Verze z 31. 10. 2019, 20:08 editovat Buccinek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 56 248 editací m Cat-a-lot: přesunuto do Nositelé Národního řádu Pobřeží slonoviny ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 11. 2019, 19:06 editovat zrušit editaci Sabio (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 656 editací pryč informace bez zdroje, doplnění Přejít na další porovnání →
Řádek 26: == Politická kariéra == Je zakladatelem [[Strana spravedlnosti a rozvoje\|Strany spravedlnosti a rozvoje]] ({{Vjazyce\|tr}} {{Cizojazyčně\|tr\|''Adalet ve Kalkınma Partisi''}}, zkráceně ''AK Parti''), která má většinu poslaneckých mandátů v tureckém parlamentu~~, tato strana místo dialogu využívá zbraně, při volbách v regionech, kde AKP ztrácí bylo stříleno do opozice, tato strana blokuje 250.000 webových stránek v Turecku~~. Pochází z [[islamismus\|islamistického]] politického zázemí, ale sám sebe popisuje jako konzervativního demokrata~~, mimo Turecko je vnímán jako fašistický diktátor. Je znám zastupováním teroristické organizace Al-Nusra a zneužíváním dětí pro armádu~~. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu. V roce 2002 jeho strana AKP vyhrála parlamentní volby a v roce 2003 se stal tureckým premiérem. Jako jediný turecký politik dokázal vyhrál parlamentní volby třikrát po sobě, vždy s vyšší podporou zejména hospodářskému růstu země.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1852409-erdoganova-cesta-na-trun-od-poulicniho-prodejce-pres-fotbal-az-do-mist-nejvyssich Erdoganova cesta na „trůn“: Od pouličního prodejce přes fotbal až do míst nejvyšších]</ref> ~~V roce 2018 po nedemokratických volbách při kterých zemřelo 54 osob a byl vydán zákaz hlasování ženám pocházející z menšin.~~ [[Soubor:President Barack Obama meeting with President of Turkey Recep Tayyip Erdoğan.jpg\|vlevo\|náhled\|Erdoğan a americký prezident [[Barack Obama]] na summitu [[Severoatlantická aliance\|NATO]] v roce 2014]] Řádek 37: Erdoğan odmítá označit [[Arménská genocida\|masakry Arménů]] v [[Osmanská říše\|Osmanské říši]] jako genocidu a v červnu 2016 stáhl tureckého velvyslance z Německa v reakci na rezoluci německého parlamentu, která označuje masakry za genocidu.<ref>"[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/405337-nemci-uznali-masakr-armenu-osmanskou-risi-za-genocidu-ankara-stahla-velvyslance.html Němci uznali masakr Arménů Osmanskou říší za genocidu, Ankara stáhla velvyslance]". Novinky. 2. června 2016.</ref> Erdoğan dále zakázal používání slova genocida, za což hrozí v Turecku vězení. V turecké armádě působí okolo 20.000 radikálů z islámského státu. Zasadil se o výrobu falšných pasů pod hlavičkou tureckých tajných služeb MIT a všechny osoby bojující proti islámskému státu jsou v Turecku považovány za teroristy. Za zmínku stojí převzatý projekt od is, kde turecký stát na tzv. darkwebu prodává ukradené památky ze Sýrie a Iráku. Po neúspěšném [[Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016\|pokusu o vojenský převrat v červenci 2016]] zahájil [[Čistky v Turecku (2016)\|rozsáhlé čistky]] v armádě, policii, justici, státní správě a ve školství.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1852064-masivni-cistky-v-turecku-dotkly-se-uz-vice-nez-60-tisic-lidi Masivní čistky v Turecku. Dotkly se už více než 60 tisíc lidí]. Česká televize. 20. července 2016.</ref> Dne 20. července vyhlásil výjimečný stav na následující tři měsíce, díky kterému může Erdogan vládnout pomocí dekretů, může omezit či pozastavit právo shromažďovací nebo svobodu slova.<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/turecky-prezident-vyhlasil-v-zemi-trimesicni-vyjimecny-stav-v-cistkach-chce-pokracovat--1634588 Turecký prezident vyhlásil v zemi tříměsíční výjimečný stav, v čistkách chce pokračovat]</ref> Následně svým dekretem nařídil uzavření 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení s tím, že tyto instituce jsou údajně podezřelé ze styků s [[Fethullah Gülen\|Fethullahem Gülenem]], kterého Erdogan označuje za údajného strůjce neúspěšného převratu.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/erdogan-podepsal-prvni-dekret-po-vyhlaseni-vyjimecneho-stavu/1374515 Erdogan podepsal první dekret po vyhlášení výjimečného stavu]</ref> K březnu 2018 bylo více než 160 000 lidí propuštěno nebo postaveno mimo službu a 50 000 lidí skončilo ve vězení.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2414440-v-turecku-vydali-zatykace-na-dalsich-230-lidi-kvuli-pokusu-o-puc V Turecku vydali zatykače na dalších 230 lidí kvůli pokusu o puč]. Česká televize. 9. března 2018.</ref> Do února 2019 bylo zatčeno na 77 000 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika Řádek 46 ⟶ 44: \| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/turecko-recep-erdogan-fethullah-gulen-puc-cistky/r~c5937e142f8b11e996370cc47ab5f122/ }}</ref> V dubnu 2016, kdy znovu propukly [[Válka o Náhorní Karabach\|ozbrojené střety]] mezi Arménií a Ázerbájdžánem o arménskou enklávu [[Náhorní Karabach]], Erdoğan vyjádřil podporu Ázerbájdžánu.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Boje o Náhorní Karabach pokračují, Ázerbájdžán prý při ranních střetech ztratil až 20 tanků \| periodikum = Český rozhlas \| datum_vydání = 4. dubna 2016 \| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/boje-o-nahorni-karabach-pokracuji-azerbajdzan-pry-pri-rannich-stretech-ztratil-az-20-tanku_201604041143_amanourova }}</ref> Dokument německého ministerstvo vnitra uvádí, že „jako výsledek postupně se [[Islamizace\|islamizující]] vnitřní a vnější politiky Ankary od roku 2011 se Turecko stalo ústřední akční platformou islamistických uskupení v oblasti Blízkého východu. Mnoho projevů solidarity a podpory egyptskému [[Muslimské bratrstvo\|Muslimskému bratrstvu]], hnutí [[Hamás]] a skupinám ozbrojené islamistické opozice v Sýrii ze strany vládnoucí strany AKP a prezidenta Erdogana podtrhuje jejich ideologickou spřízněnost.“<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Turecko je ústřední platformou islamistů, uvádí zpráva z německé vlády \| periodikum = Novinky.cz \| datum_vydání = 16. srpna 2016 \| url = https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/turecko-je-ustredni-platformou-islamistu-uvadi-zprava-z-nemecke-vlady-40005217 }}</ref> Erdoğan je obhájcem práv [[Krymští Tataři\|Krymských Tatarů]].<ref>"[http://www.ibtimes.com/defeat-russia-ukraine-creates-muslim-military-unit-made-crimean-tatars-2036618 To Defeat Russia, Ukraine Creates Muslim Military Unit Made Up Of Crimean Tatars]". ''International Business Times''. 3. srpna 2015.</ref> V srpnu 2016 Erdoğan při setkání s ukrajinským prezidentem [[Petro Porošenko\|Porošenkem]] prohlásil, že Turecko neuzná ruskou anexi [[Krym]]u, kterou nazval „krymskou okupací“.<ref>[http://www.rferl.mobi/a/russia-turkey-poroshenko-erdogan-crimea-russia-recognize/27935596.html Erdogan Tells Poroshenko Turkey Won't Recognize Crimea As Russian], [[Radio Free Europe]], 20. srpna 2016</ref> V lednu 2018 byla zahájena [[Turecká invaze do Afrínu\|turecká invaze]] do kurdské provinice [[Afrín]] na severu Sýrie, kterou Turecko od té doby okupuje. Erdoğan operaci konzultoval s generálním tajemníkem NATO [[Jens Stoltenberg\|Jensen Stoltenbergem]], který Turecku vyjádřil podporu.<ref>[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/sef-nato-turecko-ma-pravo-na-obranu-ale-na-primerenou_464640.html Šéf NATO: Turecko má právo na obranu, ale na přiměřenou]. Týden. 25. ledna 2018.</ref> V říjnu 2019 Erdoğan nařídil [[Turecká ofenziva v Sýrii v roce 2019\|tureckou ofenzivu v Sýrii]], která byla namířena proti prokurdským jednotkám [[Syrské demokratické síly\|SDF]] v syrské [[Rojava\|Rojavě]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Pokud neodejdete, přitvrdíme, vzkázal Erdogan Kurdům. Je to nucená kapitulace, kritizuje Tusk \| periodikum = Česká televize \| datum_vydání = 18. října 2019 \| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2952980-v-okoli-syrskeho-ras-al-ajnu-u-hranice-s-tureckem-se-stale-bojuje-navzdory-primeri }}</ref> === Spekulace o jeho etnickém původu === V roce 2003 Erdoğan údajně řekl, "Jsem [[Gruzíni\|Gruzín]], moje rodina je [[Gruzie\|gruzínská]] a do Rize emigrovala z [[Batumi]]."<ref>{{cite news \| title=Erdogan plays to base by slighting Armenians \| newspaper=[[Al Monitor]] \| url=http://www.al-monitor.com/pulse/originals/2014/08/candar-erdogan-ethnic-slur-armenians-insult-anti-semitism.html \| accessdate=2016-01-02 \| archiveurl=https://web.archive.org/web/20150219161909/http://www.al-monitor.com/pulse/originals/2014/08/candar-erdogan-ethnic-slur-armenians-insult-anti-semitism.html }}</ref><ref>(Turkish text: ''Ben de Gürcü'yüm, ailemiz Batum'dan Rize'ye göç etmiş bir Gürcü ailesidir.'') Bülent Sarıoğlu, {{Citace elektronického periodika \|titul={title} \|url=http://www.milliyet.com.tr/2005/12/13/siyaset/axsiy02.html \|datum přístupu=2016-01-02 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20051215122006/http://www.milliyet.com.tr/2005/12/13/siyaset/axsiy02.html \|datum archivace=2005-12-15 \|nedostupné= }} ''[[Milliyet]]'', 13 December 2005.</ref> Nicméně v roce 2014 v interview pro televizi NTV řekl, "Neměli byste věřit těm věcem, které o mně říkají. Řekli, že jsem Gruzín...dokonce mnohem hnusnější věci, nazvali mě Arménem~~, Erdogan popírá tureckou genocidu arménců~~, ale já jsem Turek."<ref name=altintas>{{cite news\|last1=Altintas\|first1=Baris\|title=PM uses offensive, racist language targeting Armenians\|url=https://www.todayszaman.com/son-dakika_erdogan-even-worse-i-apologize-i-was-called-an-armenian_354746.html\|publisher=''Zaman''\|date=6 August 2014\|accessdate=27 November 2014}}</ref><ref>{{cite news\|last1=Taylor\|first1=Adam\|title=Is ‘Armenian’ an insult? Turkey’s prime minister seems to think so.\|url=http://www.washingtonpost.com/blogs/worldviews/wp/2014/08/06/is-armenian-an-insult-turkeys-prime-minister-seems-to-think-so/\|publisher=''The Washington Post''\|date=6 August 2014\|accessdate=27 November 2014}}</ref> === Výroky ===

Recep Tayyip Erdoğan: Porovnání verzí