|
V [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]] během [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] [[Emigrace|emigrovaly]] z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska [[Prusko|pruského]] krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]] do [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]]. Hromadnou emigraci [[Protestantismus|nekatolíků]] zpočátku organizoval [[Jan Liberda]] a zprostředkoval ji generál [[Christoph Wilhelm von Kalckstein]]. V Čechách zahrnovaly [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] metody [[rekatolizace]] povinnou docházku na [[Římskokatolická církev|katolické bohoslužby]], podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu [[Vrchnost|vrchnosti]] k uzavírání sňatků... Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku [[Nucená práce|nucených prací]] až po trest smrti. Rodičům [[Protestantismus|protestantů]] mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Machova prokazatelně odešli (mohou být i jiní) tito exulanti:
* Jiří Valta (*1732), syn Janův z Machova. Do [[Gęsiniec|Husince]] jej přivedl Jakub Houštěk ze Skružného v létě roku 1763 přes [[Brzeg|Břeh]]. Jiří Valta se v Husinci dne 11.9.1765 oženil s Marií, dcerou převaděče Jakuba Houšťka. (Jména mohou být zkomolena - německý, polský, český jazyk). Jiří Valta patřil k zakladatelům české kolonie Prostřední Poděbrady v Pruském Slezsku. Byl tkadlec a požádal o podporu jako ''fabrikant. V Husinci byl [[Kazatel|kazatelem]] českého sboru Samuel Figulus (2.4.1724, Skoki–1771). Byl to pravnuk [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]]. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl až do své smrti.''
* Jan (Jiří) Prokop byl rovněž přiveden do Husince přes Břeh současně s Jiřím Valtou. Patřil k zakladatelům Dolních Poděbrad. Rovněž si zažádal o podporu jako ''fabrikant.'' Ani on, ani Jiří Valta podporu nedostali. Z Poděbrad se odstěhoval do smíšené kolonie, do [[Lubin|Sacken]].
* Václav Kulhánek (*1761), syn Janův z Machova. Dne 27.1.1782 se v Husinci oženil. Jeho nevěsta byla Johana (*1761) Hejtmánková z české kolonie Friedrichův Tábor.
* Jakub Valta ze Lhotky, syn Jakubův, se dne 2.7.1797 oženil v Husinci, v roce 1806 byl ''soused v [[Zelów|Zelově]], patřil k zakladatelům Zelova.''
* Jan Valta (*1747) patřil rovněž k zakladatelům Zelova a přišel tam z malé kolonie Sophienthal (jihovýchodně od Namslau/Namyslów ).
Významným zdrojem informací jsou [[biografie]] exulantů uložené v [[Archiv|archivu]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v [[Herrnhut]]<nowiki/>u (Ochranov), [[Německo]]. Nejdostupnější informace jsou v knihách [[Edita Štěříková|Edity Štěříkové]] (včetně zdrojů a údajů z matrik). Osudy exulantů se dají vysledovat přes [[Rodokmen|Rodokmeny]] exulantů, které pro [[Exulant (spolek)]] spravuje badatel [[Petr Hlaváček (historik)|Petr Hlaváček]].
Za vrcholný předpis se vtéto věci považuje místodržitelský patent vydaný 29. ledna 1726 pro Čechy (o několik týdnů dříve také pro Moravu).122Podle tohoto patentu měli usvědčení nekatolíci vykonávat [[Nucená práce|obecní práce]] po dobu jednoho roku a vpřípadě jejich setrvání vprotestantské víře podobu dalších dvou až tří let. Pokud by ani poté svou víru nezměnili, čekalo je vyhoštění ze země bez možného návratu zpět pod trestem smrti. Ti, kteří na víru katolickou přistoupili, byli podrobováni kontrolám zřad duchovních isvětských úředníků. Tomu, kdo se opět navrátil k„herezi“,náležel trest vpodobě galejí či fyzickéhonásilí.Rodičům protestantské víry mohly být odebrány děti apředány do péče katolickým opatrovníkům.123Na veřejnost měla také neblahý vliv činnostudavačů vokolí. odebírání dětí, tresty aj.
[[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuitské]] metody [[rekatolizace]] zahrnovaly povinnou docházku na [[Římskokatolická církev|katolické bohoslužby]], podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu [[Vrchnost|vrchnosti]] k uzavírání sňatků... Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku [[Nucená práce|nucených prací]] až po trest smrti. Rodičům [[Protestantismus|protestantů]] mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. V oblasti působil od r. 1725 [[Antonín Koniáš|Antonín Koniáš.]] Proto během [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] utíkaly celé rodiny, a to pod ochranou vojska [[Prusko|pruského]] krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]]. Hromadnou [[Emigrace|emigraci]] nekatolíků organizoval [[Jan Liberda]] a zprostředkoval ji generál [[Christoph Wilhelm von Kalckstein]].
V dubnu 1742 odešly z Bohuslavic do Münsterbergu v [[Pruské Slezsko|Pruském Slezsku]]: Hůlka Jiřík, Hůlka Matěj, Hůlka Mikuláš, Štěp Jiří, Kňourek Martin, Kňourek Matěj s rodinami.(odkaz) 25.8.1740 byli vyslýcháni Hůlka Mikuláš, Hůlka Matěj, Štěp Jiří. (odkaz). Jsou to jen ti exulanti, kteří prošli Münsterbergem (mohou být i jiní). Lidé z Bohuslavic se stali '''zakladateli''' či spoluzakládali osadu [[Gęsiniec|Husinec]]. Významným zdrojem informací jsou i [[biografie]] exulantů uložené v [[Archiv|archivu]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v [[Herrnhut]]<nowiki/>u (Ochranov), [[Německo]]. Nejdostupnější informace jsou v knihách [[Edita Štěříková|Edity Štěříkové]] (včetně zdrojů a údajů z matrik). Osudy exulantů se dají vysledovat přes [[Rodokmen|Rodokmeny]] exulantů, které pro [[Exulant (spolek)]] spravuje badatel [[Petr Hlaváček (historik)|Petr Hlaváček]]. Jméno Kňourek bylo v cizině upravováno: Knowrek, Knaurek, Knorrek. V této rodině se zachovala paměť na Bohuslavice i na to, že jim byly jezuity odebrány dvě děti, které se nikdy nepodařilo dohledat (konec 20. století). Míčan
http://exulanti.genebaze.cz/
| 