Česká strana národně sociální: Porovnání verzí

Podnětem k založení nové politické strany, bylo protistátoprávní prohlášení českých sociálnědemokratických poslanců na říšské radě dne 30. března 1897, v němž se zástupci českého dělnictva distancovali od českého státního práva. Shodou náhod se v Praze na Staroměstské radnici 4. dubna 1897 sešla jedna ze skupinek národních dělníků, která připravovala veřejné shromáždění, na němž chtěla proklamovat své zásady a cíle. Zde zaznělo i vášnivé odmítnutí postoje sociálních demokratů a naopak zdůvodnění českých státoprávních požadavků. Shromáždění se tak fakticky stalo zakládající schůzí strany národních dělníků - zárodku pozdější České národně sociální strany První titul které strana vydávala byl «Český dělník» (1897-18991897–1899), jehož redaktorem byl [[Alois Simonides]], a další «České dělnické listy» (1897-18991897–1899), dále strana vydávala osvětový časopis «Probuzení» (1897-18991897–1899) a pro mládež «Vpřed» (1897-18991897–1899), které v roce 1900 splynuly v týdeníku «Česká demokracie» (1900-19031900–1903). V roce 1901 začal vycházet časopis ''Mladé proudy ,'' tiskovina národně sociální mládeže, která se během pár let silně přiklonila k českému antimilitarismu. Následkem tohoto kurzu byli v říjnu 1907 zatčeni čtyři předáci hnutí, po kterých následovali další. Soud ve Vídni, po nátlaku císaře, odsoudil 44 obviněných z 46. Nejhůř z toho vyšli Emil Špatný a Alois Hatina, kteří byli odsouzeni ke dvěma rokům. Během probíhajícího soudu bylo zrušeno přes dvě stě čtyřicet místních organizací národně sociální mládeže. V roce 1907 vyšlo první číslo [[Svobodné slovo|Českého slova]], jehož redaktorem byl [[Jiří Pichl]], ve Slezsku vydával «Slezské slovo» [[Josef David (politik)|Joža David]].<ref>Petr Bednařík, Jan Jirák, Barbara Köpplová: Dějiny českých médií: od počátku do současnosti, Grada Publishing a.s., 01.01.2011, s. 147.</ref>

Po vzniku Československé republiky došlo ve straně k organizačním změnám, které se projevily navenek přijetím nového programu i názvu '''Československá strana socialistická'''. V novém programu se strana vyslovila pro třídní boj a zespolečenštění výrobních prostředků vyvlastněním a jejich převodem do správy odborových organizací a družstev. Anarchistický sjezd v únoru 1919 potvrdil sloučení do Československé strany socialistické, v jejímž organizačním rámci se hodlali komunističtí anarchisté prosazovat.<ref>Tomek Václav, Slačálek  Ondřej: Anarchismus / Svoboda proti moci, Albatros Media a.s., 14.09.2018.</ref> Změna kurzu uvnitř socialistické strany v první polovině dvacátých let vyvolala velké rozpory. Vytvořila se opozice bývalých anarcho-komunistů (v čele s dr. [[Bohuslav Vrbenský|B. Vrbenským]]), která byla v roce 1923 pro hlasování proti reakčnímu zákonu na ochranu republiky z Československé strany socialistické strany vyloučena. Vrbenského skupina se téhož roku spojila s [[Neodvislá socialistická strana dělnická|Neodvislou socialistickou stranou dělnickou]] a vytvořila tzv. [[Socialistické sjednocení]], přejmenované v roce 1924 na Nezávislou stranu dělnickou. Samostatnost této malé politické strany skončila v roce 1925 přechodem jejich členů do KSČ.<ref>KUBÍČEK, Jaromír a Univerzitní knihovna. ''Český politický tisk na Moravě a ve Slezsku v letech 1918-19381918–1938''. Brno: Blok, 1982. s. 68. </ref>

Československá strana socialistická měla větší podporu v Čechách než na Moravě. V prvních volbách do parlamentu z roku 1920 získala strana 500 821 hlasů, z toho na Moravě celkem 89 890 hlasů (nejvíce v brněnském volebním kraji). Tento stav trval až do roku 1929, kdy se do strany začlenila [[Národní strana práce (1925)|Národní strany práce]] a národní socialisté získali též příslušníky maloburžoazie, úřednictva, zřízenectva a také uvědomělé vrstvy dělníků.<ref>KUBÍČEK, Jaromír a Univerzitní knihovna. ''Český politický tisk na Moravě a ve Slezsku v letech 1918-19381918–1938''. Brno: Blok, 1982. s. 68.</ref> Roku [[1926]] sjezd strany přijal nový název – '''Československá strana národně socialistická''', tento sjezd také rozhodl spor mezi předsedou [[Václav Klofáč|Klofáčem]] (demokratický proud) a [[Jiří Stříbrný|J. Stříbrným]] (nacionalistický proud) ve prospěch předsedy Klofáče a jeho spojenců, zejména E. Beneše. Stříbrný a jeho stoupenci byli ze strany vyloučeni. Po odchodu prezidenta Masaryka z úřadu byl na jeho doporučení, a s podporou demokratických stran, zvolen novým prezidentem právě národní socialista [[Edvard Beneš]], který byl v letech 1926–1935 místopředsedou národně socialistické strany. Národní socialisté byli oporou demokratické republiky a náleželi k tzv. stranám [[Hrad (politika)|Hradu]], podporujícím prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]], a také ke stranám sdruženým v tzv. [[Pětka (politika)|Pětce]], která měla zásluhu na stabilizaci politického systému první republiky. Podíleli se na vládě v letech [[1918]]–[[1926]] a [[1929]]–[[1938]]. Mezi významné představitele ČSNS patřili [[Václav Klofáč]], [[Emil Franke]], [[Jiří Stříbrný]], Fráňa Zemínová (jediná žena která v období I. republiky zastávala funkci místopředsedkyně strany), Františka Plamínková a od roku 1923, kdy vstoupil do strany, i [[Edvard Beneš]] a jiní další politici.<ref>{{Citace elektronického periodika

Organizačně se strana národních socialistů dělila na dva zemské výbory se sídlem v Praze a v Brně, v čele s pražským ústředním výborem. Nižší složkou byly župní organizace, které se kryly s územním rozsahem volebních krajů do poslanecké sněmovny. Uvnitř žup se pak vytvářely tzv. obvody. Poměrně početná tisková politika národně socialistické strany vycházela vstříc místním požadavkům a plnila stranické potřeby. [[Melantrich]], akciová společnost pro průmysl grafický a nakladatelství v Praze, se hlásil ke straně národních socialistů, jeho politiku určoval jeho ředitel [[Jaroslav Šalda]]. Šalda zaměřil «České slovo» na střední vrstvy, zejména množstvím mutací Českého slova; ranní a večerní vydání, odpolední vydání vycházelo v létech 1937—19381937–1938 v nákladu přes 650 000 výtisků denně. «Moravské slovo» začalo v Brně vycházet v lednu 1925 jako pokračovatel «Socialistické budoucnosti», ale už v červnu 1925 přešlo do Melantrichu v Praze a vycházelo jako hlavičkové vydání Českého slova a ústřední matrice byly denně zasílány do filiálních tiskáren Melantricha v Brně a v Ostravě.<ref>KUBÍČEK, Jaromír a Univerzitní knihovna. ''Český politický tisk na Moravě a ve Slezsku v letech 1918-19381918–1938''. Brno: Blok, 1982. s. 73.</ref>

Strana je spojena i s počátky československé poválečné [[politologie]]. [[Vlastislav Chalupa]] založil v roce 1945 v Brně při Zemské kulturní radě Československé strany národně socialistické „Oddělení pro vědeckou politiku”, které vydávalo «Přehledy a dokumenty k československé politice». MPÚ Nakladatelství Melantrich v Praze je v roce 1991 vydalo pod názvem «Tři roky. Přehledy a dokumenty k československé politice v letech 1945-19481945–1948».<ref>{{Citace elektronického periodika

=== Období střídání předsedů a názvů strany (1990-20021990–2002) ===

28. října 2011 u příležitosti výročí založení Československa a výročí studentských nepokojů z roku 1939 a zavraždění [[Václav Sedláček|Václava Sedláčka]] uspořádal 1. místopředseda ČSNS Michal Klusáček , bez sopuhlasu vedení strany, setkání na louce [[Budínka]] u Dobronína, kde stojí kříž na památku tam zavražděných Němců (viz [[Masakr u Dobronína]]). Na protest proti údajnému překrucování dějin a pro zdůraznění posloupnosti historických událostí členové ČSNS před železný kříž umístili 64 dřevěných křížů, které připomínaly oběti nacistického [[Velkomeziříčský masakr|masakru ve Velkém Meziříčí]] a jména obcí, které byly v Československu za války vypáleny. Kvůli medializaci dále natřeli železný kříž narůžovo<ref>http://www.csns.cz/files/2011-10-28_TZ_CSNS_Budinka.pdf</ref><ref>http://zpravy.idnes.cz/clenove-csns-natreli-kriz-na-pamatku-zabitych-nemcu-na-ruzovo-p6z-/domaci.aspx?c=A111029_111607_domaci_fih</ref>.

* [[Alois Simonides]], [[Josef Klečák]] ([[1897]] – [[1898]]), zakládající vedoucí strany do I. sjezdu v dubnu [[1898]]

* [[Václav Klofáč]] ([[1898]] – [[1914]], [[1918]] – [[1938]]), oficiálně první předseda strany uznaný na I. sjezdu

* [[Petr Zenkl]] ([[1948]] – [[1975]])

* [[Mojmír Povolný]] ([[1975]] – [[1991]])

* '''Strana národních dělníků''' ([[1897]] – [[1898]])