Zvětrávání: Porovnání verzí

Fyzikální zvětrávání je proces, při kterém dochází k rozpadu hornin, aniž by nastaly výraznější změny v jejich chemickém složení. Jeho příčinou jsou změny v intenzitě [[insolace]], což vede k tepelným i objemovým změnám v povrchové vrstvě hornin.<ref>Fyzická geografie. II / [napsali: Stanislav Horník ... et al.].. -- 1. vyd.. -- Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986.. -- 319 s.</ref> Jelikož jsou veškeré horniny složeny z různé kombinace [[minerál]]ů, mají všechny horniny určitou [[teplotně-tlaková mez|teplotně-tlakovou mez]], při které přestávají být stálé a při které dochází k poruše jejich celistvosti vlivem praskání atd. (odolnost minerálů souvisí s obráceným [[Bowenovo reakční schéma|Bowenovým reakčním schématem]]). Vlivem [[tektonická činnost|tektonické činnosti]] a následné kája[[denudace]] (obnažení) hornin dochází k jejich vystavení rozdílným teplotním a tlakovým podmínkám. Postupné ubývání teploty a tlaku vede ke chladnutí hornin, což má za následek jejich smršťování a popraskání, či rozpukání. Kapalná [[voda]], pronikající do vzniklých puklin, se následně přeměňuje na [[led]], což má za následek zvětšující se tlak v puklinách a odtrhávání části skalního masívu (led má tendenci zvětšovat svůj objem při přechodu na pevnou fázi, změna může dosáhnout až 1/10 objemu). Pravidelné opakování rozmrzání a zamrzání vody v puklině má za následek její zvětšování. Odborně se tento proces nazývá '''mrazové zvětrávání''' a je typická pro obnažené vrcholky hor. Druhým důležitým faktorem je působení teploty, kdy vlivem ohřívání a chladnutí tělesa dochází k jeho '''smršťování''' (''kontrakci'') a '''roztahování''' (''expanzi''), což způsobuje v extrémních případech až roztrhání horniny. Teplotní působení je typické pro [[poušť|pouštní]] oblasti, kde rozdíl mezi [[den|dnem]] a [[noc]]í může dosahovat až 60&nbsp;°C ([[Alpy]], [[Himálaj]]e, horské oblasti ve [[Wales]]u atd.).