Verze z 10. 11. 2019, 06:19 editovat Yopie (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 383 editací Nikdy nebyli knížecím rodem ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 11. 2019, 06:22 editovat zrušit editaci Yopie (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 383 editací Vyhozeny nesmysly o knížecí větvi značka: možné subjektivní formulace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{Neověřeno}}~~ {{Infobox - dynastie \| jméno = Haugvicové z Biskupic<br> (Haugwitz ~~de Biskupitz~~) \| znak = ~~HAUGWITZ~~COA ~~knížecí erb~~Haugwitz.jpg \| znak velikost = =150px \| ~~popisek~~popis = ~~Erb~~ ~~knížecí~~ ~~linie~~ = Erb rodu Haugviců \| země = ~~Lužice~~ a ~~Kladsko,~~ ~~{{Vlajka~~ a ~~název\|České~~ ~~království}}~~ = Míšeňsko, {{Vlajka a název\|~~Markrabství~~České ~~moravské~~království}} \| mateřská dynastie = \| tituly = ~~rytíři,~~ ~~baroni,~~ ~~hrabata,~~ ~~knížata~~ =Hrabata \| zakladatel = ~~bratři~~ ~~Otto,~~ ~~Sweydiger,~~ ~~Kilián~~ ~~Haugwitzové~~ z ~~Biskupitz~~=? \| mýtický zakladatel = ~~velitel armád Karla Velikého jménem Huguwin, rok 772~~ \| rok založení = ~~1346~~ = \| konec vlády = = \| meč = = \| přeslice = = \| poslední vládce = = \| současná hlava = ~~vládnoucí~~ ~~kníže~~ ~~rodu~~= \| větve rodu = ~~Slezská,~~ ~~Moravská,~~ ~~Česká~~ a ~~Kladská~~ = \|}} ~~[[Soubor:Zámek Holešov.jpeg\|náhled\|Zámek Holešov]]~~ [[Soubor:Friedrich Wilhelm von Haugwitz.jpg\|thumb\|[[Fridrich Vilém Haugwitz\|Fridrich Vilém Haugvic]]]] '''Haugvicové z Biskupic''' (psáno též ''von'' ''Haugwitz'' či ''Hugwitz'' nebo ''z'' ''Houžvic'') jsou šlechtickou, později [[hrabě]]cí, ale nikdy ne [[kníže]]cí [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů\|rodinou]], pocházející z Míšeňska (Saska), která přes Lužici a [[Kladské hrabství\|Hrabství kladské]] přišla do Slezska, na Moravu i do Čech. Její příslušníci vlastnili též (do roku 1945) moravské panství [[Náměšť nad Oslavou]] (viz linie [[Haugvicové z Malé Obiše]]). '''Haugvicové z Biskupic''' (též ''Haugwitzové'' či ''Haužvicové'') jsou [[hrabě]]cí [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů\|rodina]] pocházející z [[Míšeň\|Míšně]], na českém území se rozvětvili a žili například v [[Lužice\|Lužici]] či [[Kladské hrabství\|Hrabství kladském]]. == Historie == Do [[Čechy\|Čech]], na Kladsko a na [[Morava\|Moravu]] přišli přes Lužici ve 13. a 14. století. Později se usadili i ve [[Slezsko\|Slezsku]] či [[Prusko\|Prusku]]. Z velkého [[rozrod]]u se vytvořilo mnoho linií. Haugvicové z lochotínské větve bojovali v armádě [[Jiří z Poděbrad\|Jiřího z Poděbrad]]. Jan byl [[man (leník)\|manem]] [[Jindřich z Lipé\|Jindřicha z Lipé]], Rudolf působil jako hejtman [[chrudim]]ského kraje, okolo roku [[1376]] Jindřich vlastnil [[Bouzov (hrad)\|hrad Bouzov]]. ~~[[Soubor:Kopidlno, zámek.jpg\|náhled\|Zámek Kopidlno]]~~ Haugvicové z Biskupic jsou starobylý míšeňský, lužický, kladský, český a moravský šlechtický rod, jenž má dle legendy kořeny již v [[Karolínská renesance\|době karolinské]]. V [[18. století]] držel Jindřich Vilém [[Náměšť nad Oslavou]] a [[Kojetín]], jeho syn Karel získal i statky v Čechách. Ve Slezsku existovalo 12 odnoží rodu. Mikuláš velel tzv. „černému pluku “ [[žoldnéř]]ského vojska krále [[Matyáš Korvín\|Matyáše]]. V [[18. století]] rovněž povýšili do hraběcího stavu. Hrabě [[Fridrich Vilém Haugwitz\|Fridrich Vilém Haugvic]] (1702–1765) spoluorganizoval [[reforma\|reformy]] [[Marie Terezie]]. Roku [[1742]] vedl nově zřízenou slezskou dvorní kancelář, o rok později navrhoval reformu rakouské správy, kterou nejprve realizoval v [[Korutany\|Korutanech]] a [[Kraňsko\|Kraňsku]] a později v celé monarchii. Jako člen státní rady řídil českou a rakouskou dvorskou kancelář. Dějiny rodu Haugviců z Biskupic se počaly psát roku 1346 v hrabství Kladském, kde založili větev Haugviců z Biskupic (''Pischkowitz'').<ref>[http://www.dokumentyslaska.pl/adel%20glatzer/bis%201319.html Der Adel des Glatzer Landes]</ref> S přináležitostí Kladska k Čechám se některé rodové linie počeštily a usadily na Moravě a v Čechách. Hudební skladatel Jindřich Vilém (1770–1842) podporoval umění v Náměšti nad Oslavou, založil zde zámeckou kapelu a hostil tu například [[Antonio Salieri\|Antonia Salieriho]]. S manželkou a zároveň vynikající [[harfa\|harfenistkou]] Žofií zplodil syna Karla Viléma, který rovněž komponoval. Bratři Otto, Sweydiger a Kilián von Haugvic se usadili roku [[1346]] ve kladských ''Biskupicích'' (něm. ''Pischkowitz'', polský od 1945 ''Piszkowice''). Všichni tři bratři se od této doby přestali psát von Haugvic a nadále jsou uváděni pouze jako „Haugwitz de Biskupitz“. ~~[[Soubor:2012-04 Linhartovy 1 Linhartovský zámek.jpg\|náhled\|Zámek Linhartovy]]~~ ~~; Otto Haugwitz z Biskupitz – zakladatel kladské linie rodu~~ :Jeho potomci zůstali v Biskupicích usazeni od roku 1346 až do roku 1816. Tato linie vymřela po meči Ottou hrabětem Haugvicem z Biskupic v roce 1831, po přeslici jeho sestrou Carolinou hraběnkou Haugvicovou z Biskupic v Opavici roku 1830. Rodokmen této rodiny kladských Biskupických Haugviců je veřejnosti dostatečně znám, neboť byl v minulosti několikrát veřejně prezentován v různých publikacích. Karel Vilém (1797-1874) byl ženatý s Bertou Daunovou a náměšťské panství po něm zdědil syn Jindřich Vilém IV. (1839-1907). Jindřich se oženil Annou z [[Trauttmansdorffové\|Trauttmansdorff]]-Weinsbergu a narodili se jim dva synové Jindřich (1870–1927) a Karel (1874-1948). Po smrti Jindřicha Viléma IV. roku 1907 se majetek rozdělil mezi oba bratry, Jindřicha a Karla. Starší Jindřich zdědil panství [[Náměšť nad Oslavou\|Náměšť]], mladší Karl sousední panství Osová. Jindřich roku [[1927]] zemřel bezdětný a náměšťské panství po něm zdědil nejstarší syn jeho bratra Karla, [[Jindřich Haugwitz\|Jindřich]] (1901-1966). Protože se rodina pod hrozbou sankcí roku [[1940]] přihlásila k [[Němci\|německé]] [[národnost]]i, museli po roce [[1945]] [[Československo]] opustit. Dnes žijí ve [[Vídeň\|Vídni]], [[Bonn]]u a [[Kanada\|Kanadě]]. ~~; Sweydiger a Kilián Haugvicové z Biskupic – zakladatelé moravských a českých linií rodu~~ : Shora uvedení bratři Sweydiger a Kilián odešli roku 1376 z Kladských Piškovic na Moravu a do Čech, kde Sweydiger roku 1376 koupil [[Lovčičky]] a [[Milešovice]]. V Lovčičkách je roku 1376 uváděn také Kilián. Potomci Sweydigera a Kiliána se psali jako „Haugwiczové z Biskupicz“ a rozrodili se značně na Moravě a v Čechách. Mezi prvními z Biskupických Haugviců, kteří na Moravě zemřeli, byl Jan (''Hanuš'') Haugvic z Biskupic (+''1370)'' a Jindřich Haugvic z Biskupic (+''1376''), který je již uváděn mezi moravskou šlechtou. Obecně lze říci, že od 14.–17. století se všichni potomci této linie psali „z Biskupicz“, pak teprve následovalo určení, na kterém majetku se vyskytují. Haugvicové se zasadili o rozvoj hudební kultury na Moravě, v rodinných sbírkách by se měl nacházet rukopis [[Ludwig van Beethoven\|Beethovenovy]] 10. [[symfonie]]. ~~Mikuláš Haugvic z Biskupic je roku 1414 uváděn jako purkrabí na [[Veselá\|Veselé]] (''severní Morava''), doslovně v listinném znění „Niklas dominus Hugwicz, burgravius in Wessele“.~~ Prvním Haugvicem z Biskupic v Čechách byl Jan (''Hanuš''), který byl sestřenec Purkarta ze Šanova, od kterého druhou část [[Šanov]]a koupil roku 1430. Jan (''Hanuš'') byl na živu ještě roku 1454. Roku 1436 se do [[Praha\|Prahy]] dostala první linie biskupických Haugviců. Tehdy Hanuš Haugvic z Biskupic řečený Bojstul nabyl do vlastnictví v Praze na [[Staré Město (Praha)\|Starém Městě]] zadní mlýn, který dostal k dědictví od Sigmunda z Vartenberka. Dalších zpráv o této linii se dochovalo jen velmi málo. Důkazem její existence je [[Klášter minoritů (Staré Město)\|klášter sv. Jakuba v Praze]] (''poblíž Staroměstského náměstí''). Zde se připomínají na kamenných hrobech tři členové rodu Haugviců z Biskupic (''Hanuš Haugwicz 1474, Sybila Haugwiczovna z Biskupicz 1528, Hedvika Haugwiczovna z Biskupicz 1552''). Roku 1689 byly na popud [[Ludvík XIV.\|francouzského krále]] záškodníky založeny ve velkých městech Čech požáry. Klášter sv. Jakuba v Praze vyhořel a v něm uložené rodové dokumenty pražské linie Biskupických Haugviců shořely. O potomcích této linie nám není dnes nic známo. ~~[[Soubor:Rozsochatec, castle.jpg\|náhled\|Zámek Rozsochatec]]~~ Po roce 1460 se příslušníci mladé generace Haugviců z Biskupic (''prapravnuci Sweydigera a Kiliána'') prosadili do předních velitelských postů v armádě českého krále [[Matyáš Korvín\|Matyáše Korvína]]. Pozici nejvyššího kapitána (''dnes srovnatelné s pozicí armádního generála'') dosáhl Jan (''Hanuš'') Haugvic z Biskupic (+1526), nižších velitelských postů dosáhl jeho bratr Jindřich (''Hynek''), dále bratr Petr, jenž byl velitelem černé roty a vzdálený bratranec Mikuláš, který byl hejtmanem černého pluku. Jan (''Hanuš'') si roku 1494 koupil [[Bouzov (hrad)\|hrad Bouzov]]. Dne 11. ledna 1502 byl [[Vladislav Jagellonský\|Vladislavem Jagellonským]] povýšen dědičně mezi vysokou šlechtu do stavu „panského“. Roku 1505 pojal za manželku Kateřinu z Lomnice. Jím počíná souvislá posloupnost moravské linie rodu biskupických Haugviců, která vždy jen panského stavu užívala. Jindřich (''Hynek'') byl manem [[Jindřich z Lipé\|Jindřicha z Lipé]] a vlastnil od roku 1510 [[Ronovec\|hrad Ronovec]] u Havlíčkova Brodu. Jím počíná posloupnost české linie rodu biskupických Haugviců, která působila převážně ve východních Čechách a na Vysočině. ~~[[Soubor:20160502 Zamek Książ 6244.jpg\|náhled\|Zámek [[Książ]]]]~~ Petr vlastnil [[Uherský Ostroh]] v letech 1465–1480. Za věrné služby daroval král Matyáš Korvín Petru Haugvicovi z Biskupic před svou smrtí roku 1490 Hlubčické knížectví, které Petr roku 1503 vyměnil s kancléřem Janem Šelenberkem za obec [[Kněžno]] (''Ksiežno'') u Svidnice s hradem [[Książ]] a dnes je nazýván perlou dolního Slezska. Petr zemřel 1508 a jeho potomek prodal Kněžno s hradem (''roku 1509'') Konrádovi I. von Hochberg. O případných potomcích Petrovi linie nemáme dnes žádných dalších zpráv. ~~[[Soubor:Štěpánov zámek.jpg\|náhled\|Zámek Štěpánov]]~~ ~~Shora uvedení bratři Jan (''Hanuš''), Jindřich (''Hynek'') a Petr měli ještě bratra Kašpara, jenž zemřel roku 1489 zanechávaje manželku a jednu dceru a sestru Maruši.~~ ~~;Moravská linie rodu pánů Haugviců z Biskupic~~ Dějiny moravské linie pánů Haugviců z Biskupic se počaly psát roku 1494, kdy Jan (''Hanuš'') Haugvic z Biskupic zakoupil hrad [[Bouzov (hrad)\|Bouzov]]. Roku 1502 obdržel od krále Vladislava Jagelonského povýšení do českého panského stavu pro sebe a své potomky za věrné služby. ~~[[Soubor:Zámek Milotice, Milotice 1.JPG\|náhled\|Zámek Milotice]]~~ Jeho potomci působili následně např. na [[Litomyšl (zámek)\|Litomyšli]], [[Holešov (zámek)\|Holešově]], [[Chropyně\|Chropyni]], Rymici, [[Čelákovice\|Čelákovicích]], [[Milotice (zámek)\|Miloticích]], [[Linhartovy (zámek)\|Linhartovech]], Kralicích, [[Rokytnice (zámek)\|Rokytnici]], Tovačově, Ořechově, Brandýse nad Labem, v Podhořicích, ve Slaném a v Praze. Jeho vnuk také Hanuš obdržel 8. prosince 1555 moravský dědičný panský stav a stal se [[Moravský zemský hejtman\|moravským zemským hejtmanem]]. Rodina dosáhla dne 13. května 1642 hraběcího stavu skrze císařského plukovníka Alexandra Jošta Haugvice barona z Biskupic, který se přesunul z Moravy na tvrz do Čelákovic na panství Brandýské. Rodinu postihl majetkový a společenský úpadek roku 1665. Naposledy se v této linii připomíná nemajetný Josef Haugvic (1687-1747), syn hraběte Karla Haugvice z Biskupic a Johany Barbory rozené z Heydlberku, který se oženil roku 1714 s chudou šlechtičnou Magdalenou Evou z Reichenburgu (1692-1753). ~~;Česká linie rodu Haugviců z Biskupic~~ ~~[[Soubor:Rokytnice (PR), zámek, nádvoří.jpg\|náhled\|Zámek Rokytnice]]~~ Dějiny české linie rodu Haugviců z Biskupic se počaly psát roku 1503, kdy se Jindřich (''Hynek'') Haugvic z Biskupic usadil na [[Ronovec\|hradě Ronovec]] u Havlíčkova Brodu na Vysočině. Roku 1510 hrad a několik vesnic odkoupil od [[Jindřich z Lipé\|Jindřicha z Lipé]]. Jeho potomci působili následně např. na [[Kopidlno\|Kopidlně]], na [[Rozsochatec\|Rozsochatci]], v Dolní Krupé, na Čachotíně, v Malobratřicích, ve Vrátně, Kutné hoře, Kolíně, Bydžově, Chroustovicích, Březovicích, Zájezdci, Brandýse nad Labem, Mariánských Lázních, ve Vídni, na Libici, Štěpánově, Suchdole u Sedlčan a v Podhořanech. ~~[[Soubor:Hrad Bouzov 2012-05 (5).JPG\|náhled\|Hrad Bouzov]]~~ ~~[[Soubor:Litomyšl (Leitomischl) chateau - by Pudelek.jpg\|náhled\|Zámek Litomyšl]]~~ == Erb == [[Soubor:~~Rytíř~~Coat ~~Haugwitz~~of zArms - Haugwitz ~~Biskupitz~~(Meissen).jpg\|vlevo\|náhled\|Erb Haugviců]] Na červeném podkladu se nachází černá beraní hlava se zlatými rohy. Tento znak je společný pro všechny větve. Řádek 72 ⟶ 39: == Literatura == * {{Citace monografie \| příjmení = Halada \| jméno = Jan \| odkaz na autora = Jan Halada \| titul = Lexikon české šlechty \| vydavatel = Akropolis \| místo = Praha \| rok = 1992 \| kapitola = Haugvicové z Biskupic\| strany = 55-56\| isbn = 80-901020-3-4}} * Zrcadlo slavného Markrabství Moravského 1593: Bartoloměj Praprocký z Hlohol, kapitola XIII. * Staromoravští rodové: Josef Pilnáček, kapitola Haugvic z Haugvic, ISBN 80-86528-37-5 * Ottův slovník naučný: J. Otto, 1896 v Praze, kapitola "z Haugvic" * Co v dějepisu nebylo - Haugvicové z Biskupic: Jan Halada, noviny "Telegraf" středa 29. 12. 1993 * Die Geschichte der Familie von Haugwitz: Eberhard Graf Haugwitz, Lipsko 1910 * Noviny z Čech ze dne 16. 2. 1916, číslo 46, s. 7. * Schematismus der Oeserreichisch - Kaiserlichen Armée Für Das Jahr 1810, str. 155 * Genealogisch-HistorischesAdels-Lexicon: Johann Friedrich Gauhen, Lipsko 1719, str. 607-614 * Militar Schematismus der Oeserreichisch - Kaiserthumes, Wien 1845, str. 114,164 * Militar Schematismus der Oeserreichisch - Kaiserthumes, Wien 1834, str. 109 * Komunistická perzekuce šlechty: Pavel Vaculík, nakl. Baset, ISBN 80-7340-026-X * Moravská šlechta roku 1619, její jmění a nábož. vyznání: František Hrubý, in: Časopis Matice Moravské, roč. IVL., str. 107 - 169, Brno 1922 * Letopisy rodu Haugwitzů: Jaromír Kotík, tisk. CENTA 1997, str. 13-30 * Moravské korespondence a akta z let 1620 - 1636: František Hrubý, I. díl, Brno 1934 * Topographie vom Margrafthum Mähren: Franz Joseph Schwoy, Wien 1793 * Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618: str. 139, 140, 189, 197, 201, 627, 687, 693, 783, 788, 815, 1113, 1265, * Čelákovice: Emanuel Vlasák, 1990 Čelákovice, str. 55-67 * Ottův slovník naučný, heslo "z Haugvic": díl X. str. 959-963, Praha 1896 * Archivy zrušených klášterů moravských: Jindřich Šebánek, inventář pergamenů 1078 - 1471, Brno 1932 * Nová šlechta Rakouského císařství: Jan Županič, ISBN 80-86781-08-9, str. 332 * Kladenský Deník (noviny), Z regionu, sobota 21. 11. 2015, str. 8 * Historický místopis země Moravskoslezské: Ladislav Hosák, Brno 1920-1938 * Moravské zemské desky, edice: František Matějek - Kraj Olomoucký II., Brno 1948; František Matějek - Kraj Olomoucký III., Praha 1953; Tomáš Kalina - Kraj Brněnský II., Praha 1950; Miroslav Rohlík - Kraj Brněnský III., Praha 1957 * Jihlavské listy (noviny), Publicistika, úterý 2. února 2016, str. 13 * Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 6., Východní Čechy, 1989, str. 677 * Třebíčský Deník (noviny), zpravodajství, úterý 2. února 2016, str. 3 * Měsíčník Kavárna Pohoda, červen 2005, str. 48-49 * Die Geschichte der Familie von Haugwitz: Thilo von Haugwitz, Machinenschrift, Norderstedt 1995 * Vlastivěda moravská: František Dvorský, Náměšťský okres, Brno 1908 * Česko-moravská kronika: Kramerius, str. 593, 594, 1699, 1700 * Hejtmanství Rychnovské: Kramerius, str. 130, 294 * Lexikon české šlechty: Jan Halada, nakladatelství Akropolis 1992 * Dějiny Náchoda 1620 -1740: Jan Karel Hraše, Náchod 1994, str. 633 * Teplický kurýr, měsíčník (noviny), duben 2016, str. 3 * Třebíčský zpravodaj 2/2016, ze společnosti, str. 12 * Prague Leaders magazine 4/2013, str. 74-75 * Prestige Life Style 5/2016, str. 28-31 * KDO JE KDO - osobnosti české současnosti: Ing. arch. Michal Třeštík, Praha 2002, ISBN 80-902586-7-0, str. 181 * Knihy půhonné a nálezové, díl I. - VII.: Vincenc Brandl, Brno 1872 - 1911 * Zemské desky, kniha XIX. z let 1521-1523 * Berní Rula Kladsko: Marie Ryantová, Národní archiv 2007, ISBN 978-80-86712-43-7 , str. 52, 54, 76, 155, 156, 203 * Významná sídla české šlechty: Vlastimil Vondruška, Albatros Praha 2005, ISBN 80-00-01520-X, str. 50 * Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku: Miroslav Plaček, 1997 Jihlava, ISBN 80-85983-08-7, str. 151, 252, 271 * Genealogické a heraldické listy 2/2018, Emilia Adamczyková a Česká genealogická a heraldická společnost v Praze (strany 52-53), Mgr. Pavel Černý, http://www.genealogie.cz/aktivity/casopis/obsahy-ghl/#c410 * https://www.hudebnirozhledy.cz/2019/02/17/s-cistym-stitem-a-s-prastarym-erbem/ * https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Vladimir-Savrda-Hrdinove-mladeho-Ceskoslovenska-Cenek-Hauzvic-532433 * Jihočeské muzeum, Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech - Výběr 2/2018, Zakladatel a náčelník československé vojenské zpravodajské služby Čeněk Haužvic, str. 125 - 128 * https://www.i60.cz/clanek/detail/22292/vyznamny-chemik-z-prastareho-rodu-haugwiczu-z-biskupicz ~~== Reference ==~~ ~~<references />~~ == Související články == Řádek 128 ⟶ 45: {{Pahýl}} ~~{{Autoritní data}}~~ [[Kategorie:Haugvicové z Biskupic\| ]]

Haugvicové z Biskupic: Porovnání verzí