Kostel svatého Michaela archanděla (Praha, Staré Město): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
drobná oprava
Řádek 63:
[[Soubor:Kostel svateho Michaela Archandela 512-19.jpg|náhled|Stav kostela v červnu 1991 před rekonstrukcí; nad obchodními přepážkami freska "Ježíš vyhání kupce z chrámu".]]Kostel ve středověku a v [[Renesanční architektura v Česku|renesanci]] sloužil jako městský kostel. Patronátní právo k němu měli čeští králové a později je převzala královna [[Eliška Přemyslovna]], manželka [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]]. Roku [[1380 ]]působilo v při kostele 11 kněží, kteří zároveň vykonávali funkci učitelů ve farní škole. Asi od roku [[1402]] zde kázal [[Jan Hus|Mistr Jan Hus]] a na michalské faře se odehrávaly [[disputace]] [[Magistr|univerzitních mistrů]]. To, že kostel patřil spolu s [[Betlémská kaple|Betlémskou kaplí]] k významným [[husitství|husitským]] svatyním dokládá i to, že zde [[15. březen|15. března]] [[1411]] jako v jednom z mála kostelů nebyla vyhlášena [[Interdikt|klatba]] nad Janem Husem a od roku [[1414]] zde byla podávána [[eucharistie|Svátost oltářní]] [[Podobojí|pod obojí způsobou]]. Od roku [[1406]] zde kázal mistr [[Křišťan z Prachatic]]. Jeho nástupcem se stal Mistr [[Petr z Mladoňovic]], který byl v roce [[1438]] [[rektor]]em [[Univerzita Karlova|pražské univerzity]]. V roce [[1621]] odešel poslední nekatolický farář.
 
Roku [[1626]], daroval císař [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] kostel sv. Michaela s farou a školou [[Řád služebníků Mariiných|servitům]]. Navíc od něj dostali 500 zlatých na vybudování [[klášter]]a. Ten se začal stavět roku [[1640]] jako čtyřkřídlá budova sestávající ze čtyř domů – domu ''U oslů'' domu ''U zlaté studnice'', fary a školy. Zpočátku byl určen pro 20 řeholníků. Císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] věnoval klášteru 1000 kop míšeňských na postavení nového hlavního oltáře. Na tomto oltáři byl později umístěn obraz [[Petr Brandl|Petra Brandla]], zobrazující boj dobrých a padlých andělů. Součástí oltáře byly zřejmě také [[Jan Jiří Bendl|Bendlovy]] sochy Anděla Strážného a Archanděla Rafaela.
 
Po zrušení kostela a kláštera [[23. červen|23. června]] [[1786]] se budovy dostaly do držení [[Náboženská matice|Náboženského fondu]], který je postupně rozprodal. Většina kostelního [[Nábytek|mobiliáře]] byla rozprodána do velkého množství jiných kostelů po celém Českém království ([[Rokycany]], [[Líbeznice]], [[Sokolov]], [[Holany]]).