Ruská osvobozenecká armáda: Porovnání verzí

Během času se z části těchto vojáků formovaly různé dobrovolnické i pomocné jednotky, divizemi [[Waffen-SS]] počínaje a zásobovacími a pracovními jednotkami konče, například Turkestánská legie, Legie Volžských Tatarů, Ázerbajdžánská legie, Gruzínská legie, která v dubnu 1945 na nizozemském ostrově Texel [[Gruzínské povstání na Texelu|povstala proti Němcům]], a další. Postupem času vznikaly i ruské bojové jednotky, jako např. 1. ruská národní armáda, 599. ruská brigáda, Ruský ochranný sbor, XV. kozácký jezdecký sbor a další. Počátky vzniku ''Ruské osvobozenecké armády'' lze klást do roku [[1942]], kdy bylo ustanoveno v [[Berlín]]ě zvláštní středisko, které se zabývalo získáváním výjimečných ruských válečných zajatců. Téhož roku byl zajat sovětský generál [[Andrej Andrejevič Vlasov]], který se postupně stával ústřední postavou těch, kteří nenáviděli komunistický režim v [[Sovětský svaz|SSSR]] a chtěli proti němu bojovat. Ten během roku [[1943]] získával své další spolupracovníky a snažil se ve spolupráci s německými činiteli vytvořit ruské bojové jednotky. Problémem bylo, že na straně Němců nejenže panovala k Rusům nedůvěra, ale stále tu byla doktrína o „méněcenné slovanské rase“, což bylo překážkou rychlejšího vzniku ruských vojenských sil, které se odkládalo prakticky až do konce roku [[1944]].

Dne [[14. listopad]]u [[1944]] byly v [[Praha|Praze]] ustanoveny [[Komitét pro osvobození národů Ruska]] (KONR) a Ruská osvobozenecká armáda (ROA), jejíž základ tvořili sovětští váleční zajatci z táborů, a také bývalí příslušníci 29. granátnické divize SS (1. ruská) a bývalí příslušníci [[30. granátnická divize SS (2. ruská)|30. granátnické divize SS (2. ruská)]], která byla rozpuštěna pro nespolehlivost po ozbrojené vzpouře ve Francii.

Tento akt doprovázela jak vlažnost z oficiálních německých míst, tak ze strany české veřejnosti, která v ROA viděla spojence nacistického Německa. KONR vydal bez vědomí německých úřadů Manifest{{Doplňte zdroj}}, ve kterém oslovoval národy [[Rusko|Ruska]] v boji proti Stalinovi, ale který též předpokládal uzavření míru s Německem a vytvoření svobodného Ruska bez bolševiků. První vojenské útvary se začaly vytvářet již krátce po tomto aktu. 9. listopadu [[1944]] byla ve výcvikovém táboře [[Münsingen (Bádensko-Württembersko)|Münsingen]] vytvořena 1. divize, která se skládala zejména z různých dobrovolnických útvarů, které byly staženy z fronty. Těmto vojskům velel plk. [[Sergej Kuzmič Buňačenko]]. Jednotky byly vybaveny ručními zbraněmi a několika kořistními sovětskými tanky [[T-34]]. Od počátku roku [[1945]] vznikala ve výcvikovém táboře [[Hauberg]] druhá divize, která se skládala převážně z vojáků přímo ze zajateckých táborů. Samostatným útvarem ROA byla letecká jednotka, která obdržela 16 [[Messerschmitt Bf 109|Messerschmittů Bf 109 G]], 12 [[Junkers Ju 88|Junkersů Ju 88]] a 5 [[Heinkel He 111|Heinkelů He 111]]. Složení všech jednotek z názorového hlediska bylo různé. Velká část vojáků chtěla bojovat proti [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovi]], ovšem na straně druhé nesouhlasili s nacistickým režimem v Německu. Někteří z nich odešli k ROA z důvodu krutých podmínek, které panovaly v německých zajateckých táborech sovětských zajatců. S blížícím se koncem války se však čím dál zřetelněji ukazovalo, že ROA bude bojovat zejména sama za sebe.