což představovalo značný nárůst oproti 3,3 milionům tun v roce 2017.[9]

Emise oxidu siřičitého se snížily díky odsiřovacímu zařízení, jehož technologie je založena na principu mokré vápencové vypírky. Kouřové plyny z elektrostatických odlučovačů jsou tlačeny kouřovými ventilátory kotlů přes dva kouřovody do dvou absorbérů. V absorbéru procházejí kouřové plyny sprchou vodní suspenze jemně mletého vápence, ve které dochází k vymývání oxidů síry z kouřových plynů, a to s účinností převyšující 95%. Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry v surových kouřových plynech pohybujícího se okolo 3 500 mg /Nm3 odcházejí kouřové plyny vyčištěny na úroveň nejvýše 200 mg/Nm3, přičemž zákon povoluje 500 mg/Nm3. Emise prachu jsou nižší než 100 mg/m3.[10]

První etapa výstavby tohoto zařízení (odsíření bloků č. 3 a 4) byla hotova v závěru roku 1997, druhá etapa byla dokončena v roce 1998. Hlavním dodavatelem bylo finsko-japonské konsorcium společností IVO International Ltd., Hitachi Ltd. a Itochu Corp. Jedna odsiřovací jednotka pojme spaliny ze dvou bloků. Zvláštností stavby je vyvedení odsířených spalin do chladicích věží, což učinilo chvaletickou elektrárnu ekologickým průkopníkem v ČR. Hlavní výhoda odvádění spalin přes chladicí věže spočívá v tom, že stoupající vodní pára má mnohem větší vztlak než spaliny, a umožňuje jim tak dosáhnout lepšího rozptylu než z běžného komína. To je obzvláště výhodné v případě uhelných elektráren, protože kouřové plyny se po mokrém odsíření silně ochlazují, a stoupají pak do ovzduší daleko pomaleji. Inovativní technologii poprvé použili Němci v roce 1982 v elektrárně Völklingen, která sloužila jako prototyp pro řadu dalších uhelných zdrojů.[11] Také díky „bezkomínovému“ řešení získala v roce 1991 mezinárodní cenu amerického časopisu Power International jako ekologicky šetrná elektrárna.[12][13][14]

Elektrárna provozuje dvě stanice měření imisí, které jsou zapojeny do systému AIM (automatický imisní monitoring) ČHMÚ.

Vedlejší produkty při výrobě elektrické energieEditovat

V posledním období se zásadně změnila koncepce nakládání s vedlejší produkcí výroby elektrické energie, dříve odpady. Popílek z elektrofiltrů se odebírá v suchém stavu, rovněž tak struska zpod kotlů. Postupně se ustoupilo od dopravy těchto produktů ve formě hydrosměsi, což umožňuje jejich další využití, převážně ve stavebnictví. Tyto produkty mají samostatné certifikáty. Co se nepodaří prodat samostatně, je zpracováno v míchacím centru na další certifikovaný materiál stabilizát (směs popílku, strusky, energosádrovce, 1–3 % vzdušného nehašeného vápna a vody). Od roku 1998 Elektrárna Chvaletice provádí ukládání tohoto produktu na základě zpracovaného projektu "Krajinotvorba", kterým uvádí zdevastovanou krajinu po těžbě pyritu do původního stavu.

Plně certifikované vedlejší energetické produkty:

Od října roku 2001 je Elektrárna Chvaletice držitelem certifikátu "Environmental Management System Standard" dle ISO 14 001, udělený firmou Det Norske Veritas.

Využití odpadového teplaEditovat

Elektrárna Chvaletice zajišťuje kromě výroby elektrické energie i dodávky tepla. Obě komodity vyrábí ve společném cyklu, což vede k vyššímu využití paliva, a tím k energetickým úsporám s pozitivním vlivem na životní prostředí.

Teplo je dodáváno horkovodním napaječem do města Chvaletice, obce Trnávka a do dvou průmyslových areálů v lokalitě mezi městem Chvaletice a Elektrárnou Chvaletice. Současně jsou zabezpečeny dodávky tepelné energie pro vlastní areál elektrárny. Celková roční dodávka tepla je cca 200 TJ při výkonu 4 x 15 MW.

Zdroj tepelné energie není v současné době využit v plném rozsahu. Stále dochází k rozšiřování sítě centrálního zásobení teplem připojováním nových odběratelů. Zvažovala se i dodávka tepla do Kolína a byla dokonce zahájena příprava výstavby vedení, ale později bylo od záměru z politických důvodů upuštěno; mělo ostatně jít o dodávku tepla v páře, což by bylo málo efektivní.

Kontroverze týkající se provozuEditovat

V roce 2019 zažádala elektrárna o výjimku na limit emisí rtuti, kterou Pardubický kraj v červnu stejného roku schválil [1], což kritizovaly ekologické organizace [2] i někteří místní politici[15][16]. V listopadu 2019 následně došlo ke zrušení rozhodnutí Krajského úřadu o výjimce ze strany Ministerstva životního prostředí[17]. Krajský úřad nicméně o výjimce znovu rozhodovat nebude, protože sám sebe prohlásil za systémově podjatý. V prosinci 2019 tak zatím stále není jasné, kdo bude o případném udělení či neudělení výjimky rozhodovat.[18]

Elektrárna se v souvislosti se sporem o emisní výjimky stala cílem akcí spojených s akcí Klimakemp 2019, v rámci nichž došlo k zablokování hlavního vchodu do elektrárny na necelé tři dny.[19]

Za uzavření elektrárny dlouhodobě bojuje místní spolek Zastavme elektrárnu Chvaletice.[20]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Výroční zpráva Sev.en EC, a.s. za rok 2015
  2. Sev.en EC | Severní energetická a.s.. www.sev-en.cz [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  3. a b ŠTEFEK, Petr. Chvaletické vlečky [online]. spz.logout.cz, 2000 [cit. 2009-10-27]. Dostupné online. 
  4. a b http://www.svetprumyslu.cz/profil/elektrarna-chvaletice-as-hnedouhelne-vrtochy.html
  5. BAČKOROVÁ, Drahomíra. Novým majitelem Elektráren Chvaletice se stala Severní energetická. Český rozhlas [online]. 2013-09-03 [cit. 2013-09-04]. Dostupné online. 
  6. Elektrárna Chvaletice investuje tři miliardy do snížení emisí. iDNES.cz [online]. 2016-03-15 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 
  7. Sev.en EC | Severní energetická a.s.. www.sev-en.cz [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  8. http://ekonomika.idnes.cz/cr-cargo-prislo-o-zakazku-na-uhli-doy-/eko-doprava.aspx?c=A130830_1970811_eko-doprava_neh
  9. Největším znečišťovatelem ovzduší v Česku je elektrárna Počerady. E15.cz [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. 
  10. Sev.en EC | Severní energetická a.s.. www.sev-en.cz [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  11. https://www.steag.com/?jump=http://power-saar.steag-saarenergie.de/de/02_Leistungen/01_Fenne_Kraftwerk.php
  12. Archivovaná kopie. www.vnsafety.eu [online]. [cit. 2018-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-02. 
  13. http://7procistyvzduch.cz/blog/kdo-se-boji-chladicich-vezi-nesmi-do-elektrarny/
  14. Archivovaná kopie. www.cez.cz [online]. [cit. 2018-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-27. 
  15. SKOUPÁ, Adéla. Proč nemohou platit pravidla pro všechny? Zlobí se na elektrárnu Chvaletice starosta nedaleké obce. Deník N [online]. 2019-07-07 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (česky) 
  16. Piráti chtějí odvolat radní, kteří hlasovali proti zájmu občanů Pardubic. Elektrárna Chvaletice by neměla mít na výjimky nárok. www.piratskelisty.cz [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 
  17. Ministerstvo zrušilo výjimku pro elektrárnu Chvaletice, chce nové posouzení. iDNES.cz [online]. 2019-11-20 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 
  18. TELEVIZE, Česká. Pardubický kraj odmítá znovu rozhodovat o ekologické výjimce pro chvaletickou elektrárnu. ČT24 - Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR - Česká televize [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (česky) 
  19. ‚Akci považujeme za úspěch.‘ Aktivisté opustili areál elektrárny Chvaletice, před odchodem uklidili. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (česky) 
  20. Zastavme Chvaletice | Zastavme Chvaletice [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat