Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod: Porovnání verzí

{{BS3|STRq|ABZgr||||tratě [[Železniční trať Kolín – Havlíčkův Brod|do Kolína]] a [[Železniční trať Havlíčkův Brod – Humpolec|do Humpolce]]}}

}}

| jméno = Jan

| příjmení = Sůra

Výstavba byla obnovena v roce 1948. Úseky mezi Brnem a Tišnovem a mezi Žďárem nad Sázavou a Havlíčkovým Brodem byly vedeny převážně podél stávajících lokálek, úsek mezi Tišnovem a Žďárem nad Sázavou však byl směrován zcela jinou trasou, přes Dolní Loučky a Křižanov. Právě do Křižanova byla proto prodloužena [[Železniční trať Křižanov–Studenec|místní dráha ze Studence do Velkého Meziříčí]], která tak nově vytvořila spojnici mezi novou tratí a [[Železniční trať Brno–Jihlava|dráhou z Brna do Jihlavy]]. V Brně byla nová trať zaústěna do [[Brno-Židenice (železniční zastávka)|zastávky v Židenicích]]. V Havlíčkově Brodě bylo změněno zaústění trati ze severního do jižního [[zhlaví]]. Celá dráha Brno – Havlíčkův Brod byla uvedena do jednokolejného provozu 20. prosince 1953, i když dílčí úseky byly otevřeny už dříve. Naopak koncem roku 1953 byl zastaven provoz na lokálkách Brno–Tišnov a Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou. Druhá kolej nové trati byla dokončena v roce 1958, elektrický provoz byl zahájen 7. listopadu 1966. Trať tak převzala většinu osobní i nákladní dopravy mezi Prahou a Brnem, jezdily tudy expresní vlaky, v 90. letech i vlaky [[EuroCity]]. Tehdy proběhla modernizace většiny úseků prvního koridoru přes Českou Třebovou a také elektrifikace trati Brno – Česká Třebová, na kterou byly v roce 1999 přesměrovány všechny dálkové vlaky kategorie EuroCity.

 

Trať je obsluhována [[Rychlík (vlak)|rychlíky]] Praha – Havlíčkův Brod – Brno ve dvouhodinovém intervalu.

 

 

== Stanice a zastávky ==

<gallery>

</gallery>

 

<gallery>

</gallery>