Verze z 13. 6. 2019, 15:22 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 359 663 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 11. 2019, 00:45 editovat zrušit editaci Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 125 142 editací wikilinky, bez px, datum úmrtí +ref, typos, oprava isbn Přejít na další porovnání →
Řádek 23: \| partner4 = \| partner5 = \| potomstvo = [[Alexandr I. Pavlovič\|Alexandr I.]]<br />[[Konstantin Pavlovič]]<br />[[Alexandra Pavlovna]]<br />[[Jelena Pavlovna Romanovová]]<br />[[Marie Pavlovna Romanovová\|Marie Pavlovna]]<br />[[Kateřina Pavlovna]]<br />[[Anna Pavlovna Ruská\|Anna Pavlovna]]<br />[[Olga Pavlovna]]<br />[[Mikuláš I. Pavlovič\|Mikuláš I.]]<br />[[~~Michael~~Michail Pavlovič]] \| rod = [[Oldenburkové]] \| dynastie = [[Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov\|Holstein‑Gottorp‑Romanov]] Řádek 30: \| otec = [[Petr III. Ruský]] \| matka = [[Kateřina II. Veliká]] ~~\| datum narození = [[1. říjen\|1. října]] [[1757]]~~ \| místo narození = [[Petrohrad]], [[Rusko]] ~~\| datum úmrtí = [[23. březen\|23. března]] [[1801]]~~ \| místo úmrtí = Petrohrad, Rusko \| datum pohřbení = Řádek 38 ⟶ 36: \| podpis = }} '''Pavel I. Petrovič''' ([[1. říjen\|1. října]] [[1754]] – [[2324. březen\|2324. března]] [[1801]]) byl [[Seznam hlav ruského státu\|ruským carem]] v letech [[1796]]–[[1801]] a [[Velmistři Maltézského řádu\|velmistrem]] [[Maltézský řád\|Maltézského řádu]] v letech [[1798]]–[[1801]]. Mezi ruskými panovníky se sotva najde osobnost, která by byla tak rozdílně hodnocena svými současníky i potomky. Pro jedny představoval ztělesněné zlo, krutého, omezeného a pomstychtivého člověka. Druzí ho naopak považovali za čestného [[rytíř]]e bez bázně a hany, spravedlivého a moudrého vladaře a za člověka hluboce nešťastného, jemuž se v [[Evropa\|Evropě]] říkalo „ruský Hamlet“. == Mládí a nástup na trůn == [[Soubor:Rokotov paul 1 as child.JPG\|náhled\|vlevo\|~~200px~~upright=0.94\|Pavel I. v dětských letech (v roce [[1761]]) na obraze od [[~~Fedor~~Fjodor Rokotov\|~~Fedora~~Fjodora Rokotova]]]] Pavel I. byl synem velkokněžny [[Kateřina II. Veliká\|Kateřiny]] (pozdější carevna [[Kateřina II. Veliká]]). Jeho otcem byl oficiálně carevič [[Petr III. Ruský\|Petr]] (pozdější [[car]] Petr III.), ale historici o tom mají dodnes pochybnosti a jako skutečný otec je většinou uváděn milenec Kateřiny II. Veliké, [[Sergej Saltykov]], spekuluje se i o budoucím [[Polsko\|polském]] králi [[Stanislav II. August Poniatowski\|Stanislavu Poniatowském]]. Pavel přišel na svět v Letním [[palác]]i carevny Jelizavety. Řádek 51 ⟶ 49: == Vláda == Už na samém počátku své vlády se dvaačtyřicetiletý Pavel vymezoval proti politice své matky a negoval mnoho jejích rozhodnutí. Amnestoval mnohé lidi, kteří byli Kateřinou II. potrestáni, jako byl například [[Tadeusz Kościuszko]] a polští vlastenci, kteří se účastnili jeho povstání, básník [[Nikolaj Novikov]] nebo kritický spisovatel [[Alexandr Radiščev]]. Za svou hlavní vnitropolitickou prioritu považoval [[car]] Pavel I. upevnění základů ruské monarchie. Ze všech sil se snažil oslabit moc gardy, která byla v [[18. století]] vůdčí silou prakticky všech palácových převratů, s rozhodností sobě vlastní učinil pokus omezit práva šlechty (současníci nazývali tyto jeho snahy „''politikou železné hole''“). Řádek 66 ⟶ 64: == Rodinný život == Pavel I. byl dvakrát ženat, v obou případech s německými princeznami. Jeho první ženou byla [[Vilemína Luisa Hessensko-Darmstadtská]], která po svatbě ([[10. říjen\|10. října]] [[1773]]) přijala [[pravoslaví\|pravoslavnou víru]] a jméno ''Natálie Alexejevna Ruská''. Zemřela při komplikovaném porodu dne [[26. duben\|26. dubna]] [[1776]]; dítě, o němž nebylo jisté, zda jeho otcem není Natáliin milenec [[Andrej Razumovskij]], zemřelo rovněž. Pavel nesl její smrt velmi bolestně a nemohl se s ní vyrovnat; tehdy mu matka ukázala kompromitující materiály o Natálii a hraběti Razumovském. Pavel Petrovič byl tím krutě zasažen, nepřišel na pohřeb, neobjevoval se u dvora a celá tato historie silně poznamenala do budoucna jeho charakter: stal se nevyrovnaným a podezíravým (později nedůvěřoval své druhé ženě ani dětem; jak vysvitne níže, snad i právem). Téměř vzápětí po pohřbu se pro něj začala hledat nová nevěsta, jíž se stala [[Žofie Dorota Württemberská]] (s pravoslavnou vírou přijala ruské jméno ''Marie Fjodorovna''). Svatba se konala [[7. říjen\|7. října]] [[1776]] a z manželství vzešlo deset dětí. Řádek 76 ⟶ 74: * [[Marie Pavlovna Romanovová\|Marie Pavlovna]] ([[1786]]–[[1859]]) * [[Kateřina Pavlovna]] ([[1788]]–[[1819]]); manželka [[Seznam württemberských panovníků\|württemberského krále]] [[Vilém I. Württemberský\|Viléma I.]] * [[Olga Pavlovna]] ([[1792]]–[[~~1825~~1795]]) * [[Anna Pavlovna Ruská\|Anna Pavlovna]] ([[1795]]–[[1865]]); manželka [[Seznam panovníků Nizozemska\|nizozemského krále]] [[Vilém II. Nizozemský\|Viléma II.]]; * [[Mikuláš I. Pavlovič\|Mikuláš I.]] ([[1796]]–[[1855]]); ruský car v letech [[1825]]–[[1855]] * [[~~Michael~~Michail Pavlovič]] ([[1798]]–[[1849]]) == Smrt == V rukách představeného Valaamského [[klášter]]a se ocitla [[kniha]] proroctví, sepsaná tajemným [[mnich]]em Avelijem, týmž, který kdysi s absolutní přesností předpověděl datum smrti [[car]]a Pavla: [[březen]] [[1801]].{{Fakt/dne\|20110330202830}} V noci z 11. na 12. března (23.–24. března gregoriánského kalendáře) [[1801]]<ref name="БРЭ">{{Citace elektronické monografie V noci z 11. na 12. března (22.-23. března gregoriánského kalendáře) [[1801]] byl Pavel zavražděn spiklenci ve své právě dokončené rezidenci, v Michajlovském zámku, postaveném právě na tom místě, kde kdysi stál Letní palác [[Alžběta I. Petrovna\|Jelizavety Petrovny]] (v němž se [[car]] narodil). O spiknutí, kterého se účastnili carovi nepřátelé, není známo příliš mnoho. K jeho vůdcům patřil [[generál]] [[Levin August von Bennigsen\|L. L. Bennigsen]], petěrburský vojenský gubernátor [[Peter Ludwig von der Pahlen\|P. A. Palen]], [[kníže]] [[Platon Zubov]] (druhdy milenec Pavlovy matky Kateřiny Veliké) a gardoví důstojníci.▼ \| autor = Скоробогатов, А. В. \| titul = [[Velká ruská encyklopedie]] \| url = https://bigenc.ru/domestic_history/text/2311432 \| vydavatel = Ruská akademie věd \| odkaz na vydavatele = Ruská akademie věd \| datum_přístupu = 2019-11-12 \| jazyk = ru \| kapitola = ПА́ВЕЛ I \| typ kapitoly = heslo ▲~~V noci z 11. na 12. března (22.-23. března gregoriánského kalendáře) [[1801]]~~}}</ref> byl Pavel zavražděn spiklenci ve své právě dokončené rezidenci, v [[Michajlovský zámek\|Michajlovském zámku]], postaveném právě na tom místě, kde kdysi stál Letní palác [[Alžběta I. Petrovna\|Jelizavety Petrovny]] (v němž se [[car]] narodil). O spiknutí, kterého se účastnili carovi nepřátelé, není známo příliš mnoho. K jeho vůdcům patřil [[generál]] [[Levin August von Bennigsen\|L. L. Bennigsen]], petěrburský vojenský gubernátor [[Peter Ludwig von der Pahlen\|P. A. Palen]], [[kníže]] [[Platon Zubov]] (druhdy milenec Pavlovy matky Kateřiny Veliké) a gardoví důstojníci. Pod rouškou [[noc]]i pronikli do paláce ze dvou stran, vyrazili dveře a vtrhli do carovy ložnice. Jakým způsobem byl Pavel I. zabit, už se nikdy nedovíme, soudí se, že byl zardoušen, stejně jako jeho otec Petr III. Ať se stalo cokoli, ráno 12. března [[1801]] se [[Rusko]] probudilo už pod vládou nového [[car]]a [[Alexandr I. Pavlovič\|Alexandra I.]] Je otázka jakou roli hrál při této neblahé události. Soudí se, že ji patrně přímo neorganizoval, ale o jejích přípravách zřejmě věděl. Řádek 119 ⟶ 127: * ''Většina informací z tohoto článku byla vyjmuta z knihy:'' {{Citace monografie \| příjmení = Tereščuk \| jméno = Andrej Vasiljevič \| rok = 2007 \| titul = Panovníci Ruska \| vydavatel = Fragment \| místo = Havlíčkův Brod \| edice = Odkaz \| stránky = \| počet stran = 80 \| poznámka = \| isbn = 978-80-253-0469-3}} <references /> === Literatura === * {{Citace monografie \| titul = Imperator Pavel Pervyj i Orden Sv. Ioanna Ijerusalimskogo v Rossii: sbornik statej \| vydavatel = Kul'tInformPress \| místo = Sankt-Peterburg \| rok vydání = 1995 \| počet stran = 144 \| isbn = 5-8392-0102-2}} Řádek 128 ⟶ 136: * {{Citace monografie \| příjmení = Peskov \| jméno = Aleksej Michajlovič \| rok = 1999 \| titul = Pavel I \| vydavatel = Molodaja gvardija \| počet stran = 420 \| místo = Moskva \| stránky = \| poznámka = \| isbn = 5-235-02344-7}} * {{Citace monografie \| příjmení = Ragsdale \| jméno = Hugh \| editoři = Dominic Lieven \| rok = 2006 \| svazek edice = vol. 2, Imperial Russia, 1689-1917 \| počet stran = 765 \| titul = The Cambridge history of Russia \| vydavatel = Cambridge University Press \| místo = Cambridge \| kapitola = Russian foreign policy, 1725–1815 \| stránky = 516-519, 524 \| poznámka = \| isbn = 9780521815291}} * {{Citace monografie \| příjmení = Ejdelman\| jméno = Natan \| rok = 1986 \| titul = Smrt tyrana \| vydavatel = Lidové nakladatelství \| počet stran = 360 \| místo = Praha \| stránky = \| poznámka = román o carovi Pavlu I. \| ~~isbn~~překladatelé = ~~26-048-86~~Miluše Zadražilová a Ladislav Zadražil}} * {{Citace sborníku \| příjmení = Vlček \| jméno = Radomír \| titul = Ruský car Pavel I. a kníže Alexandr A. Bezborodko \| sborník = Milý Bore--. Profesoru Ctiboru Nečasovi k jeho sedmdesátým narozeninám věnují přátelé, kolegové a žáci \| vydavatel = Historický ústav AV ČR \| místo = Brno \| rok vydání = 2003 \| isbn = 80-86488-12-8 \| strany = 183-188}} * Zubov, A. B., ''Dějiny Ruska I''. Praha: Argo 2014 Řádek 155 ⟶ 163: {{Panovník\| titul =[[Seznam oldenburských panovníků\|Oldenburský hrabě]]\| předchůdce =[[Kristián VII.]]\| nástupce =[[Fridrich August I. Oldenburský]]\| obrázek =Blason Gérard VI (1430-1500), comte d'Oldenbourg et de Delmenhorst.svg\|kdy=[[1773]]}} {{Panovník\| titul =Titulární vévoda holštýnsko-gottorpský\| předchůdce =–\| nástupce =[[Alexandr I. Pavlovič]]\| obrázek =Arms_of_the_House_Holstein-Gottorp-Romanov.png\|kdy=[[1773]]–[[1801]]}} {{Ruská velkoknížata}}

Pavel I. Ruský: Porovnání verzí