Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix
m typo
Řádek 137:
{{BS3|STRq|ABZgr||||tratě [[Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod|do Kolína]] a [[Železniční trať Havlíčkův Brod – Humpolec|do Humpolce]]}}
}}
'''Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod''' (v&nbsp;českém jízdním řádu pro cestující tvoří úsek Havlíčkův Brod – Tišnov trať '''250''', zatímco úsek Tišnov – BrnoTišnov–Brno je součástí tratě '''251''') je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať. Vede z&nbsp;[[Brno|Brna]] přes [[Kuřim]], [[Tišnov]], [[Křižanov (okres Žďár nad Sázavou)|Křižanov]], [[Žďár nad Sázavou]], [[Sázava (okres Žďár nad Sázavou)|Sázavu]] a [[Přibyslav]] do [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]]. Celá trať byla zprovozněna jako novostavba v roce [[1953]], kdy nahradila tři místní dráhy z přelomu 19. a 20. století. Na trati se nachází celkem osm tunelů, největší stavbou je [[Most Míru (Dolní Loučky)|most Míru]] u [[Dolní Loučky|Dolních Louček]]. Elektrizována byla v&nbsp;roce 1966. Po trati je v současnosti vedena [[Dálkové železniční linky v Česku|dálková železniční linka]] R9. Rychlíky Českých drah mezi Prahou a Brnem po této trati jsou označovány jednotně názvem [[Vysočina (vlak)|Vysočina]]. Úsek z Brna do Níhova je obsluhován také [[Železniční doprava v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje|železniční linkou Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]] S3. Do budoucna je v úseku Praha–Brno zvažován dočasný návrat některých mezistátních spojů z důvodu výluk na [[První železniční koridor|prvním tranzitním koridoru]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| jméno = Jan
| příjmení = Sůra