Kostel svatého Václava (Velešín): Porovnání verzí

| sloh = [[Gotická architektura v Česku|gotika]], [[Barokní architektura v Česku|baroko]]

'''Kostel svatého Václava''' je [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] chrám ve [[Velešín]]ě. Postaven byl ve [[13. století]], jeho současná podoba je výsledkem [[BarokoBarokní architektura v Česku|barokní]] přestavby v polovině [[18. století]], ale i později byl několikrát stavebně upravován. Areál kostela spolu s [[márnice|márnicí]], [[fara|farou]], hřbitovem a ohradní zdí se vstupní branou je od roku 1958 chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].

Velešínský kostel sv. Václava vznikl pravděpodobně na místě starší dřevěné stavby někdy v polovině [[13. století]], [[první písemná zmínka]] jej dokládá v roce [[1285]]. Z nejstarší podoby kostela se dodnes dochovala část zdiva a gotický [[Portál (architektura)|portál]] v jižní části [[Kněžiště|presbytáře]]. K větším stavebním úpravám došlo v roce [[1491]], především byla přistavěna čtyřpatrová věž. V roce 1491 byl kostel nově vysvěcen biskupem [[Benedikt z Valdštejna|Benediktem z Valdštejna]], který tehdy sice působil v [[Polsko|Polsku]], ale kvůli nedostatku světících biskupů v Čechách často zajížděl do [[České království|Českého království]]. V témže roce byl vysvěcen i nově postavený [[Kostel svatých Filipa a Jakuba (Velešín)|kostel sv. Filipa a Jakuba]]. K renovaci a dalším drobným opravám došlo v letech 1603 a 1700, kdy byla podlaha vydlážděna kamennými deskami.

Zásadní přestavbu kostela v barokním slohu inicioval dlouholetý a činorodý farář Theofil Ignác Hostounský (1694–1763), který byl zároveň arcibiskupským [[vikář]]em pro několik sousedních farností. Velešínská farnost byla v té době prosperujícím hospodářským celkem s vlastními poddanými a farář Hostounský stál u zrodu myšlenky radikální přestavby kostela v letech 1750–1754. K přestavbě kostela svolil tehdejší majitel panství a patron kostela hrabě [[František Leopold Buquoy]]. I když bylo běžné, že šlechta se finančně podílela na přestavbách církevních staveb na svých statcích, [[Buquoyové]] se tehdy potýkali s obrovským zadlužením s hrozbou exekuce. Přestavbu velešínského kostela financoval sám farář Hostounský ze svých prostředků a z výnosů farnosti, vlastními nákresy v pamětní knize také zaznamenal podobu kostela před a po rekonstrukci. Po dokončení přestavby byl kostel v roce 1754 nově vysvěcen pražským [[Pomocný biskup|světícím biskupem]] [[Jan Ondřej Kayser z Kaysernu|Janem Ondřejem Kayserem]], i poté ale pokračovaly úpravy interiérů, opět na vlastní náklady faráře Hostounského (zakoupení [[varhany|varhan]] 1755, stavba [[kazatelna|kazatelny]] 1756, oprava a pozlacení oltáře Panny Marie 1759-1760).

V roce 1773 byla kostelní věž zvýšena o páté patro s bytem pro kostelníka, v roce 1833 byla věž obohacena o hodiny. V roce 1837 byla střecha kostela pokryta taškami, v letech 1887–1888 došlo k renovaci vnitřního zařízení. V roce 1910 dosloužily varhany z roku 1755, na stavbu nového nástroje se složily regionální finanční instituce a Buquoyové. Varhany z roku 1911 postavila firma Čeněk Škopek z [[Tábor]]a nákladem 4 5004500 korun. Za [[První světová válka|první světové války]] byly [[Dějiny zvonařství|zrekvírovány]] všechny čtyři kostelní zvony pocházející z 18. a 19. století, nové zvony byly vysvěceny a zavěšeny v roce 1926. Na jaře 1942 byly všechny zvony opět sejmuty a poskytnuty pro válečné účely. Ve výroční den vzniku [[Československo|Československé republiky]] 28. října 1946 byl vysvěcen nový zvon. Z iniciativy faráře Ladislava Vichra tehdy došlo k obnově fasád a střechy z dobrovolných příspěvků ve výši 50  000 Kčs. V 80. letech 20. století byly do Velešína převezeny cenné barokní varhany z [[Hůrky (Nová Bystřice)|Hůrek]], původně ze zrušeného kláštera v [[Belgie|Belgii]]. Varhany byly v dezolátním stavu, ale přes nepřízeň státních orgánů se podařilo prosadit jejich zrestaurování s náklady ve výši přes 86  000 Kčs. Poprvé zazněly v roce 1988 při svatováclavské pouti.

Kostel sv. Václava stojí východně od centra Velešína, přístup k němu je z ulice Latrán kolem nejstaršího velešínského domu U Kantůrků. Pod památkovou ochranu spadá kromě kostela márnice, ohradní zeď s honosnou vstupní branou a hřbitov severně od kostela. Původně [[loď (architektura)|dvoulodní]] stavba byla změněna na jednolodní přestavbou v 18. století. Kostel je jednolodní stavbou se čtyřmi bočními kaplemi a pravoúhlým presbytářem. K západnímu průčelí přiléhá hranolová věž s hodinami, nad ciferníky jsou data jednotlivých stavebních úprav. Vnitřní výzdoba pochází převážně z druhé poloviny 18. století, hlavní [[oltářní obraz]] a Křížová[[křížová cesta]] je dílem místního rodáka [[Bedřich Kamarýt|Bedřicha Kamarýta]].

[[Kategorie:Barokní kostely v Česku|Václava Velešín]]