Hvězdnicovité: Porovnání verzí

'''Hvězdnicovité''' (''Asteraceae'') nebo také '''složnokvěté''' (''Compositae'') je [[čeleď]] [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] [[Rostliny|rostlin]] z&nbsp;[[řád (biologie)|řádu]] [[hvězdnicotvaré|hvězdnicotvarých]]. Jejich název je odvozen z&nbsp;latinského slova ''aster'' a to z&nbsp;řeckého ''{{lang|grc|ἀστήρ}}'' (astér), oboje značící hvězdu, již připomíná jejich rozkvetlý úbor.<ref name="MWU">{{Citation|author=Merriam-Webster|authorlink=Merriam-Webster|title=Merriam-Webster's Unabridged Dictionary|publisher=Merriam-Webster|url=http://unabridged.merriam-webster.com/unabridged/|postscript=.}}</ref> Jsou vůbec nejpočetnějšíchnejpočetnější čeledí krytosemenných rostlin, obsahují přes 1&nbsp;600 [[rod (biologie)|rodů]] a více než 23&nbsp;000 [[druh]]ů.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika

Hvězdnicovité jsou rozšířeny kosmopolitně (=na celém světě), hlavně v&nbsp;sušších oblastech mírného a subtropického pásu a v&nbsp;horách tropů a subtropů. V&nbsp;ČR roste přes 110 rodů a více než 500 druhů včetně notoricky známých květin jako [[slunečnice]], [[sedmikráska]], [[kopretina]] či [[Heřmánek (rod)|heřmánek]]. patříPatří sem i&nbsp;taxonomicky mimořádně složité rody jako [[jestřábník]] (''Hieracium''), [[pampeliška]] (''Taraxacum'') nebo [[Chrpa (rod)|chrpa]] (''Centaurea''). Jsou to [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] a [[Trvalka|vytrvalé]] [[bylina|byliny]], ale i [[polokeř]]e a [[keř]]e, v&nbsp;tropech vzácně i&nbsp;[[Liána|liány]] a [[strom]]y. Zahrnují rostliny s&nbsp;[[Mléčnice (botanika)|mléčnicemi]] i&nbsp;bez nich, lysé nebo chlupaté, někdy ostnité. [[List]]y jsou střídavé nebo vstřícné, celokrajné nebo členěné, méně často složené, vždy však bez [[palist]]ů.To, co všechny hvězdnicovité spojuje, jsou jejich [[květ]]y uspořádané v&nbsp;květenství nazývaném [[úbor]]. Členěny jsou dále do 12 podčeledí, z&nbsp;nichž se v&nbsp;českém prostředí vyskytují pouze tři. Původ čeledi je kladen do období pozdní [[Křída|křídy]], hlavní diferenciace probíhaly v&nbsp;raných třetihorách.

Notoricky známou květinou rostoucí na zahradách a v&nbsp;trávnících je [[sedmikráska chudobka]] (''Bellis perenis'') nebo [[Pampeliška lékařská|pampeliška]] ''Taraxacum'' sect. ''Ruderalia'', mezi obvyklé plevele patří pěťoury [[Pěťour maloúborný|maloúborný]] a [[Pěťour srstnatý|srstnatý]], [[Mléč|mléče]] nebo úporný, obtížně potlačitelný [[Pcháč rolní|pcháč oset]]. Na člověkem ovlivněných ruderálních stanovištích běžně roste [[vratič obecný]], [[pelyněk černobýl]], [[turan roční]] nebo [[turanka kanadská]], k&nbsp;invazním neofytům šířícím se v&nbsp;posledních letech českou krajinou patří krom výše zmiňovaných zlatobýlů například [[astřička kopinatá]], [[slunečnice topinambur]] nebo ze zahrad zplanělý [[kolotočník ozdobný]].<ref name="klíč" /> Co do počtu nepůvodních a invazních druhů v české flóře jsou hvězdnicovité zdaleka největší čeledí rostlinː Seznam nepůvodní flóry České republiky jich uvádí celkem 198, z toho 18 s invazním chováním.<ref>{{Citace elektronické monografie

[[Soubor:Sunflower sky backdropSchwarzwurzeln.jpg|náhled|SlunečniceČerný kořen (hadí mord ročníšpanělský)]]

Čeleď zahrnuje množství rostlin, které lze využívat jako zdroje poživatinːpoživatin. aťListovou uža jdekořenovou o&nbsp;zeleninu apředstavují saláty ([[locika setá]] coby klasický hlávkový salát, dále [[artyčok|artyčoky]], [[Čekanka obecná|čekankové]] listové puky, [[zlateň věncová]] – tzv. jedlá chryzantéma, [[hadí mord španělský]] neboliznámý jako černý kořen, nebo jedlé kořeny [[Kozí brada pórolistá|kozí brady pórolisté]] nazývané "salsifis"),. jedléJedlé hlízy (má [[jakonslunečnice topinambur]], nebo jihoamerický [[Slunečnice topinambur|topinamburjakon]]), olejniny (semena''Smallanthus sonchifolius''). Semena [[slunečnice roční]], [[světlice barvířská|světlice barvířské]], či [[mastňák habešský|mastňáku habešského]] jsou zdrojem oleje.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref>), sladidlaJako altenativní [[Náhradní sladidlo|sladidlo]] se využívá ([[stévie sladká]], nebo [[čekankový sirup]]), neboznámou kávovou kávovénáhražkou náhražkyje (kořen čekanky – [[cikorka]]). Výtažky z&nbsp;[[Pelyněk pravý|pelyňku]] slouží k&nbsp;výrobě [[Likér|likérů]], především [[Absint|absintu]].<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Mnohé z hvězdnicovitých rostlin se využivajívyužívají také jako technické neboa energetické rostliny, například [[Parthenium argentatum|guayule]] (''Parthenium argentatum''), nebo jako krmivo pro zvířata.[[Soubor:Sunflower sky backdrop.jpg|náhled|Slunečnice roční je významnou okrasnou, potravinářskou i technickou rostlinou|alt=|vlevo]]