Wikipedie

Kristian Pavel Lanštják: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
překlepy a formulační úpravy, +odkazy
překlep, drobne doplnění, prolinkovani na ostani stranky, doplneni isbn
Řádek 3:
}}
 
'''Kristian Pavel Lanštják''' ([[11. březen|11. března]] [[1892]] [[Horní Dubenky]] – [[16. červenec|16. července]] [[1986]] [[Žižkov|Praha-Žižkov]]) byl prvním farářem 1. sboru [[ČeskobratrskáFarní církevsbor evangelickáČeskobratrské církve evangelické v Praze 3 – Žižkov I|Českobratrské církve evangelické]] v Praze-Žižkově]] ([[Betlémská kaple na Žižkově]]), v letech 1937–1951 byl seniorem [[Pražský seniorát|pražského senioriátu]] Českobratrské církve evangelické. Byl výraznou osobností při rozvoji pražské městské části Žižkova, vysoce vážený ve všech kruzích obyvatelstva bez rozdílu vyznání. Usiloval o sjednocení různých evangelických církví v Čechách a na Moravě. Měl významný podíl v protifašistickém odboji. Zasloužil se o vztahy se Slovenskem a o podporu [[Lužičtí Srbové|Lužických Srbů v Čechách]] i v Německu.
 
== Život ==
[[Soubor:K P Lanstjak rodina.jpg|náhled|K.P. Lanštják r. 19481958, jeho rodina: manželka Božena r. Joklova, dcera Eva Čížková, r. Lanštjáková, manžel Otakar Čížek a jejich synové Michael Čížek a Pavel Čížek]]
Narodil se jako syn evangelického faráře [[Pavel Ferdinand Lanštják|Pavla Ferdinanda Lanštjáka]] (8. července 1871 [[Horné Zelenice]] – 21. června 1935 Horní Dubenky), který působil jako přední farář [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Horních Dubenkách|evangelického sboru v Horních Dubenkách]], a Milady roz. Pospíšilové (28. července 1871 [[Libštát]] – 24. září 1972 Horní Dubenky). Jeho otec byl synem luterského faráře Ondřeje Hořislava Lanštjáka (2. prosince 1821 – 25. července 1909), který pocházel z [[Palúdzka|Palúdzky]] u Liptovského Mikuláše na Slovensku. V té době bylo na Slovensku nemilosrdné pronásledování Slováků, Němců a jiných národností žijících v Uhrách, přesto jeho otec uspořádal sbírku na obnovu Národního divadla v Praze, které v té době vyhořelo (tehdy byli slovenští evangelíci silně spjati s těmi českými). Bylo to tehdy bráno jako velezrada. Musel tedy ze Slovenska odejít, rozhodoval se mezi [[Lužice|Lužicí]] (Srbsko) a [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Horních Dubenkách|farním sborem v Horních Dubenkách]] (Česko), kde byl jednohlasně zvolen farářem.
 
Kristián Pavel Lanštják vzhledem k silným evangelickým kořenům byl předurčen pokračovat v tradici farářů, v širší rodině se stal již patnáctým farářem. Vyrůstal v oblasti Horních Dubenek, kde k němu promlouvala minulost počínající husitským vítězstvím u Dubenek r. 1423, kde na popud otce vznikl památník[[Pomník padlým vojínům husitským]] s odkazem k této husitské bitvě u rybníka Bor. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hájek
| jméno = Štěpán
Řádek 19:
| místo =
| rok vydání = 2000
| počet stran = 248
| strany =
| isbn = ISBN 80-86211-14-2
}}</ref> Své jméno Kristian a Pavel nezískal náhodou. Křestní jméno Kristian (Kristův člověk) získal po svém dědovi Kristianu Pospíšilovi (ten byl farářem luterské církve v Humpolci), a Pavel (posel evangelia) po svém otci. Jeho učiteli byli významné osobnosti, jako spisovatel [[Alois Jirásek]]. V letech 1919–1959 byl prvním farářem ČCE v Praze-Žižkově. V mimocírkevní veřejnosti byl zapojen do mnohé kulturní činnosti jako řečník a funkcionář. Po druhé světové válce byl jednatelem [[Společnost přátel Lužice|Společnosti přátel Lužice]] a správcem Lužickosrbského semináře na Malé Straně v Praze. Obnovil Slovanskou komisi při Kostnické jednotě. V šedesátých letech se zasloužil o výzkum zříceniny hradu [[Janštejn|Janštejna]] poblíž Horních Dubenek.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 44:
=== Církevní služba ===
 
* 326. březnaprosince 19161915 – 1919 vikář v [[Evangelický kostel (Horní Dubenky)|Horních Dubenkách]]
* 15. července 1919 – 31. července 1959 farář v Praze - Žižkově, při [[Betlémská kaple na Žižkově|Betlémské kapli]]
* 23. ledna 1938 – 1953 senior pražského senioriátu (17. února 1950 složil v této funkci slib Státnímu úřadu církevnímu v Praze)
 
== ČCE Žižkov ==
15. července 1919 přišel jako vikář na [[Žižkov]], který byl teprve 11 let před jeho narozením povýšen na město a v roce 1919 ještě nebyl součástí Prahy (tou se stal až 1. ledna 1922). Církev tehdy tvořil hlouček žižkovských evangelíků. Samostatným se farní sbor na Žižkově stal až v roce 1920 a K. P. Lanštják se 11. ledna 1921 stal jeho prvním farářem. Mladý farář se ihned pustil do práce, nebylo mu zatěžko kázat denně a přednášet na různých veřejných shromážděních. Posluchačů stále přibývalo, vybudoval farní společenství, které mělo 12 000 členů. Tento početný sbor se rozdělil na čtyři farní sbory. První sbor se nacházel v Prokopově ulici č. 4 s Betlémskou kaplí, druhý v Tomkově ulici č. 8 s dvěma církevními domy, třetí ve Strašnicích s církevním domem a modlitebnou, čtvrtý na Žižkově na Jarově s církevní budovou a modlitebnou. Mezi chudými obyvateli rozšířil na 30 000 biblí a zároveň jim pomáhal v zápase s nezaměstnaností a s následky hospodářské krize. Nešlo mu jen o šíření bible, ale také o to, aby jí lidé rozuměli. Proto založil Jednotu písmáků a vydal odvážně Písmákův deník, celkem 24 ročníků, dokud se vydávání neujala [[Synodní rada Českobratrské církve evangelické|synodní rada.]] V Praze na Jarově dal podnět k založení Občanské záložny, která by sbory podporovala finančně.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bič
| jméno = Miloš, prof
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kristian_Pavel_Lanštják“