Ruská osvobozenecká armáda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Teni (diskuse | příspěvky)
doplnění
Řádek 16:
Po přepadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] nacistickým [[Německo|Německem]] ([[Operace Barbarossa]]) padly do zajetí miliony [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války|sovětských válečných zajatců]] různých národů (tedy nejen Rusů). Jejich národní a politické smýšlení bylo různé, část zajatců nesouhlasila se [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovým]] režimem, mnoho z nich bylo zdrceno tím, že se [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] zajatců zřekl a považoval je za zrádce. Brutální zacházení se sovětskými zajatci ze strany Němců, kterými byli považováni za [[Podčlověk|podlidi]], si jenom v prvním roce vyžádalo životy až 3 milionů zajatců.<ref>"[http://respekt.ihned.cz/c1-61299000-geografie-krvavych-zemi Geografie krvavých zemí]". Respekt. 24. listopadu, 2013</ref> Masové vyhlazování zajatců bylo součástí nacistického plánu [[Genocida|genocidy]] slovanského obyvatelstva tzv. [[Generalplan Ost]]. Později byla likvidace sovětských zajatců zastavena vzhledem k nepříznivému vývoji situace na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] pro Německo, a zajatci začali být využíváni na nucené práce a začalo se také uvažovat o jejich nasazení do boje proti Rudé armádě.
 
Během času se z části těchto vojáků formovaly různé dobrovolnické i pomocné jednotky, divizemi [[Waffen-SS]] počínaje a zásobovacími a pracovními jednotkami konče, například Turkestánská legie, Legie Volžských Tatarů, Ázerbajdžánská legie, Gruzínská legie, která v dubnu 1945 na nizozemském ostrově Texel [[Gruzínské povstání na Texelu|povstala proti Němcům]], a další. Postupem času vznikaly i ruské bojové jednotky, jako např. 1. ruská národní armáda, 599. ruská brigáda, Ruský ochranný sbor, XV. kozácký jezdecký sbor a další. Počátky vzniku ''Ruské osvobozenecké armády'' lze klást do roku [[1942]], kdy bylo ustanoveno v [[Berlín]]ě zvláštní středisko, které se zabývalo získáváním výjimečných ruských válečných zajatců. Téhož roku byl zajat sovětský generál [[Andrej Andrejevič Vlasov]], který se postupně stával ústřední postavou těch, kteří nenáviděli komunistický režim v [[Sovětský svaz|SSSR]] a chtěli proti němu bojovat. Ten během roku [[1943]] získával své další spolupracovníky a snažil se ve spolupráci s německými činiteli vytvořit ruské bojové jednotky. Problémem bylo, že na straně Němců nejenže panovala k Rusům nedůvěra, ale stále tu byla doktrína o „méněcenné slovanské rase“, což bylo překážkou rychlejšího vzniku ruských vojenských sil, které se odkládalo prakticky až do konce roku [[1944]].
 
V létě 1944 vznikla [[29. granátnická divize SS (1. ruská)]], která se pod vedením [[Bronislav Kaminskij|Bronislava Kaminského]] zapojila do bojů během [[Varšavské povstání|Varšavského povstání]]. Divize byla poté rozpuštěna a její mužstvo bylo včleněno do Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova.<ref>Bishop, Chris – SS Hitlerovy zahraniční divize str. 155 {{ISBN|978-80-7291-169-1}}</ref>
 
=== Vznik ROA ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H27774, Wlassow und Schilenkow bei Goebbels.jpg|thumb|left|Vlasov a Gen. [[Georgij Žilenkov|Žilenkov]] (uprostřed) s [[Joseph Goebbels|Josephem Goebbelsem]] (únor 1945)]]
Dne [[14. listopad]]u [[1944]] byly v [[Praha|Praze]] ustanoveny [[Komitét pro osvobození národů Ruska]] (KONR) a Ruská osvobozenecká armáda (ROA), jejíž základ tvořili sovětští váleční zajatci z táborů, a také bývalí příslušníci 29. granátnické divize SS (1. ruská) a bývalí příslušníci [[30. granátnická divize SS (2. ruská)|30. granátnické divize SS (2. ruská)]], která byla rozpuštěna pro nespolehlivost po ozbrojené vzpouře ve Francii.

Tento akt doprovázela jak vlažnost z oficiálních německých míst, tak ze strany české veřejnosti, která v ROA viděla spojence nacistického Německa. KONR vydal bez vědomí německých úřadů Manifest{{Doplňte zdroj}}, ve kterém oslovoval národy [[Rusko|Ruska]] v boji proti Stalinovi, ale který též předpokládal uzavření míru s Německem a vytvoření svobodného Ruska bez bolševiků. První vojenské útvary se začaly vytvářet již krátce po tomto aktu. 9. listopadu [[1944]] byla ve výcvikovém táboře [[Münsingen (Bádensko-Württembersko)|Münsingen]] vytvořena 1. divize, která se skládala zejména z různých dobrovolnických útvarů, které byly staženy z fronty. Těmto vojskům velel plk. [[Sergej Kuzmič Buňačenko]]. Jednotky byly vybaveny ručními zbraněmi a několika kořistními sovětskými tanky [[T-34]]. Od počátku roku [[1945]] vznikala ve výcvikovém táboře [[Hauberg]] druhá divize, která se skládala převážně z vojáků přímo ze zajateckých táborů. Samostatným útvarem ROA byla letecká jednotka, která obdržela 16 [[Messerschmitt Bf 109|Messerschmittů Bf 109 G]], 12 [[Junkers Ju 88|Junkersů Ju 88]] a 5 [[Heinkel He 111|Heinkelů He 111]]. Složení všech jednotek z názorového hlediska bylo různé. Velká část vojáků chtěla bojovat proti [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovi]], ovšem na straně druhé nesouhlasili s nacistickým režimem v Německu. Někteří z nich odešli k ROA z důvodu krutých podmínek, které panovaly v německých zajateckých táborech sovětských zajatců. S blížícím se koncem války se však čím dál zřetelněji ukazovalo, že ROA bude bojovat zejména sama za sebe.
 
=== Nasazení ROA v boji ===
Řádek 60 ⟶ 64:
| isbn = 978-80-200-2484-0
| poznámka = publikace Vlasovce vůbec nezmiňuje, za původce masakru označuje 40 mužů ZbV-Kommanda 43
}}</ref>
 
V Sovětském svazu byli Vlasovci vnímáni jako zrádci. V roce 1983 americký prezident [[Ronald Reagan]] ve svém projevu o "říši zla" mimo jiné řekl: "Musíme dosáhnout toho, aby sovětští lidé nebyli hrdí na Čapajeva, Matrosova, maršála Žukova, ale na admirála Kolčaka, považovaného dosud za krvavého kata, aby byli hrdí na generála Vlasova, zrádce SSSR."<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kdo byli vlasovci? Pomohli osvobodit Prahu, za komunistů se o tom muselo mlčet
| periodikum = EuroZprávy.cz
| datum_vydání = 27. listopadu 2019
| url = https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/kdo-byli-vlasovci-pomohli-osvobodit-prahu-za-komunistu-se-o-tom-muselo-mlcet.b72d736a/
}}</ref>