Budova BIGZ: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ibox z wd |
rozšíření dle zdrojů |
||
Řádek 1:
{{Infobox - budova}}
'''Budova BIGZ''' ([[srbština|srbsky]] v [[cyrilice|cyrilici]] '''Зграда БИГЗ''', v [[latinka|latince]] '''Zgrada BIGZ''') je
| příjmení = Bujović
| jméno = Branko
| titul = Beograd u prošlosti i sadašnjosti
| vydavatel = Draganić
| místo = Bělehrad
| rok = 2003
| počet stran =
| isbn = 86-441-0014-9
| strany = 263
| jazyk = srbština
}}</ref>, v jihovýchodní části města, v blízkosti řeky [[Sáva (řeka)|Sávy]] a dálniční křižovatky [[Mostar (křižovatka)]].
Stavba je [[kulturní památka (Srbsko)|kulturní památkou]], a to od roku [[1992]].
Budova disponuje plochou 25 000 m<sup>2</sup>. Dobře je viditelná pro všechny, kteří přijíždí do centra Bělehradu ze směru [[Záhřeb]], [[Užice]] a [[Budapešť]]. Budova zahrnovala tiskárnu, skladiště, kanceláře, hudební studia, umělecké ateliéry, dílny a další pracovny, kulturní centrum apod. Rozsáhlou plochu o nemalém počtu pater dokázal Brašovan rozčlenit díky tomu, že první čtyři patra vystupují u hlavního průčelí, orientovaného do ulice Vojvode Mišića do popředí a jsou vizuálně oddělené od zbytku hmoty stavby.
Až do 90. let budova skutečně sloužila jako tiskárna (zkratka BIGZ z názvu pochází z ''Beogradski izdavačko-grafički zavod'', tedy Bělehradského vydavatelsko-grafického závodu). Poté však státní podnik [[bankrot|zkrachoval]] a budovu obsadili mladí umělci a funguje jako neformální [[kulturní centrum]]. V budově BIGZ často vystupovali či trénovaly skupiny, jako např. [[Štrebersi]], [[DžDž]], [[Metak Za Zlikovca]], [[Autopark]], [[Petrol (skupina)|Petrol]], [[Repetitor]], [[Sinestezija]], [[Tobija (skupina)|Tobija]], [[Damjan od Resnika]], [[Bolesna Štenad]], [[Vox Populi (skupina)|Vox Populi]], [[Dažd]], nebo v Srbsku značně popuplární [[S.A.R.S.]].▼
== Historie ==
V 30. letech [[20. století]] vypsal jugoslávský stát [[výběrové řízení]] na novou budovu tiskárny, neboť původní z [[19. století]] přestávala vyhovovat. V [[duben 1933|dubnu]] [[1933]] proběhla architektonická soutěž, ve které na prvním místě uspěl Dragiša Brašovan, na druhém místě se umístil [[Záhřeb|záhřeb]]ský tým architektů [[Jovan Korka]], [[Đorđe Kiverov]] a [[Đorđe Krekić]] a na třetím bělehradský tým ve složení [[Dragan Gudović]] a [[Dimitrije M. Lek]]. Všechny návrhy předpokládaly vznik několikapatrového funkcionalistického paláce; původní Brašovanův plán byl sice ještě přepracován, ale už počítal s nápadnou věží v západním rohu budovy. Hlavní motiv, kterého se při výstavbě desetiposchoďového domu držel, byl půdorys budovy ve tvaru písmene [[P (cyrilice)|П]].
Stavební práce na budově byly zahájeny až v roce [[1937]] a vzhledem k tomu, že se jednalo o nejvyšší stavbu v celé této části města, ještě před dokončením budila údiv a zájem místních. Dokončena byla v květnu [[1940]] a kolaudace se uskutečnila v [[leden 1941|lednu]] [[1941]]. Stavební náklady dosáhly téměř 40 milionů jugoslávských dinárů. Vzhledem k zhoršující se bezpečnostní situaci v [[Evropa|Evropě]] v souvislosti s průběhem [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo nejprve odsunuto nastěhování budovy z února [[1941]] na podzim téhož roku, v [[duben 1941|dubnu]] však konflikt vypukl i na území tehdejší Jugoslávie, a tak k nastěhování již nedošlo.
Za války byla budova poškozena, nakonec ale po [[Bělehradská operace|osvobození města]] byla nakonec zprovozněna. V rámci reorganizace národního hospodářství po nástupu [[Svaz komunistů Jugoslávie|komunistů]] k moci a znárodnění byl zřízen Bělehradský vydavatelsko-grafický podnik ([[srbština|srbsky]] Beogradski izdavačko-grafički zavod, zkr. BIGZ). Ve své době se jednalo o největší tiskařský podnik na [[Balkán]]ě, který se věnoval především tisku menších knih ve velkém nákladu.
Za dob existence SFRJ tento podnik zaměstnával až 3000 lidí. V roce [[1992]] byla stavba prohlášena za [[kulturní památka (Srbsko)|kulturní památku]].
▲Až do 90. let budova skutečně sloužila jako tiskárna
V roce [[2007]] stavbu od státu odkoupil podnikatel [[Petar Matić]] za 310 milionů dinárů.
== Reference ==
<references/>
== Literatura ==
* Aleksandra Ilijevski: Državna štamparija arhitekte Dragiše Brašovana: Značaj arhivskih i hemerotečkih izvora za afirmaciju i očuvanje industrijskog nasleđa.
{{Portály|Srbsko}}
| |||