Buddha: Porovnání verzí

Plně probuzené bytosti jsou osvobozené od tzv. tří jedů mysli ([[Avidždžá|nevědomost]], [[Dósa|hněv]] a [[Tanhá|chtivost]]) a od [[Samjódžana|připoutaností (samjódžana)]] poutajících bytosti v [[Samsára|samsáře]]. Jsou tak osvobozeny od utrpení a neustálého znovuzrozování, plně chápou pravou podstatu bytí (tzv. tři univerzální charakteristiky existence -– [[aničča|nestálost]], [[dukkha|neuspokojivost]] a [[anattá|bezpodstatnost]]) a jsou naplněny soucitem ke všem bytostem. Původně se jednalo spíše o titul než o označení jedné konkrétní osoby, avšak slovo buddha je běžně používáno pro označení historického Buddhy, vlastním jménem [[Gautama Buddha|Siddhártha Gautama]]. Buddha také tvoří jeden ze [[tři klenoty|tří klenotů]]. Většina soch ho zobrazuje s protáhlými ušními lalůčky, které symbolizují jeho schopnost dokonalého vnímání (naslouchání).

V českém jazyce je často zvykem psát slovo Buddha s velkým počátečním písmenem, jestliže označuje tzv. historického Buddhu -– [[Gautama Buddha|Siddhárthu Gautama]], případně je-li slovem Buddha míněn jeden ze [[tři klenoty|tří klenotů]], a s malým počátečním písmenem, jestliže je tímto pojmem označována jakákoli osvícená bytost. V jednotlivých školách je však výraz buddha používán i v jiných významech, následující popis podává stručný výklad těch nejzákladnějších pojetí tohoto pojmu v [[Buddhismus|buddhismu]].

Provést obecnou typologii buddhů (tj. plně probuzených bytostí) je obtížné vzhledem k množství buddhistických škol. Přesto z textů jednotlivých škol lze vyvodit níže uvedené základní členění, které vychází z toho, jakým způsobem lze dosáhnout probuzení. Co se týče [[Bódhi|osvícení]] -– prožitku [[Nirvána|nirvány]], podle starších škol není mezi jednotlivými typy buddhů žádný rozdíl, odlišnosti jsou pouze v okolnostech, za jakých dosáhli osvícení, v nadpřirozených schopnostech a učitelských dovednostech. Avšak podle [[Mahájána|mahájány]] a [[Vadžrajána|vadžrajány]] nedosahuje prožitek nirvány [[Arahant|šrávaků]] a [[#Pratjéka-buddha|pratjéka-buddhů]] stejné hloubky jako osvícení [[#Samjaksam-buddha|samjaksam-buddhy]].

Následující členění má také význam pro pochopení historického vývoje [[Buddhismus|buddhismu]], protože se stalo podkladem pro rozlišování tří druhů duchovních cest -– cesta žáka ([[#Šrávaka-buddha|šrávaky]]), cesta [[#Pratjéka-buddha|pratjékabuddhy]], cesta [[bódhisattva|bódhisattvy]]. Zdůraznění cesty bódhisattvy se stalo později předpokladem vzniku Mahajány. Obecně lze říci, že je-li používáno slovo buddha nebo buddhovství, je jím většinou myšlen [[#Samjaksam-buddha|samjaksam-buddha]].

V [[théraváda|théravádovém]] [[buddhismus|buddhismu]] je možné v textech najít výše uvedené členění, ale většinou se spíše hovoří o různých druzích [[Bódhi|probuzení]], než o různých druzích buddhů ([[Bódhi|probuzení]] žáka -– ''sávaka-bódhi'', [[Bódhi|probuzení]] [[#Paččéka-buddha|osamoceného buddhy]] -– ''paččéka-bódhi'' a [[Bódhi|probuzení]] [[#Sammá-sambuddha|nejvyššího dokonalého buddhy]] -– ''sammásam-bódhi''). Samotné označení buddha se obvykle používá pro [[#Sammá-sambuddha|sammásambuddhu]], případně [[#Paččéka-buddha|paččékabuddhy]]. [[#Sávaka-buddha|Sávaka-buddhové]] se často označují jako [[arahant]]é, přesněji řečeno jako [[arahant]]é v užším slova smyslu, protože [[arahant]]em je každá bytost očištěná od nečistot mysli, tedy i [[#Sammá-sambuddha|sammá-sambuddha]] a [[#Paččéka-buddha|paččéka-buddha]].

V pozdějších školách se však pojetí buddhy měnilo. V [[Mahájánové sútry|mahájánových sútrách]] se začalo objevovat učení o třech tělech (trikája) -– tělo vyzáření (skt: [[nirmanakája]], tib: tulku), tělo blaženosti (skt: [[sambhógakája]], tib: longku) a tělo pravdy (skt: [[dharmakája]], tib: čöku). Na základě těchto učení se objevili buddhové dnes často nepřesně označovaní jako transcendentální buddhové či dhjánibuddhové, kteří na základě své realizace a zásluh manifestovali tzv. čisté země, pole vědomí, v nichž je možné se zrodit a dosáhnout tak osvobození. Nejznámější z těchto zemí je [[Čistá země]] (tib: Dévačhen) [[Sukhávatí]] buddhy [[Amitábha|Amitábhy]]. Součástí osvíceného stavu buddhů je tedy i ''sambhógakája'' (překl. „tělo blaženosti“), díky které mohou neustále pomáhat všem bytostem. Obdobně jako transcendentální buddhové se začali v [[Mahájána|mahájáně]] objevovat i transcendentální [[Bódhisattva|bódhisattvové]], kteří taktéž vládnou výjimečnými schopnostmi a moudrostí, obdobně jako dhjánibuddhové si udržují tělo blaženosti (''sambhógakája'') a pomáhají všem bytostem, dokud všechny nedosáhnou konečného osvobození. Dhjánibuddhové a dhjánibódhisattvové jsou považováni za doklad zbožštění Buddhy. V lidových kultech tomu tak do určité míry je. Například kolem [[Čína|čínské]] [[Kuan-jin]] (ženská podoba bódhisattvy [[Avalókitéšvara|Avalókitešváry)]] se vytvořily kulty podobné křesťanským lidovým kultům spojenými s křesťanskými světci. Avšak v buddhismu se jedná spíše o zosobnění jednotlivých vlastností buddhů, které jsou neoddělitelné od naší mysli a jsou tak dalším nástrojem, který napomáhá dosažení probuzení buddhistickým praktikujícím. Například zmíněný [[Avalókitéšvára]] zosobňuje soucit. Jména některých dalších jsou: [[Buddha Vairóčana|Vairóčana]], [[Ratnasambhava]], Amitábha, [[Amóghasiddhi]], [[Akšóbhja]], [[Kšitigarbha]], [[Vadžrapáni]], [[Akašagarbha]], Avalókitéšvara, [[Maitréja]], [[Nirvaranaviškambhin]], [[Samantabhadra]], [[Maňdžušrí]] ((kaja )) atd. Ve výtvarném zobrazení transcendentních buddhů se v průběhu staletí ustálila víceméně jednotná ikonografie.