|
| commonscat = Australia
}}
'''Austrálie''', oficiálně '''Australské společenství''' ({{Vjazyce2|en|''Commonwealth of Australia''}}) – v českém prostředí též '''Australský svazsaz''' – je [[federace|federativní]] stát na [[jižní polokoule|jižní polokouli]] nacházející se na [[Austrálie (kontinent)|stejnojmenném kontinentu]]. Kromě pevninské části ho tvoří i velký ostrov [[Tasmánie]] a množství menších ostrovů v [[Jižní oceán|Jižním]], [[Indický oceán|Indickém]] a [[Tichý oceán|Tichém oceánu]]. Na severu sousedí s [[Indonésie|Indonésií]], [[Východní Timor|Východním Timorem]] a [[Papua-Nová Guinea|Papuou Novou Guineou]], na severovýchodě se [[Šalomounovy ostrovy|Šalomounovými ostrovy]], [[Vanuatu]] a [[Nová Kaledonie|Novou Kaledonií]] a na jihovýchodě s [[Nový Zéland|Novým Zélandem]].
Hlavním městem je [[Canberra]]. V Austrálii žije přibližně 22–24 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako [[Sydney]], [[Melbourne]], [[Brisbane]], [[Perth]], [[Adelaide]] a [[Darwin (Austrálie)|Darwin]].
Mnoho australských [[dřevina|dřevin]] je [[stálezelená rostlina|vždy zelených]], mnoho z nich je přizpůsobeno vzdorování ohni nebo suchu. Mezi tyto rostliny patří například [[Blahovičník|eukalypty]] nebo [[akácie]]. Austrálie je bohatá na endemické druhy [[Luštěnina|luštěnin]], jimž se díky jejich [[symbióza|symbióze]] s bakteriemi [[Rhizobium|rhizobia]] a [[Mykorhiza|mykorhizujícími]] [[houby|houbami]] daří v na živiny chudých [[zemina|zeminách]]. Nejznámější australská fauna zahrnuje [[ptakořitní|ptakořitné]] ([[Ptakopysk podivný|ptakopyska]] a [[Ježura australská|ježury]]), velké množství [[vačnatci|vačnatců]] včetně [[Klokanovití|klokanů]], [[Koala medvídkovitý|koaly]] a [[Vombat obecný|vombata]] nebo ptáků (například [[emu hnědý|emu]], [[Ledňák obrovský|ledňáci]]). [[Dingo]] byl do Austrálie zavlečen [[Austronésané|Austronésany]] obchodujícími s původními obyvateli okolo roku 4000 př. n. l. Mnoho rostlin i živočichů vyhynulo brzy po zahájení lidského osídlování ([[australská megafauna]]), mnoho dalších vyhynulo po příchodu [[Evropané|Evropanů]] (například [[Vakovlk tasmánský|vakovlk]]).
*
== Politický systém ==
{{Podrobně|Politický systém Austrálie}}
[[Soubor:NewParliamentHouseInCanberra.jpg|náhled|[[New Parlament House (Canberra)|Budova parlamentu]] v [[Canberra|Canbeře]] otevřená v roce [[1988]] nahradila provizorní budovu z roku [[1927]].]]
Australský svaz je [[federace|federální]] [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] s parlamentním systémem vlády. Královnou Austrálie je [[Alžběta II.]], jejíž role je podobná její roli v [[Kanada|Kanadě]] a v dalších zemích. Zastupovaná je ''generálním guvernérem'' na federální úrovni a guvernéry na úrovni státní. Ačkoliv dává ústava generálnímu guvernérovi výkonnou moc, za běžných okolností ji aplikuje pouze na žádost premiéra. Jejím nejvýznamnějším uplatněním z vlastní iniciativy bylo rozpuštění Whitlamovy vlády během ústavní krize roku [[1975]].
[[Státní moc]] je rozdělena na:
* [[Zákonodárná moc|moc zákonodárnou]] – reprezentuje ji [[Australský parlament]], jehož součástí je Senát, Sněmovna reprezentantů a [[Seznam britských králů|královna]] (zastoupená [[Generální guvernér Austrálie|generálním guvernérem]]), jejíž moc je omezena na souhlas či nesouhlas se schvalovanými zákony
* [[Výkonná moc|moc výkonnou]] – reprezentuje ji [[Federální výkonná rada]] (''Federal Executive Council''), v jejímž čele stojí generální guvernér a jejímiž členy jsou v podstatě především jen [[Předseda vlády|premiér]] a ministři
* [[Soudní moc|moc soudní]] – reprezentuje ji [[Nejvyšší soud Austrálie]] a ostatní níže postavené soudy; na orgánech [[Spojené království|Velké Británie]] jsou formálně nezávislé od roku [[1986]]
V zemi působí tři hlavní politické strany: [[Australská strana práce]], [[Liberální strana Austrálie]] a [[Australská národní strana]]. Své zastoupení v parlamentu, především v horní komoře, se podařilo získat i několika nezávislými a menším stranám, jakými jsou například [[Strana zelených (Austrálie)|Strana zelených]] nebo [[Australští demokraté]]. Od voleb roce [[1996]] vládla koalice národní a liberální strany v čele s [[John Howard|Johnem Howardem]]. Po volbách v roce [[2004]] koalice ovládla i senát, čímž se stala prvním uskupením, jemuž se to podařilo během mandátu jeho vlády. Strana práce však ovládala státy a teritoria.
[[Soubor:Australian soldiers ASLAV.jpg|náhled|Zapojení australských vojáků do [[Válka v Iráku|války v Iráku]]]]
<br />
V roce 2007 zvítězila ve federálních volbách [[Australská strana práce]] a ministerským předsedou se stal lídr strany [[Kevin Rudd]]. Ten byl však na vnitrostranické konferenci v červnu 2010 ve vedení strany vystřídán [[Julia Gillard|Julií Gillard]], která jej současně nahradila i ve vedení vlády a stala se tak první premiérkou v historii země. Kevin Rudd se 24. června nakrátko opět stal premiérem, ale 18. září 2013 jej ve funkci vystřídal [[Tony Abbott]], když [[Liberální strana Austrálie]] zvítězila v zářijových parlamentních volbách.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora = Lidovky.cz
| titul = Volby v Austrálii s převahou vyhrála pravice, labouristé doplatili na rozkol
| url = http://www.lidovky.cz/australsti-konzervativci-s-prevahou-vyhrali-parlamentni-volby-p8s-/zpravy-svet.aspx?c=A130907_115007_ln_zahranici_hm
| datum vydání = 2013-09-07
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2014-01-17
| vydavatel = Lidovky.cz
| místo =
| jazyk =
}}</ref> 15. září 2015 jej nahradil vnitrostranický rival [[Malcolm Turnbull]].
== Administrativní uspořádání ==
{{Podrobně|Australské státy a teritoria}}
{| class="wikitable" style="float: right; margin-right: 1.5em; margin-bottom: 1em"
|-
! území
! hlavní město
|- bgcolor="#efefef"
|colspan=2|''6 spolkových států''
|-
|[[Jižní Austrálie]]||[[Adelaide]]
|-
|[[Nový Jižní Wales]]||[[Sydney]]
|-
|[[Queensland]]||[[Brisbane]]
|-
|[[Tasmánie]]||[[Hobart]]
|-
|[[Victoria (Austrálie)|Victoria]]||[[Melbourne]]
|-
|[[Západní Austrálie]]||[[Perth]]
|- bgcolor="#efefef"
|colspan="2"|''3 federální teritoria''
|-
|[[Severní teritorium]]||[[Darwin (Austrálie)|Darwin]]
|-
|[[Teritorium hlavního města Austrálie|Teritorium hlavního města]]||[[Canberra]]
|-
|[[Teritorium Jervisova zátoka]]
|- bgcolor="#efefef"
|colspan=2|''6 zámořských území''
|-
|[[Ostrovy Ashmore a Cartier|Ashmorův a Cartierův ostrov]]|| (''neobydlené'')
|-
|[[Kokosové ostrovy]]||[[Bantam]]
|-
|[[Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy|Heardův a MacDonaldovy ostrovy]]|| (''jen výzkumná stanice'')
|-
|[[Ostrovy Korálového moře]]|| (''trvale neobydlené'')
|-
|[[Norfolk (ostrov)|Norfolk]]||[[Kingston (Norfolk)|Kingston]]
|-
|[[Vánoční ostrov]]||[[Flying Fish Cove]]
|- bgcolor="#efefef"
|colspan=2|''1 dependence [[Tasmánie]]''
|-
|[[Macquarie|Macquarieovy ostrovy]]|| (''meteorologická stanice'')
|}
Austrálie sestává z šesti států a dvou pevninských a několika malých ostrovních teritorií. Státy jsou [[Nový Jižní Wales]], [[Queensland]], [[Jižní Austrálie]], [[Tasmánie]], [[Victoria (Austrálie)|Victoria]] a [[Západní Austrálie]]. Dvěma velkými pevninskými teritorii pak [[Severní teritorium]] a [[Teritorium hlavního města Austrálie|Teritorium hlavního města]]. Teritoria v mnoha ohledech fungují podobně jako státy, svazový parlament však může veškerou jejich legislativu upravit, změnit nebo zrušit. Na druhou stranu je federální legislativa nadřazena kromě některých oblastí vyjmenovaných v ústavě i legislativám jednotlivých států. Zbylé oblasti jsou pak pod legislativní pravomocí státních parlamentů. Zahrnují správu zdravotnictví, vzdělání, policie, soudnictví, přepravy a místní správy.
Každý stát i teritorium má svůj vlastní legislativní orgán, jednokomorový v případě Severního teritoria, Teritoria hlavního města a Queenslandu, dvoukomorový v ostatních státech. Dolní komory jsou známé jako ''Zákonodárná shromáždění'', horní komory pak jako ''Zákonodárné rady''. Hlavami států i teritorií jsou premiéři. Královna je v každém státě zastoupena guvernérem, v administrativě Severního teritoria ''administrátorem'' a generálním guvernérem v Teritoriu hlavního města.
Austrálie zahrnuje také několik malých teritorií. Federální vláda tak například spravuje [[Teritorium Jervisova zátoka|Teritorium Jervis Bay]] v Novém Jižním Walesu sloužící jako námořní základna. Součástí země jsou i tzv. ''vnější obydlená teritoria'': [[Norfolk (ostrov)|Norfolk]], [[Vánoční ostrov]], [[Kokosové ostrovy]] a několik neobydlených: [[Ostrovy Ashmore a Cartier|Ashmorův a Cartierův ostrov]], [[Ostrovy Korálového moře]], [[Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy|Heardův a MacDonaldovy ostrovy]] a [[Australské antarktické území|Australské antarktické teritorium]].
=== Galerie ===
<gallery widths="220" heights="200" perrow="2">
Soubor:Australie politicka mapa.png|Politické uspořádání Austrálie
Soubor:Australian states history.gif|[[Politická mapa]] Austrálie prezentující vývoj administrativního členění
</gallery>
== Ekonomika ==
{{viz též|Ekonomika Austrálie}}
[[Soubor:2006Australian exports.svg|náhled|300px|Australský vývoz v roce 2006<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.abs.gov.au/AUSSTATS/abs@.nsf/DetailsPage/5368.0Apr%202007?OpenDocument |titul=5368.0 – International Trade in Goods and Services, Australia, April 2007 |vydavatel=[[Australian Bureau of Statistics]] |datum vydání=31 May 2007 |datum přístupu=14 June 2010}}</ref>]]
Austrálie je vyspělý průmyslový a zemědělský stát s bohatými zásobami a významnou těžbou nerostných [[Surovina|surovin]]. Těží se kvalitní [[černé uhlí]] v [[Nový Jižní Wales|Novém Jižním Walesu]] a [[Queensland]]u, [[hnědé uhlí]] ve [[Victoria (Austrálie)|Victorii]], [[železná ruda]] v [[Západní Austrálie|Západní Austrálii]], dále [[bauxit]], [[ropa]], [[zemní plyn]], [[olovo]], [[zinek]], [[cín]], [[měď]], [[mangan]], [[zlato]] (3. místo na světě, 10,1 % světové produkce<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Deyl
| jméno = Daniel
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Dědicové krále Midase
| periodikum = Týden
| odkaz na periodikum =
| rok = 2009
| měsíc = leden
| ročník =
| číslo = 2/2009
| strany = 34-39
| url =
| issn =
}}</ref>), [[stříbro]], [[diamant]]y, [[nikl]], [[platina]], [[palladium]], [[zirkon]], [[rutil]], [[ilmenit]], [[Chlorid sodný|sůl]], [[uran (prvek)|uran]] a [[opál]]y. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří [[Metalurgie|hutnictví]] ([[Železo|surové železo]], [[ocel]], barevné kovy a [[hliník]]), [[petrochemie]] (rafinérie ropy), [[chemie]] (plastické hmoty, [[kyseliny]], superfosfáty), strojírenství (výroba aut), textilní a potravinářský průmysl. Nejdůležitější průmyslová centra jsou v [[aglomerace|aglomeracích]] [[Sydney]] a [[Melbourne]] a také ve velkých městech [[Brisbane]], [[Perth]], [[Adelaide]], [[Newcastle (Austrálie)|Newcastle]] a [[Geelong]]. Významná je výroba [[elektrická energie|elektrické energie]]. [[Pole|Orná půda]] zaujímá jen 6,5 %, [[Louka|louky]] a [[Pastvina|pastviny]] 54 % a [[les]]y 19 % plochy země. Sklízí se [[pšenice]], [[ječmen]], [[oves]], [[rýže]], [[cukrová třtina]], [[bavlna]], [[Luštěnina|luštěniny]], [[Lilek brambor|brambory]], [[Čirok|sorgo]], [[zelenina]], [[ovoce]], [[slunečnice]], [[Brukev řepka|řepka]], [[Sója luštinatá|sója]], [[Réva vinná|vinné hrozny]], [[Chmel otáčivý|chmel]] a [[tabák]]. Nejdůležitější pro živočišnou výrobu je chov [[ovce|ovcí]] kterých je 100 000 000 což je 5x více než lidí v Austrálii (produkce surové a prané vlny, ovčích kůží), dále [[Tur domácí|skotu]], [[prase|prasat]], [[kůň|koní]] a [[Domácí drůbež|drůbeže]] a [[rybolov]]. Těží se [[dřevo]]. Z důvodu rozlehlosti země má velký význam zejména letecká a silniční [[doprava]] a také doprava železniční. Důležité je obchodní loďstvo. Zemi ročně navštíví více než 5 milionů [[návštěvník]]ů.
== Obyvatelstvo ==
{{Podrobně|Obyvatelstvo Austrálie}}
[[Soubor:Gold_Coast_skyline.jpg|náhled|Téměř tři čtvrtiny Australanů žijí ve městech a pobřežních oblastech. Pláž je nedílnou součástí australské identity<ref>{{Citace elektronické monografie |url=http://www.cultureandrecreation.gov.au/articles/beach/ |url archivu = https://web.archive.org/web/20100226144234/http://www.cultureandrecreation.gov.au/articles/beach/ |datum archivace = 26 February 2010 |titul=The Beach |periodikum=Australian Government: Culture Portal |vydavatel=Department of the Environment, Water, Heritage and the Arts, Commonwealth of Australia |datum vydání=17 March 2008 }}</ref>]]
[[Soubor:Midtvinter 2005 (11).JPG|náhled|[[Melbourne]] je druhé největší město Austrálie se 4 miliony obyvatel]]
Austrálie je velmi řídce osídlenou zemí, zemi o dvojnásobné rozloze Indie obývá přibližně 22 milionů obyvatel. Obyvatelstvo by mohlo stoupnout až na hranici 42 milionů v roce 2050, pokud by současný migrační trend pokračoval. To je asi o 6 milionů víc, než plánuje vláda.<ref>[http://www.news.com.au/national/australias-population-to-grow-to-42m-by-2050-modelling-shows/story-e6frfkvr-1225854742172 Australia's population to grow to 42 million by 2050, modelling shows]</ref> Většina obyvatel je soustředěna při pobřeží. Hustota zalidnění je 2,8 obyvatel/km<sup>2</sup>.
85 % obyvatel se hlásí k evropskému původu a z ostatních skupin převažují Asiaté.
[[Austrálci|Původních obyvatel]] zde žije asi 517 000 obývají především [[Severní teritorium]] a ostrovy v [[Torresův průliv|Torresově průlivu]]. 89 % obyvatel žije ve velkých městech.
=== Jazyk ===
I když Austrálie žádný úřední jazyk nemá, tak je zde pevně zakotvena [[angličtina]] de facto jako národní jazyk.
{{Pahýl část}}
=== Náboženství ===
[[Soubor:St Paul Cathedral Dec 2013.jpg|náhled|[[Australská anglikánská církev|Anglikánská]] katedrála sv. Pavla v Melbourne]]
Při posledním [[sčítání lidu]] v roce [[2006]] se 64 % obyvatel prohlásilo ke [[křesťanství]]. Nejvíce obyvatel se přihlásilo ke [[římskokatolická církev|katolické církvi]] – 25 %, včetně východních katolíků, jimiž jsou:
* Chaldejští katolíci: Eparchie sv.Tomáše Apoštola v Sydney, která vznikla v roce 2006, v roce 2010 měla 32 000 členů. Počet věřících narůstá: 2014 – 39 000 členů, 2015 – 35 000 členů.
* Maronité: Eparchie sv. Marona v Sydney, 1990 – 125 000 členů, jejich počet narůstá: 2000 – 160 000, 2010 – 150 000, 2014 – 154 500, 2015 – 150 000.
* Syromalabarští katolíci v Indii: Eparchie sv. Tomáše v Melbourne, vznikla v roce 2013, v roce 2015 měla 50 000 členů.
* Řeckokatolíci-melchité: Eparchie sv. Michaela v Sydney, 1990 – 40 000 věřících, počet narůstá: 2000 – 45 000, 2010 – 50 000, 2014 – 52 000, 2015 – 52 900.
* Ukrajinští řeckokatolíci: Eparchie sv. Petra a Pavla v Melbourne, v roce 1990 měla 25 000 členů, v roce 2015 už 33 100 členů.
Působí zde i [[Osobní ordinariát Naší Paní Jižního kříže|Personální ordinariát Naší Paní (tj. Panny Marie) Jižního kříže]] pro římské katolíky anglikánského ritu (bývalé anglikány), který vznikl 15. června 2012. V roce 2012 měl 300 věřících a 7 kněží ve 4 farnostech, jejich počet však narůstá: V roce 2013 měl 1 000 věřících a 8 kněží ve 4 farnostech, v roce 2014 již 2 000 věřících a 14 kněží v 11 farnostech. Ordinářem je od 15. června 2012 Harry Entwistle (narozen 31. 5. 1940).
{{Viz též|Římskokatolická církev v Austrálii}}
K [[anglikánství|anglikánské církvi]] se hlásí 17 % obyvatelstva (asi 19 % protestanti, celkem včetně mormonů a jehovistů) a asi 3 % jsou pravoslavní, včetně např. syrských jakobitů (miafyzit. vyznání) – patriarchální vikariát – arcidiecéze Austrálie, má 7 farností a jednu farnost na Novém Zélandu. K nekřesťanským [[náboženství]]m se přihlásilo 7 % lidí, nejvíce k [[buddhismus|buddhismu]] a [[islám]]u, 22 % obyvatel se označilo jako [[Ireligiozita|"bez vyznání"]] a 10 % odmítlo na otázku o svém vyznání odpovědět (vyznání nezjištěno).<ref>http://www.abs.gov.au/ausstats/abs@.nsf/Lookup/2071.0main+features902012-2013</ref> Nedělní bohoslužby vykazují (pravidelnou) návštěvu okolo 7,5 % obyvatel (polovina z toho připadá na katolické bohoslužby).
=== Imigrace ===
Austrálie má dlouhou historii přistěhovalectví. V 19. století a na počátku 20. století převládali imigranti z [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]], kteří dnes tvoří základ australského národa. Ve 20. století se přistěhovalo mnoho Řeků, Italů a Němců. V 70. letech vláda zrušila politiku „bílé Austrálie“, která preferovala imigranty z Evropy, a od té doby roste počet přistěhovalců z Asie, kteří dnes tvoří 12 % obyvatel Austrálie. V současnosti australská vláda přijímá ročně okolo 190 000 imigrantů a většina z nich pochází z Asie.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.immi.gov.au/News/Pages/migration-programme-2014-15.aspx |datum přístupu=2015-04-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150411102453/http://www.immi.gov.au/News/Pages/migration-programme-2014-15.aspx |datum archivace=2015-04-11 |nedostupné=ano }}</ref>
== Kultura ==
[[Soubor:Sydney Opera House Sails.jpg|náhled|[[Opera v Sydney]]]]
[[Soubor:ACDC in St. Paul, November 2008.jpg|náhled|[[AC/DC]]]]
Nejoceňovanějším architektem je nositel prestižní [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]] [[Glenn Murcutt]] (narozen v Anglii).<ref>{{Citace periodika
| titul = Solo Aussie designer Glenn Murcutt wins Pritzker Prize
| periodikum = Architects Journal
| jazyk = en
| url = https://www.architectsjournal.co.uk/home/solo-aussie-designer-glenn-murcutt-wins-pritzker-prize/174486.article
| datum přístupu = 2018-11-24
}}</ref> Dvě významné australské stavby byly zapsány na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví UNESCO]]. První je budova [[Opera v Sydney|Opery v Sydney]], patrně nejikoničtější stavba v zemi, již dostavili roku 1973 podle návrhu dánského architekta [[Jørn Utzon|Jorna Utzona]]. Druhou je [[Královská výstavní budova (Melbourne)|Královská výstavní budova]] v [[Melbourne]] navržená pro mezinárodní výstavy v letech 1880 a 1888. Jejím autorem byl [[Joseph Reed]]. Krom toho jsou na seznamu australské historické káznice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Austrálie - dědictví UNESCO: Austrálie: Můj průvodce
| periodikum = www.mujpruvodce.cz
| url = http://www.mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600028&id=1396&p1=1075
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-11-24
}}</ref> Unikátním urbanistickým celkem je hlavní město [[Canberra]], které na začátku 20. století vyprojektoval americký architekt [[Walter Burley Griffin]], jako vzorové město [[prérijní architektura|prérijní architektury]], plné zeleně.
Nejvýznamnějším australským malířem byl [[Sidney Nolan]].
Od roku 2006 byl australským občanem i spisovatel a nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[John Maxwell Coetzee]]. Dalším literárním nobelistou byl [[Patrick White]]. Významnou představitelkou [[Feminismus|feminismu]] byla spisovatelka [[Germaine Greerová]]. Ke klasikům australské literatury patří [[Pamela Lyndon Traversová]], která stvořila postavu chůvy [[Mary Poppins]]ové, populární zvláště v anglosaském světě. Ke známým autorům patří i [[Colleen McCulloughová]], [[Peter Carey]], [[Richard Flanagan]], nebo autor ''Schindlerova seznamu'' [[Thomas Keneally]]. V žánru [[Science fiction|sci-fi]] se prosadil [[Greg Egan]].
Filmový scenárista [[John Farrow]] získal roku 1957 [[Oscar]]a za scénář k filmu ''Cesta kolem světa za 80 dní''. Také mnozí australští herci získali světový věhlas v [[Hollywood|Hollywodu]], jako [[Errol Flynn]], [[Russell Crowe]], [[Nicole Kidmanová]], [[Cate Blanchettová]], [[Naomi Wattsová]] či [[Heath Ledger]]. Série ''[[X-Men (filmová série)|X-men]]'' celkem nedávno proslavila [[Hugh Jackman]]a, filmy jako ''[[Thor (film)|Thor]]'' či ''[[Avengers (film)|Avengers]]'' [[Chris Hemsworth|Chrise Hemswortha]], Spielbergův snímek ''[[Mnichov (film)|Mnichov]]'' [[Eric Bana|Erica Banu]], ''[[Stroj času (film, 2002)|Stroj času]]'' [[Guy Pearce]]. Australanem byl i jeden z představitelů [[James Bond|Jamese Bonda]] [[George Lazenby]]. V televizním seriálu ''[[Mentalista]]'' se proslavil [[Simon Baker]]. Televize zajistila celosvětovou proslulost i "lovci krokodýlů" [[Steve Irwin|Stevu Irwinovi]] či šiřiteli křesťanství [[Nick Vujicic|Nicku Vujicicovi]]. Z režisérů se v Hollywoodu prosadili [[Baz Luhrmann]], [[George Miller]] či [[Bruce Beresford]]. Hlavní postavou tzv. australské nové vlny byl režisér [[Peter Weir]]. Jako tvůrce hudebních videoklipů se prosadil [[Russell Mulcahy]]. Úspěšné jsou i australské modelky jako [[Miranda Kerr]]ová nebo [[Elle Macphersonová]].
Význačné místo v australské hudbě má skladatel [[Percy Grainger]]. V oblasti vážné hudby si získali kredit operní pěvkyně [[Joan Sutherlandová]] a [[Nellie Melba]]. Australané se podobně jako jiní umělci z anglofonního prostoru poměrně hodně prosazují v globální popové a rockové hudbě. Nejslavnějšími australskými kapelami jsou [[AC/DC]] (frontman [[Bon Scott]]), [[Bee Gees]], [[5 Seconds of Summer]], [[INXS]] ([[Michael Hutchence]]), [[Dead Can Dance]] ([[Lisa Gerrardová|Lisa Gerrard]]), [[Savage Garden]] ([[Darren Hayes]]), [[Men at Work]] či [[Midnight Oil]]. Ze sólových umělců [[Kylie Minogue]], [[Nick Cave]], [[Natalie Imbruglia]], [[Sia (zpěvačka)|Sia Furler]] či [[Jason Donovan]]. [[Olivia Newton-John]] (narozená v Anglii) se proslavila ve filmovém muzikálu ''[[Pomáda (film)|Pomáda]]''. [[Michael Balzary]] je kytaristou americké skupiny [[Red Hot Chili Peppers]]. Jako akustický kytarista proslul [[Tommy Emmanuel]].
=== Kuchyně ===
{{Podrobně|Australská kuchyně}}
== Věda ==
[[Soubor:Eccles lab.jpg|náhled|upright|Nobelista [[John Carew Eccles]]]]
[[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] získali dva rodilí Australané [[William Lawrence Bragg]] (též občan Velké Británie) a [[Alexandr Michajlovič Prochorov]] (též občan SSSR). Také ji získal naturalizovaný Australan [[Brian Schmidt]] (narozen v USA). [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] získal [[John Cornforth]] (též občan Velké Británie). Nejvíce Australané uspěli při udílení [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelových cen za fyziologii nebo lékařství]]. K australským laureátům patří [[Elizabeth Blackburnová]] (též občanka USA), [[Barry Marshall]], [[Robin Warren]], [[Peter C. Doherty]], [[John Carew Eccles]], [[Frank Macfarlane Burnet]] a [[Howard Walter Florey|Howard Florey]]. Naturalizovaným Australanem byl [[Bernard Katz]] (narozen v Německu).
K významným představitelům australské vědy patřil i anatom a antropolog [[Raymond Dart]], vynálezce [[Černá skříňka (doprava)|černé skřínky]] [[David Warren]], astronom [[James Dunlop]] (narozen ve Skotsku), průkopník radiové astronomie [[Grote Reber]] (narozen v USA), průkopník [[Jaderná fúze|jaderné fúze]] a fyzik [[Mark Oliphant]] či matematici a nositelé [[Fieldsova medaile|Fieldsovy medaile]] [[Terence Tao]] a [[Akshay Venkatesh]].
V oblasti sociálních a humanitních věd je to nositel [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovy ceny za ekonomii]] [[John Harsanyi]]. Klasikem australské filozofie je [[Samuel Alexander]] (jakkoli se prosadil hlavně v Británii). V současnosti australskou filozofii reprezentují zejména [[Peter Singer]] a [[David Chalmers]]. Významným archeologem byl [[Vere Gordon Childe]], psychologem [[Elton Mayo]], lingvistiku rozvinuli zejména [[Michael Halliday]].
== Sport ==
[[Soubor:State of Origin 2 (24 June 2009, Sydney).jpg|náhled|vlevo|[[Olympijský stadion Australia|Stadion Australia]] v Sydney během rugbyového zápasu]]
[[Soubor:Don Bradman 1946-10-31.jpg|náhled|upright|Kriketista [[Don Bradman]]]]
[[Soubor:Ian Thorpe 2012.jpg|náhled|upright|Plavec [[Ian Thorpe]]]]
Na mezinárodním poli vynikají australské reprezentace v [[kriket]]u, [[Pozemní hokej|pozemním hokeji]], [[netball]]u, [[rugby league]] a [[rugby union]]. Populární je zde [[australský fotbal]] a také vodní sporty, jako např. [[surfing]].
Ve sportu mají Australané mimořádnou [[tenis]]ovou tradici. Do 60. let 20. století Australané v tenise dominovali, z této éry pocházejí jména legend jako [[Rod Laver]], [[John Newcombe]], [[Evonne Goolagongová]], [[Margaret Courtová]], [[Arthur Ashe]], [[Margaret Smithová]], [[Ken Rosewall]] či [[Roy Emerson]]. V tzv. open éře, která začala na konci 60. let, výsadní postavení ztratili, přesto se řada australských tenistů prosadila, jako například světová jednička a vítěz [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]] [[Lleyton Hewitt]], světová jednička [[Patrick Rafter]], vítěz Wimbledonu [[Pat Cash]] nebo [[Samantha Stosurová]], která vyhrála [[US Open (tenis)|US Open]]. Mimořádně úspěšný pár pro čtyřhru vytvořili [[Mark Woodforde]] a [[Todd Woodbridge]].
V Austrálii má velkou tradici také [[automobilový sport]], mj. i proto, že na sousedním Novém Zélandu vznikla slavná stáj [[Formule 1]] [[McLaren Racing Limited|McLaren]], která dávala Australanům často příležitost. [[Jack Brabham]] se v závodech F1 stal trojnásobným mistrem světa. Jeden titul si připsal [[Alan Jones]]. Donedávna po okruzích kroužil i [[Mark Webber]], který v šampionátu F1 dosáhl na třetí místo. I v závodech silničních motocyklů měli Australané své trumfy: [[Mick Doohan]] je pětinásobným [[Mistrovství světa silničních motocyklů|mistrem světa]], [[Casey Stoner]] dvojnásobným.
Australané dlouho odmítali, podobně jako Američané, propadnout evropskému [[fotbal]]u. Ovšem na konci 20. století se to změnilo. V Evropě i na světových šampionátech uspěli [[Tim Cahill]], [[Mark Schwarzer]], [[Lucas Neill]], [[Harry Kewell]] nebo [[Mark Viduka]].
[[Andrew Gaze]] je členem síně slávy [[Mezinárodní basketbalová federace|Mezinárodní basketbalové federace]]. Basketbalistka [[Lauren Jacksonová]] byla vybrána mezi 15 nejlepších hráček americké [[WNBA]] všech dob.<ref>https://www.si.com/nba/photos/2011/07/23wnbas-top-15-players-of-all-time#6</ref> Cyklista [[Cadel Evans]] je vítěz [[Tour de France]].<ref>{{Citace periodika
| titul = Australian Cadel Evans wins Tour de France
| periodikum = The Independent
| jazyk = en-GB
| url = https://www.independent.co.uk/sport/general/others/australian-cadel-evans-wins-tour-de-france-2319789.html
| datum přístupu = 2018-11-24
}}</ref> [[Karrie Webbová]] je jedinou golfistkou, která dosáhla tzv. super grandslamu.
Tradičními národními sporty jsou australský fotbal, kriket a pozemní hokej. K nejslavnějším hráčům kriketu v historii patří Australan [[Don Bradman]], k legendám tohoto sportu patří i [[Allan Border]]. [[Rechelle Hawkesová]] vybojovala s národním týmem pozemního hokeje tři olympijská zlata. [[Jamie Dwyer]] byl pětkrát vyhlášen nejlepším pozemním hokejistou světa. <ref>http://www.fih.ch/global-stars/hockey-stars/player-of-the-year-past-winners/</ref>
Slavná je i australská [[Plavání (sport)|plavecká]] škola. Plavec [[Ian Thorpe]] má na svém kontě pět zlatých olympijských medailí. Ale na olympiádách uspěli i další plavci, čtyři zlaté mají [[Dawn Fraserová]], [[Libby Trickettová]] a [[Murray Rose]]. Tři zlata mají ve sbírce [[Leisel Jonesová]], [[Petria Thomasová]], [[Grant Hackett]], [[Shane Gouldová]], [[Jodie Henryová]] a [[Stephanie Riceová]].
Tradičně silní jsou Australané též v [[Jezdectví|jízdě na koni]], [[Andrew Hoy]] a [[Matthew Ryan (jezdec)|Matthew Ryan]] získali v [[Parkurové skákání|parkuru]] na olympijských hrách každý po třech zlatých medailích. Stejnou bilanci mají i [[Veslování|veslaři]] [[Drew Ginn]] a [[James Tomkins]]. V [[Atletika|atletice]] se Australanům dařilo v minulosti zvláště v bězích, k legendárním běžkyním patřily [[Betty Cuthbertová]] (4 olympijská zlata) a [[Shirley Stricklandová]], která má nejcennější olympijské kovy tři. K roku 2018 získala Austrálie na olympijských hrách 152 zlatých medailí. 60 z nich bylo v plavání. Pět z nich na hrách zimních. Z kolektivních sportů jsou Australané nejúspěšnější v pozemním hokeji, v němž brali již čtyři zlaté a celkem vybojovali 12 olympijských medailí.
Dvakrát Austrálie olympijské hry pořádala, v roce [[Letní olympijské hry 1956|1956 je hostilo Melbourne]], v roce [[Letní olympijské hry 2000|2000 Sydney]].
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Blainey
| jméno = Geoffrey
| rok = 2000
| titul = Dějiny Austrálie
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| stránky =
| poznámka =
| isbn = 80-7106-334-7
}}
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Austrálie}}
{{Commonwealth realm}}
{{Austrálie a Oceánie}}
{{Navboxes
| title = Členství v mezinárodních organizacích
| list = {{APEC}}
{{Commonwealth}}
{{G20}}
}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Austrálie|Geografie}}
| 