Lausanne: Porovnání verzí

'''Lausanne''' ([''lózan''], ve [[Francouzština|francouzštině]] [[Jmenný rod|ženský rod]], v češtině se používá jako nesklonné jméno středního rodu<ref>http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=380)</ref>) je [[Švýcarsko|švýcarské]] město v západní [[Romandie|frankofonní části]] země při severním břehu [[Ženevské jezero|Ženevského jezera]]. Nachází se 50&nbsp;km severovýchodně od [[Ženeva|Ženevy]], je hlavním městem [[Švýcarský kanton|kantonu]] [[Vaud]] a okresu Lausanne. V roce [[2015]] zde žilo přes 135&nbsp;000 obyvatel a město tak bylo čtvrtým největším v zemi.

Lausanne je hlavním sídlem Spolkového nejvyššího soudu (část soudu působí v&nbsp;[[Lucern]]u); sídlí zde [[Mezinárodní olympijský výbor]], jím řízené a spravované [[Olympijské muzeum]] a univerzita [[UNIL]]. V roce [[1923]] zde byla podepsána [[Lausannská smlouva]].

Asi 78 % obyvatel hovoří francouzsky, 5 % [[Němčina|německy]] a 4 % [[Italština|italsky]]. Přes 40 % obyvatel jsou cizinci, zejména [[Italové]], [[Španělé]], [[Portugalci]], [[Turci]] a Asiaté.

Místo bylo osídleno od [[neolit]]u. [[Keltové]] zde založili zemědělskou a řemeslnou osadu, kterou [[Římané]] dobyli a rozšířili v okrsku dnešní čtvrti ''La Cité'' o opevněné ''castrum'' a v údolí navazující regionální centrum řemeslnicko-obchodní, kde se zboží překládalo na lodi. Ve 3. století je obsadili germánští [[Alamani]], od 3. do 6. století n.l. na jeho místě - v dnešní čtvrti Vidy - prosperovala galo-románská aglomerace. Pozůstatky kamenných staveb římské až galo-románské kamenné osady s templem, obdélnou [[bazilika|bazilikou]] obestavěnou sloupy a se základy obytných staveb, jsou volně přístupné jako archeologický park mezi dálnicí a campingem, hlavní expozice je v přilehlém muzeu.

V 6. století bylo město již křesťanské a na místě dnešního dómu postaven první biskupský kostel Panny Marie, připomínaný od roku [[814]] v písemných pramenech. Od 11. do 13. století zažilo město velký rozkvět, roku [[1234]] získalo městská práva a roku [[1275]] byla za přítomnosti císaře vysvěcena katedrála. Roku [[1476]] je obsadilo burgundské vojsko a po jeho porážce u [[Grandson (Švýcarsko)|Grandson]] je vyplundrovali Švýcaři.

Roku [[1536]] město dobylo [[bern]]ské vojsko, protestanté reformovali chrámy a biskupství na čas přesídlilo do [[Fribourg]]u. Roku [[1537]] byla založena vyšší církevní škola, později teologická akademie, z niž vznikla roku [[1888]] univerzita. Lausanne se však stalo poddanským městem a několikrát se pokusilo o vzpouru. Za Helvetské republiky (1798–1803[[1798]]–[[1803]]) získalo samostatnost a stalo se hlavním městem nového kantonu. Během industrializace v 19. století zažilo opět velký rozvoj a roku [[1856]] bylo připojeno k železniční síti.<ref name="A"> Beadeker, ''Schweiz'', str. 262-266.</ref> Průmysl v 19. století postupně vytlačil tradiční vinařství a zemědělství, koncem 20. století jej zase vytlačily finance a služby.

* Nejvýznamnější památkou je gotická '''[[Katedrála Notre-Dame (Lausanne)|katedrála Notre-Dame]]'''. Z raně křesťanské svatyně byla přestavěná kolem roku 1000, roku [[1173]] zahájil románskou stavbu trojlodí biskup Laundry de Durnes. Hotová stavba byla vysvěcená roku [[1275]] za přítomnosti papeže [[Řehoř X.|Řehoře X.]] a římského císaře [[Rudolf Habsburský|Rudolfa Habsburského]]. Cenný soubor monumentálního kamenosochařství rané gotiky ve Švýcarsku tvoří tympanon a sochy jižního portálu (dnes zaskleného). V 1. třetině 16.století biskupové Aymon a Sébastien de Montfalcon dostavěli západní portál a upravovali interiér a křestní kapli. Od roku [[1536]] katedrála slouží reformované církvi. Trojlodní bazilika s příčnou lodí, vysokým chórem s ochozem kaplí má jednu mohutnou hranolovou věž v průčelí (druhá nebyla postavena) a druhou věž nad křížením. Rozeta v jižním průčelí transeptu má raně gotické barevné vitráže z roku [[1235]], které vytvořil mistr Pierre z Arrasu, a roku [[1894]] byly restaurovány. Ostatní sklomalby pocházejí z 18. až 20. století. Vnitřní zařízení bylo většinou zničeno, v jižní části příčné lodi se dochovaly tři gotické náhrobky biskupů ze 14. století se 2 mramorovými a 1 pískovcovou figurou, při severním vstupu do chóru je náhrobek Otty von Grandson z roku [[1328]]. V zamřížované kapli v západní části baziliky lze vidět vyřezávané gotické chórové lavice, jedna ze 13.století patří k nejstarším ve Švýcarsku, ostatní pocházejí z roku [[1509]]. Renesanční křtitelnice s řezaným nástavcem je v křestní kapli v podvěží. Roku [[1873]] slavný francouzský architekt [[Violet le Duc]] navrhl a zahájil rekonstrukci katedrály v neogotickém slohu.Roku [[2003]] byly na kruchtu instalovány nové varhany se 110 rejstříky a pěti manuály.

* Z původně biskupského hradu '''Sainte-Maire''' se zachovala hranolová obytná věž (''donjon'') z tzv. kyklopského zdiva (kvádry velkého formátu z pískovce a vápence) ze 13. století a zbytky kaple; přestavba a nástavba z režných cihel proběhla na počátku 15. století. Slouží městské administrativě. V průčelí je umístěna bronzová socha mons. Davela, významného starosty z doby kolem [[1723]], vytvořená roku [[1898]]. Další starosta je připomenut bronzovým poprsím na západní straně.

* {{Commonscat|}}

[[Kategorie:Lausanne| ]]