Ústava České republiky: Porovnání verzí

Problematické se jevilo především postavení [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]], která byla nesena samostatným ústavním zákonem, jenž jí zajišťoval nadústavní charakter.<ref name="4jan239">{{Citace monografie | příjmení = Gronský | jméno = Ján | odkaz na autora = Ján Gronský | titul = Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa | vydavatel = Univerzita Karlova v&nbsp;Praze, nakladatelství Karolinum | místo = Praha | rok = 2007 | počet svazků = IV | počet stran = 649 | strany = 239 | svazek = IV | isbn = 978-80-246-1389-5 | poznámka = [dále jen Gronský (2007)]}}</ref> Zařazení Listiny do Ústavy se jevilo jako politicky neprůchodné především kvůli Václavu Klausovi, který Listinu nechtěl vůbec<ref>{{Citace periodika | příjmení = Němeček | jméno = Tomáš | odkaz na autora = Tomáš Němeček | příjmení2 = Minksová | jméno2 = Barbora | odkaz na autora2 = Barbora Minksová | titul = Ví vůbec někdo, kolik zákonů máme? S Václavem Havlem o psaní ústavy, o vzniku Ústavního soudu a o justiční mafii | periodikum = Lidové noviny | odkaz na periodikum = Lidové noviny | datum = 2011-01-24 | strany = 26 | issn = 0862-5921}}</ref> a její případné včlenění přímo do textu Ústavy nazval „plevelem Ústavy“.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Vališ | jméno = Zdeněk | titul = Mezi Senátem a prezidentem Václavem Klausem ve čtvrtek opět zajiskřilo | periodikum = Český rozhlas – Radio Praha | datum vydání = 2004-04-08 | datum přístupu = 2015-09-21 | url = http://www.radio.cz/cz/rubrika/bulletin/zpravy--42}}</ref> Klausovi především vadila formulace čl.&nbsp;17 Listiny o&nbsp;právu na informace, když byl spíše pro formulaci práva vyhledávat informace, a také mu vadilo právo sdružovat se v&nbsp;odborech a právo na odměnu za práci (čl.&nbsp;28 Listiny).<ref>Němeček (2010). s. 94.</ref> Problém se pokusil vyřešit MiroslavMiloslav Výborný vytvořením koncepce tzv. [[ústavní pořádek České republiky|ústavního pořádku]], který byl teoretiky kritizován ([[Jan Filip (právník)|Filip]], [[Viktor Knapp|Knapp]]).<ref>Výborný (2003). s. 64.</ref>