Motorový vůz M 290.0: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava odkazu značka: editace z Vizuálního editoru |
m - odkazy na jinou wiki |
||
Řádek 525:
==== Zahraniční inspirace a poptávka po vlacích na linku Bratislava – Praha ====
První plány Československých státních drah na pořízení velmi rychlých motorových vozů spadají do roku 1933.<ref name=":26" /> Původní záměr ČSD, po vzoru<ref name=":32" /> německé jednotky ''[[Motorová jednotka DRG 877|Fliegender Hamburger]]'' (''Létající Hamburčan),'' počítal s dvoudílnými jednotkami s [[Elektrický přenos výkonu|elektrickým]] nebo [[Hydraulický přenos výkonu|hydrodynamickým přenosem výkonu]].<ref name=":0" /> [[
První návrhové kresby motorového vozu, ze kterého se později vyvinula ''Slovenská strela'', představila Tatra již koncem listopadu<ref name=":11" /> nebo začátkem prosince<ref name=":16" /> 1933, tedy ještě před oficiálním vypsáním soutěže na nové vozy. Navrhovaný vůz měl mít mechanický přenos výkonu, hmotnost 30 tun, podvozky o rozvoru 3300 mm s dieselovými motory a převodovkou, vzdálenost otočných čepů 14,65 až 16,15 m a samonosnou aerodynamickou skříň tvarově blízkou skutečně vyrobeným vozům.<ref name=":16" />
Řádek 1 559:
Nicméně i přesto na přelomu čtyřicátých a padesátých let v Tatře vznikl projekt čtyřdílné motorové jednotky [[Motorová jednotka M 492.0|M 492.0]] ''Tatran,'' který měl koncepčně navázat na ''Slovenskou strelu'' a stejně jako ona využívat elektromechanický přenos výkonu, jehož výrobu měla na starosti vsetínská továrna MEZ, původně založená a vlastněná Josefem Sousedíkem. Pro tyto účely byl systém přenosu zdokonalen a pojmenován [[Elektromechanický přenos výkonu|DELKA]] (od slov dieselelektrická kaskáda). Vyhovět měl pro rychlosti až do 150 km/h.<ref name=":32" />
[[Soubor:Train of Tomorrow cover.jpg|náhled|Obálka [[c:File:Train_of_Tomorrow.pdf|brožury]] propagující vlak ''
Profesor [[Robert Nejepsa]], tehdejší vedoucí smíchovské konstrukční kanceláře Tatry, se podle vzpomínek pamětníků při návrhu ''Tatranu'' inspiroval na studijní cestě v USA čtyřdílnou jednotkou ''[[Train of Tomorrow]] (Vlak zítřka)'', kterou v letech 1945–47 společným úsilím vyvinula automobilka [[General Motors]] a vagonka [[Pullman|Pullman-Standard]] coby prototyp demonstrující technický pokrok a představy o budoucnosti vlakové dopravy.<ref name=":32" />
Jednotka ''Tatran'' je v některých materiálech uváděna s konstrukční rychlostí 130–150 km/h, kapacitou 220 cestujících, prázdnou hmotností 140 tun a obsazenou hmotností 160,7 tun. Jiné zdroje uvádějí konstrukční rychlost 135 km/h, 138 míst k sezení a prázdnou hmotnost 120 tun. Jednotka je výslovně označována jako čtyřdílná, přestože na dostupných výkresech je znázorněna jen jako trojdílná.<ref name=":32" />
|