Rudolf Steiner: Porovnání verzí

== Život ==

[[Soubor:Rudolf Steiner als Abiturient.jpg|vlevo|náhled|Rudolf Steiner jako maturant]]

 

Již v osmi letech se u něho, podle jeho slov, objevily jasnovidné schopnosti. Tím se mu prý otevřela možnost "''žít od toho okamžiku s duchovními bytostmi přírody".'' Na cestách do Vídně se seznámil s Felixem Koguzkim, formálně nevzdělaným, ale duchovně založeným bylinkářem, který Steinerovi ukázal "''instinktivní vědění pravěku"''. Také se tehdy setkal s osobou, jejíž jméno nikdy nezveřejnil, nazýval ji ''Mistr'', a ten Steinera zasvěcoval do [[Spiritualita|spirituálního]] obrazu světa. Zároveň ho tento ''Mistr'' přivedl na myšlenku prosadit tento způsob nazírání na svět v západním světě. Ve Vídni docházel mezi umělce a vzdělance a diskutoval zde s představiteli kultivovaného [[Katolicismus|katolicismu]] o [[Reinkarnace|reinkarnaci]] a [[Christologie|christologii.]] S argumentací katolických teologů byl nespokojen, nesouhlasil s jejich popíráním možnosti reinkarnace. Jeho učitel, literární historik [[Karl Julius Schröer]] ho seznámil s pracemi [[Johann Wolfgang von Goethe|Johanna Wolfganga von Goetha]] a Steiner se podílel na vydávání jeho spisů. Goethe zavedl do [[Botanika|botaniky]] pojem ''[[Metamorfóza rostlin|metamorfóza]]''. Vysvětloval tímto pojmem skutečnost, že v přírodě se vše živé vyvíjí, nic nezůstává tak jak to [[Bůh]] kdysi stvořil. Nevědomky na tuto ideu navazoval svou prací [[Charles Darwin]]. Profesor Schröer doporučil Steinera vedení Goethova a Schillerova archivu ve [[Výmar|Výmaru]]. V následujících sedmi letech Steiner dokončil [[Filosofie|filosofický]] základ své vědy - [[antroposofie]] - a získal titul doktor filosofie na universitě v [[Rostock|Rostocku]]. Název jeho [[Disertační práce|disertační]] práce byl: ''Prolegomena k dorozumění filosofického vědomí se sebou samým''. Pod vedením Rudolfa Steinera byl roku 1913 u [[Dornach|Dornachu]] blízko [[Švýcarsko|švýcarské]] [[Basilej|Basileje]] započata stavba celodřevěné budovy nazvané Goetheanum. Na stavbě se podíleli příslušníci sedmnácti národů. Budova byla projektována ve stylu zohledňujícím zákony organického života a metamorfózy. Stavba vyhořela, pravděpodobně podpálena nacisty o silvestrovské noci roku 1922. Obnovená stavba Goetheanea byla postavena z betonu. V budově sídlila ''Svobodná vysoká škola pro duchovní vědu''. Přírodovědná sekce školy vydala v roce 1928 knihu německého lékaře Hermanna Poppelbauma "''Člověk a zvíře''". Dílo vzniklo po setkání Poppelbauma s Rudolfem Steinerem a jeho antroposofií. Práce se zabývá rozdílem mezi člověkem a zvířetem, přičemž z hlediska vývojového není toto dilema stále ještě rozřešeno. Steiner zemřel 30. března 1925, zůstalo po něm monumentální dílo. Na šest tisíc přednášek, většina [[Těsnopis|stenograficky]] zapsaná, 300 publikací, které dále ovlivnily další literaturu. Antroposofie, věda Steinerem založená, se stala součástí speciálních vědeckých, uměleckých i praktických oborů, opírajíc se nikoli o tradice či spekulace, ale o přímé poznání světa.