Hvězdnicovité: Porovnání verzí

Hvězdnicovité jsou rozšířeny kosmopolitně (=na celém světě), hlavně v sušších oblastech mírného a subtropického pásu a v horách tropů a subtropů. V ČR roste přes 110 rodů a více než 500 druhů včetně notoricky známých květin jako [[slunečnice]], [[sedmikráska]], [[kopretina]] či [[Heřmánek (rod)|heřmánek]]. patří sem i taxonomicky mimořádně složité rody jako [[jestřábník]] (''Hieracium''), [[pampeliška]] (''Taraxacum'') nebo [[Chrpa (rod)|chrpa]] (''Centaurea''). Jsou to jak [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] a [[Trvalka|vytrvalé]] [[bylina|byliny]], takale i [[polokeř]]e a [[keř]]e, v tropech vzácně i [[Liána|liány]] a [[strom]]y. Zahrnují rostliny s [[Mléčnice (botanika)|mléčnicemi]] i bez nich, lysé nebo chlupaté, někdy ostnité. [[List]]y jsou střídavé nebo vstřícné, celokrajné nebo členěné, méně často složené, vždy však bez [[palist]]ů.To, co všechny hvězdnicovité spojuje, jsou jejich [[květ]]y uspořádané v květenství nazývaném [[úbor]]. Členěny jsou dále do 12 podčeledí, z nichž se v českém prostředí vyskytují pouze tři. Původ čeledi je kladen do období pozdní [[Křída|křídy]], hlavní diferenciace probíhaly v raných třetihorách.

Hvězdnicovité se vyznačují velice pestrým souborem obsahových látek. Proto mají mnohé druhy význam nejen jako zdroj léčiv, ale také jako zdroj potravy pro člověka nebo hospodářská zvířata a jinak využitelnýchvyužitelné surovinsuroviny, například pro energetiku. Obrovský počet druhů je pěstován pro okrasu.

Hvězdnicovité jsou převážně jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, existují ale i&nbsp;dřevnatí zástupci ve formě polokeřů, keřů a v&nbsp;tropech Ameriky, Afriky a Madagaskaru nebo v Tichomoří též stromů nebo lián.<ref name=":0" /> Některé jsou [[Monokarpie|monokarpické]], jiné polykarpické. Některé druhy, především v&nbsp;podčeledi ''Cichorioideae'', mají v&nbsp;pletivech [[Mléčnice (botanika)|mléčnice]]. Listy jsou obvykle střídavé, méně často vstřícné nebo v&nbsp;[[Přeslen|přeslenech]], u&nbsp;řady druhů vytvářejí [[Listová růžice|přízemní růžici]]. Tvary čepele jsou velmi různorodé, časté jsou listy jednoduché, celokrajné či různě členěné. [[Palist|Palisty]] se nevyskytují. [[Soubor:Hieracium December 2012-1.jpg|alt=|vlevo|náhled|233x233pixelů|[[Jestřábník|Jestřábníky]] a jim podobné žlutě kvetoucí rody patří k&nbsp;determinačně nejobtížnějším skupinám rostlin]]

Květy jsou velmi drobné a uspořádané v&nbsp;[[Květenství|mnohokvětém útvaru]] nazývaném [[úbor]], připomínajícíkterý připomíná svým vzhledem a funkcí samostatný veliký květ. Je složen obvykle z&nbsp;dvou typů květůː trubkovité jsou převážně pravidelné s&nbsp;[[Koruna květu|korunou]] trubkovitou a tvoří ve střední části úboru [[Květní terč|terč]] ([[sedmikráska]], [[slunečnice]]), nebo tvoří celé úbory ([[pcháč]]). Jazykovité květy jsou souměrné s&nbsp;korunou jazykovitou, výše rozšířenou v&nbsp;plochou, nápadnou [[Ligula|ligulu]]. Tvoří buď celé úbory ([[pampeliška]]) nebo pouze paprsek, tedy okrajové paprskující květy ([[kopretina]]). [[Kalich (botanika)|Kalich]] je buď přeměněn na [[chmýr]], a nebo chybí.

Soubor:Disc floret01.jpg|Schéma trubkovitého květuː A&nbsp;– semeník, B – kalichkorunní s&nbsp;lememtrubka, C – srostlé tyčinky, D – čnělka s&nbsp;dvouklanou bliznou

Květy hvězdnicovitých jsou často opylovány hmyzem a najdeme mezi nimi i&nbsp;významné [[Medonosná rostlina|nektarodárné rostliny]], například zlatobýly, slunečnice, sadec nebo různé druhy chrp. Přítomna je však v&nbsp;čeledi i&nbsp;[[anemogamie]]. Množství druhů se rozmnožuje též [[Apomixie|apomikticky]], tedy bez oplození jiným jedincem, za vzniku velkého množství drobných, vzájemně blízce příbuzných a často i značně podobných druhů. Plody se šíří buď větrem díky vyvinutému chmýru, [[Zoochorie|zoochoricky]] na srsti živočichů nebo na oblečení (např. celá plodenství [[Bodlák|bodláků]]), jiná jsou roznášena ptáky.

Notoricky známou květinou rostoucí na zahradách a v&nbsp;trávnících je [[sedmikráska chudobka]] (''Bellis perenis'') nebo [[Pampeliška lékařská|pampeliška]] ''Taraxacum'' sect. ''Ruderalia'', mezi obvyklé plevele patří pěťoury [[Pěťour maloúborný|maloúborný]] a [[Pěťour srstnatý|srstnatý]], [[Mléč|mléče]] nebo úporný, obtížně potlačitelný [[Pcháč rolní|pcháč oset]]. Na člověkem ovlivněných ruderálních stanovištích běžně roste [[vratič obecný]], [[pelyněk černobýl]], [[turan roční]] nebo [[turanka kanadská]], k&nbsp;invazním neofytům šířícím se v&nbsp;posledních letech českou krajinou patří krom výše zmiňovaných zlatobýlů například [[astřička kopinatá]], [[slunečnice topinambur]] nebo ze zahrad zplanělý [[kolotočník ozdobný]].<ref name="klíč" />

*'''''Stifftioideae''''' – 40 druhů v&nbsp;10 rodech, Jižní Amerika, zvláště VenezuelskáVenezuela a Guayana

*'''''Wunderlichioideae''''' – 24 druhů v&nbsp;8 rodech, Jižní Amerika a jz.jihozápadní Čína, zvláště VenezuelskáVenezuela a Guayana

*'''''[[Carduoideae]]''''' – téměř 2800 druhů v&nbsp;83 rodech, kosmopolitní, zvláště v&nbsp;Eurasii a severní Africe. V úboru pouze trubkovité květy, pletiva bez mléčnic. Největší rody jsou [[chrpa]] (''Centaurea'', asi 695 druhů), ''Cousinia'' (655 druhů), [[chrpovník]] (''Saussurea'', 300), [[pcháč]] (''Cirsium'', 250) a [[sinokvět]] (''Jurinea'', 200 druhů).

*'''''[[Cichorioideae]]''''' – asi 3600 druhů ve 224 rodech, kosmopolitní. V úboru pouze jazykovité květy, pletiva obvykle s mléčnicemi. Největší jsou rody ''[[Vernonia]]'' (asi 800 druhů), [[jestřábník]] (''Hieracium'') a [[pampeliška]] (''Taraxacum'')

*''[[Hvězdnicové|'''Asteroideae''']]'' – přes 16000 druhů v&nbsp;asi 1135 druzích, kosmopolitní. V úboru trubkovité i jazykovité květy tvořící typické paprsky a terč, nebo květy paprsků chybí. Pletiva bez mléčnic. Největší rody jsou [[starček]] (''Senecio'', asi 1000 druhů), [[sadec]] (''Eupatorium'', 1200 nebo jen 40 druhů podle pojetí rodu), [[pelyněk]] (''Artemisia'', 550 druhů), [[Smil (rod)|smil]] (''Helichrysum'', asi 500 druhů), ''Mikania'' (430) a ''Baccharis'' (400 druhů).<ref name="apg">{{Citace elektronické monografie

Čeleď zahrnuje množství rostlin, které lze využívat jako zdroje poživatinː ať už jde o&nbsp;zeleninu a saláty ([[locika setá]], [[artyčok|artyčoky]], [[Čekanka obecná|čekankové]] listové puky, [[zlateň věncová]] – tzv. jedlá chryzantéma), jedlé hlízy ([[jakon]], [[Slunečnice topinambur|topinambur]]), olejniny (semena [[slunečnice roční]], [[světlice barvířská]], [[mastňák habešský]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = mastňák habešský - Guizotia abyssinica {{!}} Květena České republiky - plané rostliny ČR {{!}} www.kvetenacr.cz {{!}}
| periodikum = www.kvetenacr.cz
| url = http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=790
| datum přístupu = 2019-12-10
}}</ref>), sladidla ([[stévie sladká]], [[čekankový sirup]]) nebo kávové náhražky (kořen čekanky – [[cikorka]]). Výtažky z&nbsp;[[Pelyněk pravý|pelyňku]] slouží k&nbsp;výrobě [[Likér|likérů]], především [[Absint|absintu]].<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Mnohé se využivají také jako technické nebo energetické rostliny, například [[Parthenium argentatum|guayule]] (''Parthenium argentatum''), nebo jako krmivo pro zvířata.