Spojené království nizozemské: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametrů infoboxu |
m pravopis |
||
Řádek 95:
[[Soubor:Willem I in kroningsmantel.jpg|náhled|upright|král [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]]]]
Ústava nově utvořeného království dávala královi větší pravomoci než má panovník v současném [[Nizozemsko|Nizozemsku]] nebo [[Belgie|Belgii]]. Král měl téměř absolutní veto, vláda měla 8 ministrů, kteří
Parlament měl 2 komory. Členové první komory byli stará i novější šlechta a králem jmenovaní. Druhá komora měla 110 členů, 55 jich bylo voleno na severu a 55 na jihu.
Řádek 136:
Nizozemský král [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]] odmítal uznat nezávislost [[Belgie]] do roku [[1839]], kdy musel ustoupit pod tlakem [[Londýnská smlouva (1839)|Londýnské smlouvy]].
Po svém odtržení od Nizozemska získala Belgie také o něco málo více než polovinu Lucemburského velkovévodství, z Lucemburska pak zbyla jen německá část, francouzsky mluví část se stala (největší) belgickou provincií [[Lucemburk (belgická provincie)|Lucemburk]]. Díky uznání územní ztráty ve prospěch Belgie se Lucembursko stalo [[neutralita|neutrální]] a plně nezávislou zemí, díky čemuž byly veškeré dosavadní
Jelikož bylo Lucembursko podstatně zmenšeno a bylo členem [[Německý spolek|Německého spolku]] a díky tomu ztratilo [[Prusko]] přístup k řece [[Máza|Máze]], bylo rozhodnuto oddělit nizozemskou část Limburska jako (polo)nezávislého vévodství v personální unii v Nizozemskem, které bude členem [[Německý spolek|Německého spolku]]. Tato situace byla upravena [[Londýnská smlouva (1867)|Londýnskou smlouvou z roku 1867]].
| |||