Wikipedie

Smil ze Zbraslavi a Střílek: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m obr
rozšíření
Řádek 1:
{{pracuje se|}}
{{Infobox - osoba}}
'''Smil ze Zbraslavi a Střílek''' (kolem [[1222]]−[[1273]]) byl moravský šlechtic, který pocházel z [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|rodu pánů ze Zbraslavi]].
 
== Život ==
Narodil se jako třetí syn moravského šlechtice [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]]. Dospělosti dosáhl pravděpodobně už před rokem 1237, kdy svědčil jako ''filius Gerardi'' (syn Gerhardův) na listině Václava I. V pramenech se znovu objevil až o deset let později, tentokrát jako svědek na na listině břeclavského knížete [[Oldřich III. Korutanský|Oldřicha Korutanského]]. Od roku 1249 se Smil začal hojně vyskytovat v nejužším okolí moravského markraběte Přemysla Otakara II. Do vyšších sfér ho uvedl v té době již velmi mocný Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi, Smilův starší bratr. Smilova kariéra začala roku 1251 ve Znojmě, kde Boček působil jako purkrabí. Smil se přirozeně účastnil soukromých aktivit svého staršího bratra. Svědčil například roku 1251 na markraběcí listině ve prospěch starobrněnského špitálu, při založení [[Žďár nad Sázavou (klášter)|žďárského kláštera]] Bočkem roku 1252 nebo v roce 1253 s titulaturou „Bočkův bratr” při Přemyslově arbitráži ve sporu bamberského a frýsinského biskupa. Označení „Bočkův bratr” dokládá, že Smil v té době ještě nezastával žádnou význačnější funkci, což se mu však vzápětí podařilo změnit. Už v roce 1255 působil jako kastelán přerovský, ale také jako purkrabí na hradě [[Brumov-Bylnice|Brumově]]. Přemysl tak Smilovi de facto svěřil správu východní části Moravy. Jako přerovský kastelán je Smil naposledy uveden v roce 1256. Úřad brumovského purkrabí však zastával až do smrti. Do roku 1265 dokonce používal predikát z Brumova, ačkoli Brumov nikdy skutečně nevlastnil. Smil se významně zasloužil o obnovu a vylepšení moravské obrany. Podílel se na kolonizačním procesu v moravském pohraničí a na zformování královského města [[Uherský Brod|Uherského Brodu]]. Zařadil se mezi nejproduktivnější šlechtické fundátory své doby. Odměnou za své služby obdržel Smil od Přemysla rozsáhlé území na [[Vizovická vrchovina|vizovických vrších]] poblíž Brumova. Kromě tohoto území, Smil po otci držel majetky na [[Hodonín]]sku a od bratra Bočka [[Brno-Líšeň|Líšeň]] s okolím. V roce 1258 byla dokončena stavba Smilova hradu [[Střílky (hrad)|Střílek]], po nichž se následně psal. Roku 1261 Smil založil cisterciácký klášter [[Klášter Smilheim|Smilheim]] u [[Vizovice|Vizovicích]], který vybavil velkým dílem svých statků. V roce 1273 se Smil zúčastnil Přemyslova tažení do Uher, po návratu do Čech ještě téhož roku ve věku necelých 60 let zemřel. Jeho manželství s Bohuvlastou zůstalo bezdětné. Smilovy majetky proto připadli přímo králi.<ref>{{Citace monografie
Jeho otec byl [[Gerhard ze Zbraslavi]]. První písemná zmínka o Smilovi pochází z roku [[1237]]. Smil se stal blízkým spolupracovníkem moravského markraběte a pozdějšího českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] Roku [[1251]] se Smil uvádí jako purkrabí na znojemském hradě, roku [[1255]] jako kastelán přerovský a purkrabí na hradě [[Brumov (hrad)|Brumov]], po kterém se také někdy psal, i když nebyl jeho majetkem. V zemi rozvrácené nedávným kumánským vpádem byl důležitá obnova a zlepšení obrany. Smil vyvíjel činnost, která k tomu směřovala a stal se významnou osobností v upevňování obrany na moravsko-uherské hranici. Odměnou za své věrné služby obdržel od krále území po obou stranách Vizovických vrchů. Roku [[1258]] si mohl dovolit jako jeden z prvních šlechticů vystavět svůj vlastní hrad, kterým byly [[Střílky (hrad)|Střílky]]. Smil se účastnil mnoha vojenských tažení Přemysla Otakara II. Účastnil se kolonizačního procesu v moravském pohraničí, významně se podílel na zformování královského města [[Uherský Brod|Uherského Brodu]]. Zařadil se mezi nejproduktivnější šlechtické fundátory své doby. Protože stále neměl žádného potomka, vystavěl se souhlasem krále roku [[1261]] cisterciácký [[Klášter Smilheim]] u [[Vizovice|Vizovic]], který vybavil velkým dílem svých statků. Naposledy se Smil objevil na listině Přemysla Otakara II. 14. října [[1273]]. Jelikož zemřel bez potomků, připadl jeho majetek odúmrtí králi.
| příjmení = Plaček▼
| jméno = Miroslav▼
| odkaz na autora = Miroslav Plaček▼
| příjmení2 = Futák▼
| jméno2 = Peter▼
| titul = Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu▼
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny ▼
| místo = Praha ▼
| rok = 2006▼
| počet stran = 705▼
| kapitola = Osamocený Smil ze Střílek
| strany = 92−99
| isbn = 80-7106-683-4▼
}}</ref>
 
== Související článkyOdkazy ==
=== Reference ===
* [[Páni z Kunštátu a Poděbrad]]
<references />
 
{{Portály|Středověk|Lidé|Morava}}▼
== Literatura ==
* {{Citace monografie
▲| příjmení = Plaček
▲| jméno = Miroslav
▲| odkaz na autora = Miroslav Plaček
▲| příjmení2 = Futák
▲| jméno2 = Peter
| odkaz na autora2 = Peter Futák
▲| titul = Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu
▲| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
▲| místo = Praha
▲| rok = 2006
▲| počet stran = 705
▲| isbn = 80-7106-683-4
}}
 
[[Kategorie:Moravští šlechtici]]
▲{{Portály|Středověk}}
[[Kategorie:Páni z Kunštátu a Poděbrad]]
[[Kategorie:Křesťané pruské křížové výpravy]]▼
[[Kategorie:Narození 13. století]]
[[Kategorie:Úmrtí 13. století]]
[[Kategorie:Muži]]
▲[[Kategorie:Křesťané pruské křížové výpravy]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Smil_ze_Zbraslavi_a_Střílek“