Krize ve Venezuele: Porovnání verzí

Odebráno 69 bajtů ,  před 1 měsícem
styl, překlepy, drobnosti
(styl, překlepy, drobnosti)
{{aktuální}}
[[Soubor:Demonstrations and protests in Venezuela in 2019 in Quebec city, Canada 09.jpg|náhled]]
'''Sociálně ekonomická a politická krize započalazačala ve [[Venezuela|Venezuele]]''' za vlády prezidenta [[Hugo Chávez|Hugo Cháveze]] a pokračuje během prezidentství [[Nicolás Maduro|Nicoláse Madura]]. Projevuje se [[Hyperinflace|hyperinflací]], vysokou kriminalitou, hladem a nárůstem různých nemocí. To vše vede k masové [[Lidská migrace|migraci]] z této země. Jedná se o nejhorší ekonomickou krizi v dějinách Venezuely.
 
2. června 2010 vyhlásil Chávez „[[Obchodní válka|obchodní válku]]“ kvůli rostoucímu nedostatku základních potřeb a jídla.<ref>{{Citace elektronického periodika
| jazyk = es
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Tato už tak významná krize se za mlády Madura ještě více prohloubila zejména v důsledku nízkých cen ropy v roce 2015.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = - The Washington Post
| periodikum = Washington Post
}}</ref>
 
[[Korupce]], nedostatek potravin a léků, uzavírání podniků, [[nezaměstnanost]], klesající produktivita, [[Autoritarismus|autoritářství]], porušování lidskýlidských práv, špatné řízení hospodářství a vysoká závislost na vyváženívývozu ropy – to vše výrazným dílem přispívá k zhoršování krize.
 
Zastánci Cháveze a Madura říkají, že problémy vyplývají z „obchodní války“ proti Venezuele<ref>{{Citace periodika
| url = https://www.reuters.com/article/us-venezuela-economy-idUSKBN154244
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref>, kritici říkají, že je to důsledek rokydlouholetého špatného hospodářského řízení a korupce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Venezuela in crisis: How did the country get here?
| periodikum = www.aljazeera.com
| url = https://www.aljazeera.com/news/2019/01/venezuela-crisis-country-190117184349473.html
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Někteří kritici říkají, že krize je způsobená socialistickou politikou, ačkoliv většinavětšinu tamních politiků se dálze označovat za [[Populismus|populisty]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wilpert
| jméno = Gregory
| vydavatel = London ; New York : Verso
| počet stran = 330
}}</ref>, kteráa vláda používá populistické praktiky k udržení moci.
 
Mezinárodní analytici a ekonomové tvrdí, že se nejedná o výsledekdůsledky konfliktu, přírodních katastrof či sankcí, nýbrž se jedná o následky populistické politiky a korupčních praktik, které začaly pod Chávezovou administrativou a pokračují pod tou Madurovou.
 
Krize zasáhla životy běžných Venezuelanů na všech úrovních. V roce 2017 zasáhl zemi takový hlad, že 75 % obyvatel ztratilo na své váze v průměru 8 kilogramů a více než polovina neměla dostatečný finanční příjem, aby mohla pokrýt základní potřeby na jídlo.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Caraballo-Arias
| jméno = Yohama
| url = http://www.annalsofglobalhealth.org/articles/10.29024/aogh.2325/
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Agentura [[Reuters]] přišla se zprávouoznámila, že podle zpráv [[Organizace spojených národů]] (OSN) žije více než 94 % Venezuelanů v [[Chudoba|chudobě]] a více než 10 % (3,4 milionů) opustilo svou zemi.<ref>{{Citace periodika
| titul = Venezuelans facing 'unprecedented challenges,' many need aid - internal U.N. report
| periodikum = Reuters
 
=== Vláda prezidenta Cháveza ===
[[Hugo Chávez]] byl poprvé zvolen prezidentem Venezuely v roce 1998. Rostoucí ceny ropy na začátku roku 2000 vedly k tak vysokým příjmům, kteréjaké ve Venezuele nebyly od 80. let 20. století. Chávez měl v úmyslu si udržet politickou moc prostřednictvím sociální programů, a založil [[Bolívarské mise]] zaměřené na zlepšování poskytování hospodářských, kulturních a sociálních podmínek.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Venezuela's Expensive Friendships
| periodikum = Stratfor
| jazyk = en
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Pomoc byla údajně poskytována pouze některým chudým a část prostředků skončila v rukou prezidenta a jeho společníků. Nicméně, [[chudoba]] klesla mezi lety 2002 a 2008 o 20 %. Společně s tím se podle analýzy [[Organizace spojených národů|OSN]] zlepšila kvalita života.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Venezuelans’ Quality of Life Improved in UN Index Under Chavez - Bloomberg
| periodikum = web.archive.org
 
=== Vláda prezidenta Madura ===
Po smrti ChávezaCháveze porazil [[Nicolás Maduro|Maduro]] ve volbách svého oponenta Henriqua Caprila Radonskiho o 235 000 hlasů. Maduro pokračoval v hospodářské politice svého předchůdce., Maduroale musel ihned musel čelit problémům vysoké inflace a nedostatku základního zboží.<ref>{{Citace periodika
| titul = Venezuela's April inflation jumps to 5.7 percent: report
| periodikum = Reuters
}}</ref>
 
V roce 2016 dosáhla země nejvyšší inflace ve své historii – 800 % - a HDP klesl o 19 %.<ref>{{Citace periodika
| titul = Venezuela 2016 inflation hits 800 percent, GDP shrinks 19 percent: document
| periodikum = Reuters
| url = https://www.reuters.com/article/us-venezuela-economy-idUSKBN154244
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Všechny tyto události vedly k masovým protestům trvajícíchtrvajícím od roku 2017 po současnost.
 
=== Korupce ===
| isbn2 = 978-1-118-16618-5
| oclc = 767858330
}}</ref> I když je obtížné měřit míru korupce, Transparency International v roce 2018 zařadila Venezuelu na 13 místo ze 180 zkoumaných zemí – umístila se před [[Afghánistán|Afghánistánem]], [[Burundi|Burundskou republikou]], [[Rovníková Guinea|Rovníkovou Guinenou]], [[Guinea|Guineou]], [[Severní Korea|Severní Koreou]], [[Libye|Libyí]], [[Somálsko|Somálskem]], [[Jižní Súdán|Jižním Súdánem,]] [[Súdán|Súdánem]], [[Sýrie|Sýrií]] a [[Jemen|Jemenem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = e.V
| jméno = Transparency International
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref>
<br />
 
== Ekonomika ==
Madurova vláda přestala zveřejňovat sociální a ekonomické ukazatele, takže většinave většině údajů semusíme spoléháspoléhat na odhady. Americká nezisková organizace [[Institute of International Finance]] v březnu 2019 uvedla, že hospodářský kolaps Venezuely patří mezi nejhorší v nedávné historii světa. Hlavní ekonom z IIF se nechal slyšet, že krize vyplynula z politických rozhodnutí, hospodářského špatného řízení a politického zmatku a dále uvedl, že země je v takovém stavu, kteroujaký by člověk očekával po extrémních přírodních katastrofách, nebo válečném konfliktu.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pérez
| jméno = Santiago
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2019-11-30
}}</ref> Již pátý rok po sobě, podle společnosti [[Bloomberg]], skončila Venezuela v roce 2019 jako poslední v [[Misery index|indexu bídy]] v roce 2019.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = hermesauto
| titul = Venezuela ranked world's most miserable economy, Singapore is third-least
}}</ref>
 
Vládním hlavnímHlavním zdrojem vládních příjmů je ropavývoz ropy, jejíž produkce klesá kvůli nedostatečným investicím, špatné údržbě a zanedbávání. Konzultant [[Eduardo Fortuny]] očekává, že doba zotavení bude trvat 12 přibližně 12 let.<ref name=":0" />
 
=== Hrubý domácí produkt ===
| url = https://www.bloomberg.com/tosv2.html?vid=&uuid=efa50160-1319-11ea-9929-5500bd631a06&url=L25ld3MvYXJ0aWNsZXMvMjAxOS0wNC0wOS92ZW5lenVlbGEtdW5lbXBsb3ltZW50LW5lYXJzLXRoYXQtb2Ytd2FyLXJ1aW5lZC1ib3NuaWEtaW1mLXNheXM=
| datum přístupu = 2019-11-30
}}</ref> V roce 2015 se venezuelská ekonomika snížilapoklesla o 5,7 % a v roce 2016 podle [[Venezuelská centrální banka|venezuelské centrální banky]] klesla o 18,6 %,<ref>{{Citace periodika
| titul = Venezuela 2016 inflation hits 800 percent, GDP shrinks 19 percent: document
| periodikum = Reuters
| datum přístupu = 2019-11-30
| jazyk = es
}}</ref> Od roku 2017 do roku 2019 se někteří Venezuelci stali hráči videoher a bylo možno vidět, jak hrají hry jako [[RuneScape]], kde prodávali herní měnu nebo postavy za skutečnou měnu. HráčiPokud si získánívyhráli pár dolarů denně, mohli vydělat více peněz než placení pracovníci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Doug Dubrowski
| jméno = Sven Peterson
| url = https://in.reuters.com/article/venezuela-economy-idINKCN1MJ1YX
| datum přístupu = 2019-11-30
}}</ref> Na začátku roku 2019 byl minimální měsíční plat ekvivalentem 5,50 dolarů (18 000 suverénních [[Venezuelský bolívar|bolivarů]]) – méně než cena Happy Mealu v [[McDonald's|McDonaldu]].<ref name=":1" /> Společnost Ecoanalitica odhadla, že ceny v prvních dvou a půl měsících roku 2019 vyskočily o 465 %. The Wall Street Journal v březnu 2019 uvedl, že hlavní příčinou hyperinflace je fakt, že [[centrální banka]] tiskne peníze na zvýšení peněžní zásoby, čímž se zvyšují domácí výdaje. Člověk zaměstnaný jako učitel si může za svou měsíční mzdu koupit tucet vajec a 990 dekagramůgramů sýra.<ref name=":0" />
 
V květnu 2019 zveřejnila Venezuelská centrální banka poprvé hospodářská data od roku 2015. Podle tohoto vydání činila inflace Venezuely 274 % v roce 2016, 863 % v roce 2017 a 130 060 % v roce 2018.<ref>{{Citace periodika
 
=== Ekonomické sankce ===
Venezuelská vláda uvádí, že za hospodářský kolaps v zemi můžouzavinily americké sankce.<ref name=":2">{{Citace periodika
| příjmení = Hirst
| jméno = David
| url = http://dx.doi.org/10.1016/s0262-4079(12)60828-8
| datum přístupu = 2019-11-30
}}</ref> Významní světoví ekonomové se však shodli, že nedostatek a vysoká inflace ve Venezuele začaly ještě před tím, než bylyse americké sankce proti zemi směřoványobrátiy. Podle amerického zpravodajství ''The Wall Street Journal'' může za hospodářskou krizi ve Venezuele Madurova politika znárodňování, nedostatečných investic a korupce. <ref name=":2" /> Ve zprávě ''The Johns Hopkins Univerzity'' bylo uvedeno, že většina sankcí je omezena na zrušení víz a zmrazení aktivit klíčových úředníků, kteří jsou zapojení do zneužívání a korupce. V žádném případě se nezaměřují na venezuelskou ekonomiku. Zpráva rovněž uvedla, že zákaz z roku 2017 o obchodování s venezuelskými vládními akciemi a dluhopisy, umožňuje výjimky pro potraviny a léky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = crisis-watch-april-2013;hr
| periodikum = Human Rights Documents online
}}</ref>
 
Dne 9. 3. 2015 Barack Obama podepsal a vydal příkaz, podle kterého je ve Venezuele ohrožena národní bezpečnost, a nařídil sankce proti venezuelským úředníkům. Sankce ale neovlivnily venezuelskou ropnou společnost a obchodní vztahy s USA pokračovaly.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = US Army, Daily Intelligence Briefing, March 14, 1951, Top Secret/US Officials Only, NARA.
| periodikum = U.S. Intelligence on Asia, 1945-1991
<references/>
[[Kategorie:Ekonomika Venezuely]]
[[Kategorie:Venezuela]]
[[Kategorie:Ekonomické krize]]
[[Kategorie:Latinská Amerika]]