Politická komunikace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Související články: Drobné úpravy značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 21:
}}</ref>
== Základní aktéři ==
== Dělení politické komunikace ==▼
Mezi aktéry politické komunikace lze rozlišit tři základní typy.
# '''Politické organizace''' ([[Politická strana|politické strany]], veřejné organizace, [[Vláda|vlády]], nátlakové a aktivistické skupiny, [[Teroristická organizace|teroristické organizace]]) - Nejdůležitějším aktérem v západoevropských zemích jsou politické organizace, konkrétně politické strany, které se periodicky snaží získat přízeň [[Volič|voličů]].
# '''Média''' – Jsou dominantní komunikační prostředek směrem k veřejnosti, proto se politické strany při komunikaci s veřejností neobejdou bez spolupráce s médii.
# '''Občané'''
Všichni tito aktéři spolu následně vzájemně interagují, přičemž tato interakce probíhá na několika úrovních.
# Komunikace politických aktérů a organizací pro dosažení určitého cíle
# Komunikace veřejnosti (nepolitickým aktérem) adresovaná politickým aktérům
# Komunikace informující o výše zmíněných aktérech. ([[zpravodajství]], [[média]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul =
| periodikum =
| vydavatel =
| url = https://www.euractiv.com
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu =
}}</ref>
Dle účastníků můžeme politickou komunikaci rozdělit na:
Řádek 31 ⟶ 54:
| url = https://idp.cuni.cz/idp/profile/SAML2/Redirect/SSO;jsessionid=node01dx78vhl32mvu1kn7y6qgb5exh2277.node0?execution=e1s1
| datum přístupu = 2019-11-14
}}</ref>
== Role sociálních sítí ==
Prvky politické komunikace se neustále mění, změna je způsobena zejména technologickým pokrokem [[21. století]]. Aktéři jsou tedy nuceni se přizpůsobovat na změnu těchto technik a technologií, zároveň se snaží využít této změny ve svůj vlastní prospěch.
Politické organizace a politici již nevyužívají pouze tištěné stranické materiály a tiskové konference, ale komunikují s veřejností přímo skrze [[Sociální síť|sociální sítě]]. ([[Twitter]], [[Facebook]] atd.). Sociální sítě umožňují dnešním politickým aktérům komunikovat s veřejností bez přítomnosti přímého prostředníka jako jsou [[Masmédia|masová média]]. Nevýhodou této přímé komunikace je snadnější šíření tzv. [[Hoax|hoaxů]] a populistických zpráv za účelem volebního zisku.
Význam sociálních sítí se každým rokem rapidně zvyšuje, jako příklad lze uvést změnu průměrného počtu fanoušků německých poltických stran během let 2010–2012, kdy došlo k nárůstu 407%, konkrétně z průměrného počtu 4.065 na 20.627.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul =
| periodikum =
| vydavatel =
| url = https://www.researchgate.net/publication/259703948_Usage_of_Social_Media_for_Political_Communication
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu =
}}</ref>
Řádek 38 ⟶ 78:
* [[Public relations]]
* [[Politický proces]]
*[[Sociální síť|Sociální sítě]]
*[[Masmédia]]
== Odkazy ==
=== Literatura ===
McNair, Brian. ''An introduction to political communication''. 3rd ed. New York: Routledge, 2003. Communication and society (Routledge (Firm)). <nowiki>ISBN 0415307082</nowiki>.
Křeček, Jan. ''Politická komunikace: od res publica po public relations''. Praha: Grada, 2013. Politologie (Grada). <nowiki>ISBN 978-80-247-3536-8</nowiki>.
=== Reference ===
| |||