Ledvina: Porovnání verzí

'''Ledvina''' ([[latina|lat.]] {{cizojazyčně|la|''ren''}}, [[řečtina|řec.]] {{cizojazyčně|el|''νεφρός'', ''nefrós''}}) [[savci|savců]] je [[Orgán#Párový orgán|párový orgán]] uložený po stranách páteře v [[břicho|břišní dutině]]. Slouží k odstranění nečistot z krve. TytoNečistoty nečistoty následně odcházíodcházejí z těla v podobě [[moč]]i.

Ledvina má oválný, fazolovitý tvar, má červenohnědou barvu, na povrchu je hladká a je kryta tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny je ledvinová branka (''hilus renalis''), kudy vstupuje do ledviny [[tepna]] a [[žíla]] a odkud vystupuje [[močovod]]. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (''sinus renalis''), kde je uložena ledvinová pánvička (''pelvis renalis'').

Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4-84–8 mm) světlejší kůra. Směrem k ''sinus renalis'' z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy tvoří ledviné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spoustuspousta malých ledvinných lalůčků, ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců ([[kytovci]], [[lední medvěd]]) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvinaproto je protoledvina laločnatá, renkulizovaná.

[[Člověk]] má, (podobně jako [[prase]],) multipapilární ledvinu – to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody obdány každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. U [[kůň|koně]], [[Pes domácí|psa]] a [[kočka domácí|kočky]] pokročil srůst tak daleko, že laloky již nemůžeme nijaknlze rozlišit, srostlé kalíšky tvoří v ledvinné pánvičce jednolitý hřeben.

Ledvina je krytákryta vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké [[pojivo]] prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá [[nadledvina]], endokrinní žláza.

Ledviny jsou uloženy pod stropem břišní dutiny, retroperitonálně (nejsou obaleny [[pobřišnice|pobřišnicí]]),. jejichZávěs závěsledvin bývá často volný, takže se jejich poloha může měnit (např. při dýchání). U psa, koně a přežvýkavců je levá ledvina uložena [[Orientace na lidském těle|kraniálněji]] (blíže k hlavě) než pravá.

[[Parenchym]] ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.

[[Soubor:Kidney PioM.png|vlevo|náhled|Anatomie ledviny:<br /> 1. Pyramidypyramidy<br />2. Odvádějícíodvádějící tepna<br />3. Renálnírenální tepna<br />4. Renálnírenální žíla<br />5. Brankabranka<br />6. Pánvičkapánvička<br />7. Močovodmočovod<br />8. Kalíšekkalíšek<br />9. Vazivovévazivové pouzdro<br />10. Spodníspodní pouzdro<br />11. Horníhorní pouzdro<br />12. Přívodnípřívodní žíla<br />13. Nefronnefron<br />14. Kalíšekkalíšek<br />15. Kalichkalich<br />16. Papilapapila<br />17. Sloupeksloupek]]

Základní funkční jednotkou ledviny je [[nefron]]. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi 1 milión nefronů, ledvina skotu asi 8 miliónů. Přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorbcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (''tubuli coligentes'') odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a tzv. [[Henleova klička|Henleyovou kličkou]] nefronu.

# ''v [[nefronGlomerulus|glomerulu]]'', kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly.

# ''korové'', v kůře ledviny, které mají krátké [[Henleova klička|Henleovy kličky]].

# ''juxtamedulární'', ze kterých odcházející [[céva|arterioly]] jdou ve formě přímých cév (''vasa recta'') do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles [[osmolalita|osmolality]] dřeně (''tzv. vymývací efekt'') a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (''tlaková [[diuréza]]'').

Průtok krevní plazmy (RPF) a glomerulární filtrace (GFR) se mění v rozmezí systémového tlaku krve 10,6-266–26,6 kPa, jen velmi málo i u denervované ledviny. Pokud tlak poklesne pod 10,6 kPa, pak je autoregulace nemožná a klesá i průtok krve s glomerulární filtrací. Průtok krve se stanovuje na základě [[První Fickův zákon|Fickova principu]] změřením ledvinového průtoku plazmy (cca 0,6 l/min) pomocí [[p-aminohippurát]]u.

Glomerulární filtrace (GFR) je rovna objemu tekutin, který je profiltrován všemi glomeruly za jednotku času [ml/min]. '' '''Renální frakce''''' je pak rovna podílu GFR/RPF.

# ''efektivní filtrační tlak v glomerulu'', jeho hodnota je cca 6,0 kPa.;

# ''plocha filtrace'';

# ''hydraulická vodivost GFR'', která určuje míru propustnosti glomerulu pro vodu.<ref>TrojanTROJAN, SStanislav.: ''Lékařská fyziologie''. 3., dopl. a rozšíř. vyd. Praha: Grada, 1999. 612 s. ISBN 80-7169-788-5.</ref>

* '''[[Dřeň ledvin]]''' (Medullamedulla renalis) tmavě červená tkáň. (pod číslem 1 na prvním obrázku);

* '''[[Kůrakůra ledvin]]''' (Cortexcortex renalis);

* '''[[Pánvičkapánvička ledvinná]]''' (Pelvispelvis renalis) sbírá moč, ta je pak odváděna dále do močovodu.

Dnes se onemocnění ledvin dělí nezávisle na příčině podle tíže postižení, tedy podle ledvinné funkce do 5pěti stupňů, které se označují CKD (z anglického "chronic„chronic kidney disease"disease“ -– vleklé ledvinné onemocnění):<ref>Ledviny. In: ''Medixa.org'' [online]. ©2019 [cit. 16. 11. 2019]. Dostupné z: http://cs.medixa.org/nemoci/ledviny Nemoci ledvin]</ref>

* CKD II: lehká ledvinná nedostatečnost (glomerulární filtrace 1,0 - 10–1,49 ml/s)

* CKD III: středně těžká ledvinná nedostatečnost (glomerulární filtrace 0,5 - 05–0,99 ml/s)

* CKD IV: těžká ledvinná nedostatečnost (glomerulární filtrace 0,25 - 025–0,49 ml/s)