Vratislavské knížectví: Porovnání verzí

Přidáno 881 bajtů ,  před 10 měsíci
Slezské knížectví
m (Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy)
(Slezské knížectví)
| název = Vratislavské knížectví
| originální název = Księstwo Wrocławskie<br />Herzogtum Breslau<br />Ducatus Wratislaviensis
| rok vzniku = [[12481138]]
| rok zániku = [[1335]]
| více před =
| před 1 = SlezskéPolské knížectvíkrálovství (1025–1385)
| před 1 vlajka = POLKingdom województwoof dolnośląskie COAPoland-flag.svg
| před 2 =
| před 2 vlajka =
| před info =
| více po =
| po 1 = ČeskéSlezská královstvíknížectví
| po 1 vlajka = Coat of armsBanner of the Kingdom of Bohemia (Wenceslaus IIDuchy of Bohemia)Silesia.svg
| po 2 = VratislavskéČeské biskupstvíkrálovství
| po 2 vlajka = WappenRoyal Bistumbanner Breslauof the Kingdom of Bohemia.pngsvg
| po 3 = Vratislavské biskupství
| po 3 vlajka = Wappen Bistum Breslau.png
| šířka 1. sloupce =
| vlajka = POL województwo dolnośląskie flag.svg
| článek o vlajce =
| velikost vlajky = 115px110px
| znak = Herzog von Schlesien-Breslau-Wappen Hdb.png
| článek o znaku =
| velikost znaku = 120px105px
| rámeček znak =
| hymna =
| článek o mottu =
| mapa = Mon Henrykow Slaskich (1201-1241).png
| velikost mapy = 292px290px
| mapa poznámka = Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK.
| hlavní město = [[Vratislav (město)|Vratislav]]
| počet obyvatel =
| počet obyvatel poznámka =
| jazyky = [[češtinapolština]], [[polštinačeština]], [[němčina]], [[latina]]
| národnostní složení =
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| státní zřízení = [[Feudalismus|feudální]] [[dědičná monarchie]]
| mateřská země = [[Soubor:Silesia coatKingdom of armsPoland-flag.pngsvg|22px]] [[Dolní Slezsko]] – [[Slezská knížectví]]|okrajjan
]] [[Polské království (1025–1385)|Polské království]]<br />[[Soubor:Silesia coat of arms.png|20px]] [[Dolní Slezsko]] ([[Slezská knížectví]])
| podřízené celky =
| měna =
| vznik = [[1138]]/[[1248]]
| zánik =
}}
'''Vratislavské knížectví''' ({{Vjazyce2|la|''Ducatus Wratislaviensis,''}} {{Vjazyce2|pl|''Księstwo Wrocławskie,''}} {{Vjazyce2|de|''Herzogtum Breslau)''}} bylo jedno ze [[slezská knížectví|slezských knížectví]] s&nbsp;centrem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] vydělené roku [[1177]] z celoslezského údělu, od roku [[1335]] jako léno tzv. [[bezprostřední knížectví]] [[Země Koruny české|Koruny české]] a zaniklé inkorporací do [[Pruské království|Pruského království]] v roce [[1742]].
 
'''Slezské knížectví''' ({{Vjazyce2|pl|''Księstwo śląskie''}}, {{Vjazyce2|de|''Herzogtum Schlesien''}}) byl [[středověk]]ý státní útvar a [[Feudalismus|feudální]] monarchie původně náležející k [[Polské království|Polskému království]] historického území [[Slezsko|Slezska]]. Nedlouho po svém založení se původní jednotné knížectví založené slezskou větví polských [[Piastovci|Piastovců]] rozdrobilo do početných [[Slezská knížectví|menších knížectví]] a tento původně jednotný celek s hlavním městem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] ({{Vjazyce2|pl|''Wrocław''}}) se vydělením z celoslezského údělu roku [[1177]] zredukoval na '''Vratislavské knížectví''' ({{Vjazyce2|pl|''Księstwo Wrocławskie''}}, {{Vjazyce2|de|''Herzogtum Breslau''}}), {{Vjazyce2|la|''Ducatus Wratislaviensis''}} a zařadil k ostatním [[slezská knížectví|slezským knížectvím]], od roku [[1335]] jako léno tzv. [[bezprostřední knížectví]] [[Země Koruny české|Koruny české]] a zaniklé inkorporací do [[Pruské království|Pruského království]] v roce [[1742]].
Vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho [[Boleslav I. Vysoký]]. V té době zahrnovalo prakticky celé [[Dolní Slezsko]] a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsku]]. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr [[Konrád Hlohovský]], ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli [[emfyteutické právo]], [[trojpolní systém]] a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská [[lokace]], kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska [[Mongolové]], Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]].
 
VznikloOkleštěné Vratislavské knížectví vzniklo roku [[1177]] za prvního dělení Slezska a obdržel ho [[Boleslav I. Vysoký]]. V té době zahrnovalo prakticky celé [[Dolní Slezsko]] a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsku]]. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr [[Konrád Hlohovský]], ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli [[emfyteutické právo]], [[trojpolní systém]] a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská [[lokace]], kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska [[Mongolové]], Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]].
 
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†&nbsp;1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo [[Hlohovské knížectví|Hlohovské]], [[Lehnické knížectví|Lehnické]], [[Svídnické knížectví|Svídnické]], [[Javorské knížectví|Javořské]], [[Zaháňské knížectví|Zaháňské]], [[Krosenské knížectví|Krosenské]], [[Stínavské knížectví|Stínavské]], [[Volovské knížectví|Volovské]] a [[Olešnické knížectví]]. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.
 
== Heraldika ==
<gallery>
Soubor:POL województwo dolnośląskie COA.svg|Znak [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského vojvodství]], vycházející ze znaku Vratislavského knížectví.