Nikolai Frederik Severin Grundtvig: Porovnání verzí

Přidáno 551 bajtů ,  před 1 měsícem
{{Pracuje se}}
(/* Život)
({{Pracuje se}})
Pocházel z rodiny ortodoxního [[Luteránství|luteránského]] kněze z Udby v jihovýchodním [[Sjælland (region)|Sjællandu]]. Od roku 1798 studoval na latinské katedrální škole v [[Aarhus]]u a roku 1801 byl přijat ke studiu [[teologie]] na [[Kodaňská univerzita|Kodaňské univerzitě]]. Po vlivem přednášek [[Dánové|dánsko]]-[[Němci|německého]] [[filosof]]a [[Henrik Steffens|Henrika Steffense]] přijal za své myšlenky německého romantismu o původní jednotě a harmonii, k niž lidstvo opět zamíří po překonání soupeřících sil.<ref name="REF1"/>
 
Teologickou zkoušku složil roku 1803, duchovní služba jej ale nepřitahovala. Stal se domácím učitelem v rodině na ostrově [[Langeland]] a studoval [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethovu]] a [[Friedrich Schiller|Schillerovu]] poesii, německou filosofii a [[island]]ské [[Sága|ságy]]. Zajínal se o [[Severská mytologie|severskou mytologii]], kterou vykládal jako boj mezi duchovní silou a surovo hmotou. Roku 1808 se vrátil do Kodaně. Postihla jej těžká duševní choroba ([[Bipolární afektivní porucha|maniodepresivní psychóza]]), po jejímž překonání se navrátil k ideám [[křesťanství]]. Roku 1811 byl vysvěcen na kněze a byl pak nějaký čas kaplanem u svého otce. Po jeho smrti roku 1813 se opět vrátil do Kodaně, kde ve svých přednáškách vystupoval proti tehdejšímu racionalistickému směru představovaném teologem a politikem [[Henrik Nicolai Clausen|Nenrikem Clausenem]] a svými luthersko-reformačními kázáními si znepřátelil církev. mV důsledku toho mu bylo zakázáno kázat v kostelích<ref name="OTTA">''[[Ottův slovník naučný]]''. 10. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1998. S. 539.</ref>
 
Roku 1820 byl ustanoven knězem v [[Præstø]] a roku 1822 v [[Christianshavn]]u v sousedství Kodaně. Jeho spory s Clausenem vyvrcholily roku 1825, když napsal spis ''Kirkens Gienmæle'' (''Církevní replika'') jako odpověď na Clausenovu teologickou práci. Zpochybnil Clausenovy teologické znalosti a označil jej za heretika. Clausen podal stížnost ke dvornímu soudu a Grundtvig byl odsouzen za urážku na cti a pokutován. Navíc mu dánská cirkev zakázala na sedm let kázat.
 
== Odkazy ==