Zámek (stavba): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Baroko: oprava odkazu |
napřímení odkazů, fotografie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{upravit}}
[[Soubor:
'''Zámek''' je rozsáhlá, umělecky bohatě zdobená, velkolepá [[budova]], která sloužila [[Šlechta|šlechtickým rodům]] a později též členům [[velkoburžoazie]] jako reprezentativní a pohodlné sídlo.{{Fakt/dne|20101212081958}} Množství zámků vychází ze základů [[hrad]]ní a někdy také [[klášter]]ní koncepce, liší se však tím, že většinou postrádá opevnění.{{Fakt/dne|20101212081958}} Tento článek pojednává pouze o zámcích coby obytných budovách ve smyslu architektonickém a historicko-uměleckém na území Evropy.
== Všeobecný přehled ==
Rozlišuje se několik různých druhů zámeckých staveb: stavby obehnané příkopem nebo postavené na řekách či jezerech bývají označovány jako [[vodní hrad|vodní zámek]]. Lovecký zámek (častěji „zámeček“) sloužil jako přijímací místo dvorní společnosti při pořádání honů na zvěř. Jako [[letohrádek]] bývá označována stavba, jež svými rozměry může sloužit jako [[Residence|rezidence]], která však převážně sloužila jen k potěšení a odpočinku, méně často pro státní záležitosti, např. [[Letohrádek královny Anny]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Jako letní sídlo označujeme budovu, jež je osídlena jen sezónně, jako např. [[Troja (zámek)|Trojský zámek]] v Praze-Troji. Mnoho z těchto označení je však víceméně orientační a často se mohou mísit a mnoho zámků může být také v průběhu staletí rozšiřováno a přestavováno. [[Palác]]em všeobecně nazýváme obzvláště reprezentativně vyvedené obytné a vládní sídlo. Tento pojem, s nímž se také často setkáme ve spojení s orientálními nebo antickými zámeckými stavbami, je přejat z italského ''Palazzo'' a můžeme jej v různých obměnách najít v mnoha jazycích: v Anglii se reprezentativní stavby označují jako ''Palace'', ve Francii slovo ''Palais'' označuje reprezentativní městskou stavbu (v protikladu k ''Château'', což je zámek v krajině). V zásadě však neexistuje žádná přesná definice obou pojmů (zámek a palác), a proto někdy bývají v českém jazyce používány záměnně.
Historie zámeckých staveb se v Evropě se začíná rozvíjet s koncem [[středověk]]u a počátkem [[novověk]]u. Zásluhou vynálezu [[Střelná zbraň|střelných zbraní]] ztrácely stále více původní opevněné, nepohodlné hrady stísněné v silných zdech ze své funkce ochrany a obrany. Společně s rozvojem a zdokonalováním střelných zbraní se měnila i [[vojenská taktika]] a z mnoha hraničních sporů, rodových válek (ale též skrze šikovnou sňatkovou politiku) z maličkých království, knížectví a vévodství či hrabství pomalu vyrůstaly větší celistvé státy. Jelikož hrady v důsledku zranitelnosti proti stále účinnějším [[Dělo|dělům]] poskytovaly sotva ještě nějakou ochranu, mělo to na druhou stranu ten dopad, že byl na stále větším území a na delší dobu nastolován mír, a již nic nestálo v cestě k uskutečnění přání i nutnosti pohodlnějších a reprezentativnějších obytných budov. Tak jak zámky vznikaly, můžeme shrnout jejich uměleckohistorický vývoj do několika větších vývojových [[Epocha|epoch]]:
== Rozvoj zámecké architektury v Evropě ==
[[Soubor:Piazzetta San Marco Venice BLS.jpg|alt=|náhled|[[Náměstí Svatého Marka|Náměstí sv. Marka]] s '''gotickým [[Dóžecí palác (Benátky)|Dóžecím palácem]]''' (na snímku vlevo) v italských [[Benátky|Benátkách]]]]
=== Románský sloh a gotika ===
Řádek 15:
Zámožní hradní páni si zpočátku své pevnosti nechali budovat na základě přejatého [[Románský sloh|románského]] a později [[Gotika|gotického]] slohu církevních staveb. Působivými svědky těchto hrado-zámků jsou například věhlasné francouzské [[Seznam zámků na Loiře|zámky]] na řece [[Loira|Loiře]], jež sice v průběhu stovek let měnily svou podobu, ovšem jejich původní vzhled byl přenesen, viz manuskript [[Přebohaté hodinky vévody z Berry|Très Riches Heures]] [[Jan z Berry|vévody]] z Berry. V zemích dnešního Německa, tzv. [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], vznikají [[palác]]ové hrady zámeckého střihu, které sloužily zpočátku cestujícím příslušníkům dvora a císaři jako sídlo. Působivým příkladem přechodu od opevněného hradu k zámkovému komplexu je [[Albrechtsburg]] v [[Míšeň|Míšni]]. V Itálii, především pak v [[Benátky|Benátkách]] a [[Florencie|Florencii]] se začaly objevovat první městské paláce, jako třeba [[Ca' d'Oro]]. Ty ještě sice nebyly skutečnými „zámky“ v pravém slova smyslu a často patřily nikoli šlechtickým rodům ale „jenom“ bohatým kupcům, i když rozmach umění, kterého zde bylo dosaženo a spojení pohodlí bydlení a reprezentativnosti brzo začaly sloužit jako vzor světských staveb ostatních epoch.
[[Soubor:
=== Renesance ===
V [[Renesance (historická epocha)|renesanční]] Itálii vyrůstaly od [[16. století]] vedle [[Palác|městských palazzi]] první samostatně stojící [[Villa|villy]] již od dob [[Starověk|antiky]], jako například [[La Rotonda]] poblíž [[Vicenza|Vicenzy]]. Tyto domy, postavené pro bohaté městské aristokraty, jsou prvními stavbami evropského novověku, při jejichž stavbě bylo již v popředí stálo přání po pohodlí nebo reprezentativnost a stavební plány zahrnovaly začlenění okolního prostředí, přírody nebo vzhledu města.
Renesanční styl se orientoval na architekturu [[Starověké Řecko|antického Řecka]] a [[Starověký Řím|starověkého Říma]] a brzo našel velkou odezvu v celé Evropě. Imitovaly se proporce a stavební detaily starých chrámů a svatyní nebo samotného [[Koloseum|kolosea]] a nové stavby byly zdobeny klasickým [[Pilíř|sloupořadím]] v řecko-římském stylu a velkolepými štíty, městské paláce dostaly souměrné Fasády s velkorysými řadami oken a vyzdobenými vchodovými [[Portál (architektura)|portály]]. Zpočátku byly v severní Evropě prostě přestavovány pozůstalé hradní koncepce nebo rozšiřovány na základě nového slohu (který byl zhusta interpretován velmi volně, neboť se tehdy sotva našel nějaký architekt, jenž by podobné stavby viděl na vlastní oči). Jako příklad nám může posloužit německý [[Heidelberský zámek]] nebo francouzský zámek [[
=== Baroko ===
[[Soubor:Wien - Schloss Belvedere, oberes (3).JPG|náhled|'''Barokní zámecká budova''' Horního belvederu ve Vídni]]
Příchod [[Baroko|baroka]] se začal projevovat v [[17. století]] a vstoupil na půdu kvetoucího [[Absolutismus|absolutismu]]. Knížata stále více shromažďovala moc ve svých rukou, což také chtěli dát patřičně najevo prostřednictvím honosných sídel. [[Symetrie]] patří kněžstvu a souměrné zámky vyhasínající renesanci. Jako celá města nyní vypadaly zámky vystavěné v barokním slohu, které se nespokojily pouze s úlohou středobodu celého širokého okolí, nýbrž také kultury, politiky a hospodářství. Nejznámějším příkladem je zámek ve [[Versailles (zámek)|Versailles]], kterým se nechala inspirovat celá Evropa a jako předloha pro mnohé působivé příklady je možné spatřit v italském [[
Stavby se zdobily mimořádným množstvím [[Sloup (architektura)|sloupů]], [[pilíř]]ů a [[Socha|soch]]. Zatímco baroko v Anglii a Francii bylo sice praktikováno dosti přísně a rozvinula se věcná, klasicistní dynamika, byla zámecká architektura v ostatní Evropě dosti bouřlivá a z mnohé fasády často prýští nápady a bohatým detailem. Uvnitř budovy byly umístěny pokračování reprezentačních místností a slavnostních sálů, rytmicky se stupňujících vedlejších budov a postranních křídel k velkému [[Corps de logis]] uprostřed, jemuž zpravidla předcházelo veliké [[čestný dvůr]] (fr. cour d’honneur). Samotný půdorys stavby byl ornamentem a gigantické [[zámecký park|zámecké parky]] prodlužovaly architekturu ven do krajiny. Epocha skončila [[Rokoko|rokokem]], které bylo posledním, velice hravým vyvrcholením barokního umění.
Řádek 33:
V důsledku [[osvícenství]] se pozměnil názor na umění druhé poloviny [[18. století]] a temperamentní, živý barokní styl byl nadále vnímán jako příliš nabubřelý a přehnaný. Podobně jako již před dvěma stoletími se architekti začali znovu orientovat na [[Starověk|antiku]] a objevením [[Pompeje|Pompejí]] se antické vlivy opět objevily v umění.
[[Klasicismus]] dal vzniknout novým stavbám, které měly klidnější a jasnější linie, jak např. zámek [[Neuhardenberg]] nebo [[Kurfiřtský zámek (Koblenz)|Kurfiřtský zámek v Koblenci]]. Staré barokní zámky byly přezdobeny, vnitřní [[
=== Historismus ===
Řádek 39:
Od [[19. století]] vznikal sloh [[historismus (umění)|historismus]], jenž ve všech svých podobách a projevech vycházel z někdejších slohů a tím vznikala díla od [[novorománsky sloh|novorománského]], [[Novogotika|novogotického]] a [[Novorenesance|novorenesančního]] až po stavby v [[Novobaroko|novobarokním]] slohu. Byly-li dřívější slohy vždy utvářeny místními vlivy, tak odteď se rozvíjelo interevropské umělecké chápaní a bylo volně užíváno vzorů cizích zemí a dávných epoch. Občas se objevují dokonce exotické stavební prvky, viz [[Royal Pavilion]] v [[Brighton]]u nebo [[Palácio Nacional da Pena|Palácio da Pena]] v [[Sintra|Sintře]] v Portugalsku.
Staré evropské stavební slohy byly nově vykládány a imitovány, často dokonce rozmanitými způsoby společně slučovány. Na mnoha místech se stavělo v [[Romantická architektura|romantickém]] charakteru starých hradních zřícenin a ty byly přetvářeny, jako u zámku [[Stolzenfels]], ovšem existují i díla, v nichž se stavitelé navracejí k barokní renesanční formě (např. [[
=== Zámky dnes ===
| |||