Wikipedie

Kostel Panny Marie Sněžné (Praha): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
obrázek
m typo
Řádek 18:
| užívání = pravidelně
| architekt =
| sloh = [[Gotická architektura v Česku|gotika]]
| architektonický typ = = trojlodní kostel
| datum založení = před rokem 1384
Řádek 30:
 
== Historie ==
Chrám [[Panna Maria Sněžná|Panny Marie Sněžné]] byl založen roku [[1347]] císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]] (podle dobových zápisů byl založen dne 3. září 1347, tedy jeden rok po korunovaci Karla IV. a [[Blanka z Valois|Blanky z Valois]]) jako [[trojlodí|trojlodní]] [[bazilika]] a budoucí korunovační chrám s klášterní svatyní [[Řád karmelitánů|řádu karmelitánů]]. Karel IV. daroval spolu se založením [[Františkánský klášter (Praha)|kláštera řádu karmelitánů]] (který byl od roku [[1245]] [[Žebravé řády|žebravým řádem]], tedy neměl vlastní statky) dřevo, z něhož byl postaven sál pro jeho korunovační hostinu, a velký pozemek. Z pronájmu severozápadní části pozemku (na němž byly postaveny domy a krámy Kurného trhu) řád dále získával finance na stavbu kostela. Další příjmy mu plynuly z odpustků a příspěvků měšťanstva.
 
[[Soubor:SneznaNekat.png|thumb|left|190px|Pražská lůza drancuje klášter během [[Vpád pasovských|vpádu pasovských]]]]
Řádek 36:
Z původního projektu chrámu, který byl zamýšlen jako 100 metrů dlouhá dvouvěžová stavba, jejíž výška střední lodi měla dosahovat 40 metrů, byl dokončen pouze presbytář (vysvěcený roku [[1379]]), základy vstupní části, "krásná věž" a klášter, tedy pouhý zlomek plánované stavby chrámu, který měl soupeřit se [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Svatovítskou katedrálou]] a s klášterním kostelem cisterciáků na [[Zbraslav]]i.
 
Stavba věže a [[loď (architektura)|lodi]] síňového chrámu byla podle zjištění archeologického výzkumu Julie Richterové z roku 1981 zahájena počátkem 15. století, ale přerušily ji [[Husitství|husitské války]]. V té době zde působil husitský kazatel [[Jan Želivský]]. Staveniště kostela bylo nalezeno na dnešním Jungmannově náměstí vedle [[Josef Jungmann|Jungmannova]] pomníku a pod ním. Během husitských válek byl objekt poničen (mimo jiné z věže sestřelen zvon), dále pak zůstal řeholníky opuštěn, pustl a chátral. Koncem 15. století se řeholníci vrátili, ale neměli kde bydlet. Roku 1566 došlo ke zřícení gotické klenby kostela.
 
Roku [[1603]] císař [[Rudolf II.]] daroval klášter s kostelem františkánům. Roku 1611 za vpádu pasovských vojsk zfanatizovaná lůza klášter napadla a povraždila čtrnáct mnichů, kteří byli roku [[2012]] blahořečeni jako [[Čtrnáct pražských mučedníků]].
Řádek 42:
Kostel byl dostavěn roku [[1625]] a téhož roku 14. května vysvěcen pražským arcibiskupem [[Arnošt Vojtěch z Harrachu|Arnoštem Harrachem]], vnitřní zařízení pokračovalo až do 2. poloviny 17. století, kdy byl dostavěn také klášter. Na nádvoří vyrostla jednolodní [[Porciunkule (kaple)|porciunkulová]] kaple (při rekonstrukci kláštera počátkem 20. století zbořená).
 
Po roce 1606 se nedokončený a zchátralý komplex dočkal oprav od svých nových majitelů – bosých [[Řád menších bratří|františkánů]], jimž císař [[Rudolf II.]] ruinu postoupil. Zřícená gotická klenba byla nahrazena [[Renesanční architektura v Česku|renesanční]] konstrukcí (síťová renesanční klenba s malbami hvězdné oblohy, Panny Marie, Nejsvětější Trojice a svatých) a byla zbudována vstupní přístavba s [[kruchta|kruchtou]]. Presbytář původně zamýšlené stavby dnes slouží jako kostel. Se svou výškou 31,5 metru je jednou z nejvyšších chrámových staveb v Praze. Klášter byl obnoven v [[Barokní architektura v Česku|barokním slohu]] až po polovině 17. století. Zbytky gotického zdiva postranních lodí zůstaly zachovány v barokních kaplích zasvěcených Panně Marii a Janu Nepomuckému.
 
== Exteriér ==
[[Soubor:Kostel Panny Marie Sněžné dvůr.JPG|náhled|Ambit před chrámem]]
[[Soubor:Kostel Panny Marie Sněžné z Františkánské 1.JPG|náhled|Pohled na kostel Panny Marie Sněžné z Františkánské zahrady]]
Nad renesančním vstupním [[portál (architektura)|portálem]] byl při generální obnově chrámu roku 1900 doplněn mozaikový obraz Panny Marie Sněžné od [[Viktor Foerster|Viktora Foerstera]] a výše nad ním je v průčelí zčásti původní gotické [[rozeta (architektura)|rozetové okno]].
 
Na severní straně hlavního [[chór (architektura)|chóru]] se nachází podstatně nižší [[boční loď]]. Z té se zachovaly jen obvodové stěny. Zatímco hlavní chór je vystavěn na principu v podstatě "skeletové" konstrukce (okna vyplňují veškerou plochu mezi opěrnými pilíři pro dosažení maximálního možného světelného efektu), boční loď má stěny mezi jednotlivými příporami[[přípora]]mi bohatě vyplněny lomovým zdivem. Na některé architektonické články byl také použit odlišný kámen. Vztah mezi hlavním chórem a boční lodí je zvláštní i nelogickým zapadáním opěrného systému chóru do prostoru boční lodi, či nestejnými geometrickými vztahy jednotlivých částí stavby. V roce [[1379]] totiž mezi fází výstavby bočních kaplí a pozdější výstavby hlavního chóru došlo ke změně v původním stavitelském plánu. Pravděpodobně byl půdorys změněn s dodatečným rozhodnutím o podstatném zvýšení chóru.
 
Na západních koncích bočních lodí nám zesílené zdivo dokládá původní záměr stavby dvou věží. Existenci severní věže nám dokládají její fragmenty, které se zachovaly až dodnes. V nejzápadnějším poli severní kaple můžeme stále nalézt až 220 centimetrů široké a přes metr vysoké pozůstatky zdí a zbytky šnekového schodiště, které je zavázané v jihovýchodním koutě do zdiva kaple.
Řádek 55:
Tato věž byla patrně dostavěna už v první fázi staveb chrámu spolu se severní kaplí. Již v roce [[1434]] byla (dle křižovnického letopisu) pobořena a byl z ní sražen zvon. V roce [[1683]] došlo k jejímu definitivnímu zřícení.
 
Nad vstupní brankou na někdejší hřbitov byl druhotně umístěn originál (dnes již jen kopie) nikdy neosazeného [[tympanon]]u z nedokončeného chrámového portálu. Ve vysokém [[reliéf (sochařství)|reliéfu]] je na něm zobrazen ikonografický motiv, zvaný Trůn Boží moudrosti. Na nebeském trůnu sedí Bůh Otec, který v rukou drží kříž se svým ukřižovaným synem Ježíšem Kristem, nad nímž se vznáší holubice Ducha svatého. Jde o jednu z nejvýznamnějších sochařských památek neparléřovského proudu vrcholné české gotiky. Výjev trojúhelného tympanonu dole doplňují dvě klečící postavy donátorů, které se dochovaly bez hlav, a proto poskytují prostor pro hypotézy o identifikaci. Podle jejich dvou dochovaných erbů[[znak (heraldika)|znaků]], totiž [[český lev|českého dvouocasého lva]] a [[moravská orlice|moravské šachované orlice]], se dosavadní badatelé buď přiklánějí k verzi, že jde o Karla IV. a jeho první manželku Blanku z Valois ([[Jiří Fajt|Fajt]]-Hlaváčková), nebo o krále Karla IV. a jeho bratra markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] ([[Josef Opitz|Opitz]]) nebo o krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a jeho syna (v roce uvažované fundace těsně před jejím založením ještě pouhého moravského markraběte) Karla IV. Originál tympanonu byl sňat při opravách náměstíčka (bývalého Kurného trhu) po roce 1910 a putoval nejdříve do [[Lapidárium Národního muzea|Lapidária Národního muzea]] a odtud do expozice [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]] v [[Klášter svatého Jiří (Praha)|Jiřském klášteře]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Po jejím zrušení byl roku 2012 odstěhován do mimopražského depozitáře.
 
Na nádvoří před kostelem stála [[Loretánská kaple]], která byla ze tří stran obklopena ambity. Jejím donátorem byl [[Ferdinand Berchtold z Uherčic|Ferdinand Berchtold hrabě z&nbsp;Uherčic]] (1657–1720) s&nbsp;chotí Uršulou, rozenou [[Páni z Vrtby|z&nbsp;Vrtby]]. Roku 1692 byla kaple přestavěna a roku 1878 zbořena.<ref>BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v&nbsp;Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. S. 148.</ref><ref>Rodokmeny: genealogy.euweb.cz, autor: Miroslav Marek, 2.5.2013. [http://genealogy.euweb.cz/bohemia/berchtold1.html Dostupné z&nbsp;WWW].</ref>
Řádek 62:
[[Soubor:Kostel Panny Marie Sněžné int3.JPG|náhled|left|Interiér chrámu s&nbsp;barokním oltářem]]
[[Soubor:Kostel Panny Marie Sněžné Praha 2011- 5.jpg|náhled|left|Detail oltáře]]
Vnitřní prostor chóru je v&nbsp;současné době oproti původnímu stavu snížen. Původní gotické křížové žebrové klenby, které měly ve vrcholu výšku 34 metrů od země, byly již koncem 16. století zcela zničeny. Poté, co předal Rudolf II. klášter františkánům, kteří začali s&nbsp;opravnými pracemi, byl prostor znovu zaklenut níže posazenými síťovými klenbami renesančními. Zároveň s&nbsp;tím byla také přirozeně snížena i okna. Stopy původních gotických kleneb můžemelze stále pozorovat na půdě kostela. Záklenky oken jsou viditelné i zvenku.
 
V&nbsp;interiéru kostela se dochovala řada raně barokních movitých památek. Především je to jedna z&nbsp;nejmohutnějších oltářních architektur v&nbsp;Praze (výška 29 metrů): raně barokní sloupový oltář završený monumentální Kalvárií, totiž sochami Ukřižovaného, sv. Jana Evangelisty a Panny Marie. Byl vybudovaný v letech 1649–1651 neznámým řezbářem. Autorem spodního oltářního obrazu, který představuje legendu o založení římského kostela [[Bazilika Panny Marie Sněžné|Panny Marie Sněžné]] (též Santa Maria Maggiore) je pražský malíř [[Antonín Stevens]].<ref>{{Citace monografie | titul = Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht | místo = Praha| příjmení = Vácha | jméno = Štěpán| - | příjmení2 = Heisslerová | jméno2 = Radka| rok = 2017| vydavatel = Academia | isbn = 978-80-200-2801-3}}, s. 353–354.</ref>
 
Na levém [[boční oltář|bočním oltáři]] se nachází vrcholně barokní [[oltářní obraz|obraz]], olejomalba [[Václav Vavřinec Reiner|Václava Vavřince Reinera]]: "[[Zvěstování Panny Marie]]". Ten byl v období 1929–1930 restaurován akademickým malířem [[František Fišer (malíř)|Františkem Fišerem]]. Současně vytvořil jeho kopii, která zůstala v jeho držení.
 
Stylové období pozdní gotiky připomíná gotická cínová[[cín]]ová [[křtitelnice]] z&nbsp;konce 15. století, z&nbsp;jejíhož víka byla před časem uloupena barokní soška sv. Jana Křtitele.
 
V podlaze kostela je řada hrobek slavných osobností, další těla byla uložena do krypty pod presbytářem. V&nbsp;chrámu je pohřben například velitel císařských vojsk Rudolfa II., hrabě [[Heřman Kryštof Russworm]].
Řádek 157:
[[Kategorie:Kostely pražské arcidiecéze|Panna Marie Sněžná (Praha)]]
[[Kategorie:Kulturní památky na Novém Městě (Praha 1)]]
[[Kategorie:Kostely zasvěcené Panně Marii v Česku|Panna Marie Sněžná (Praha)]]
[[Kategorie:Chrámové krypty v Praze]]
[[Kategorie:Loretánské kaple v Česku|Praha]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Panny_Marie_Sněžné_(Praha)“