Pustá Kamenice: Porovnání verzí

V [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] během [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] [[Emigrace|emigrovaly]] z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska [[Prusko|pruského]] krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]]. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval [[Jan Liberda]] a zprostředkoval ji generál [[Christoph Wilhelm von Kalckstein]]. V roce 1742 odešli z Pusté Kamenice do Münsterbergu v [[Pruské Slezsko|Pruském Slezsku]]: Krčil Norbert (*1703), Krčil Václav (†1745 Münsterberg) a Krčil (Krotschil) Mikuláš. Ve farnosti [[Krouna|Krouně]] byla souzena Magdalena Krčilová a její manžel Tomáš. Tam byl později (v roce 1776) vyslýchán i podruh Jiří Luňáček kvůli emigraci svých dvou dcer. [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuitské]] metody [[rekatolizace]] zahrnovaly povinnou docházku na [[Římskokatolická církev|katolické bohoslužby]], podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu [[Vrchnost|vrchnosti]] k uzavírání sňatků... Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku [[Nucená práce|nucených prací]] - až po trest smrti. Rodičům [[Protestantismus|protestantů]] mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Svoboda Jan (*1736 Pustá Kamenice) převedl v r. 1773 do Slezska Terezii, dceru Jiřího Luňáčka. Tomáš Vodička (z [[Česká Rybná|České Rybné]]) v témže roce převedl Annu, druhou Luňáčkovu dceru. V listopadu 1776 byl vydán popis ''zběhlého a sem a tam se potulujícího...''Tomáše Vodičky. Ten emigroval už v roce 1772, žil s rodinou v [[Gęsiniec|Husinci]], v obci, kterou založili čeští [[Exulant|exulanti]] v Pruském Slezsku. Terezie a Anna se v Husinci provdaly. Dne 24.1.1751 se v Husinci provdala Lidmila Luňáčková, jejíž otec Bohuslav je ten, který ''ve vsi (Pusté) Kamenici v Čechách obydlí své má.'' <ref>{{Citace monografie