Po [[Rakousko-uherské vyrovnání|vyrovnání]] nastoupila v [[Uhersko|Uhrách]] [[liberalismus|liberální]] vláda v čele s ministerským předsedou [[Gyula Andrássy starší|Gyulou Andrássym starším]],<ref group="pozn.">Gyula Andrássy starší byl po porážce [[Maďarská revoluce 1848-18491848–1849|Uherské revoluce]] z let [[1848]]–[[1849]] v nepřítomnosti odsouzen k smrti, z [[emigrace]] se vrátil po [[Amnestie|amnestii]] roku [[1858]].''</ref> která stála před úkolem modernizovat politicky i ekonomicky značně zaostalý region. Znovuzavedla některé zákony pocházející ještě z období [[Maďarská revoluce 1848–1849|uherské revoluce]] z roku [[1848]], kterými posílila charakter [[Občanský stát|občanského státu]] a usnadnila vydávání novin a časopisů. Na druhou stranu byla nadále znemožněna účast v obecních volbách osobám, jež spadaly do moci nadřízeného, což byli např. sluhové, zemědělští dělníci nebo nádeníci. Těžko vymahatelné bylo i spolčovací a shromažďovací právo. Tyto nedemokratické rysy znevýhodňovaly především národnostní menšiny, jež tvořily nejpočetnější část chudiny. Další nutnou reformou byla modernizace školství, jelikož [[Analfabetismus|negramotnost]] u mužské populace k roku [[1869]] dosahovala 59 procent a u ženské dokonce 79 procent.<ref name="prelud" />
Země se po prohrané [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] rychle vzpamatovala, protože [[Otto von Bismarck|bismarkovské]] [[Prusko]] nemělo zájem na nestabilitě svého jižního souseda, vyžadovalo proto jen nízké [[válečné reparace]] a dokonce si v mírové smlouvě vynutilo lepší železniční spojení obou zemí.<ref>{{Citace monografie
