Dlouhá Třebová: Porovnání verzí

Přidáno 32 bajtů ,  před 3 měsíci
m
m (Robot: parametr přejmenován dle ÚJČ; kosmetické úpravy)
 
 
=== Poválečné období ===
Dne 28. října 1948 byl v obci odhalen pomník obětem první a druhé světové války. V okolí se také nalézá masový hrob 26 bezejmenných obětí z transportu smrti, který obcí projel 27. ledna 1945. Díky snaze občanů obce byly nakonec oběti pohřbeny na hřbitově a dnes se jedná o [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památku]]. Již před válkou v obci působily organizace jako [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]], Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků [[Josef Kajetán Tyl]], kapely J. Rybky a J. Pirkla, a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako [[Svaz československo-sovětského přátelství]], [[Komunistická strana Československa|KSČ]], [[Československý svaz mládeže|ČSM]], [[Československý svaz žen|Svaz žen]], [[Osvětová beseda]], [[Svaz pro spolupráci s armádou]] či apolitický [[Československý červený kříž]].
 
Roku 1945 byl zřízen i [[místní národní výbor]] místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář. V letech 1964–1976 byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu čp. 129. Zemřel v roce 1988. Mezi lety 1976 až 1990 byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu [[Ústí nad Orlicí]]<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96.</ref> jako jeho pátá místní část. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce 1990 však obec získala opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty byl zvolen Zdeněk Filip.