Kanada: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=zemi v Severní Americe}}
{{Infobox - stát
| genitiv = Kanady
| úřední název = Canada
| úřední název česky = Kanada
| vlajka = Flag of Canada (Pantone).svg
| článek o vlajce = Kanadská vlajka
| znak = Coat of Arms of Canada.svg
| článek o znaku = Státní znak Kanady
| mapa umístění = Canada_(orthographic_projection).svg
| rozloha = 9 984 670
| rozlmisto = 2
| procent vody = 8,92
| počet obyvatel = 35 623 680
| obyvmisto = 38
| obyvatelé aktuální k = [[2017]]
| hustota = 3,5
| hustmisto = 230
| HDI = 0,888
| HDIvývoj = pokles
| HDIvýše = velmi vysoký
| HDIrok = 2010
| HDImísto = 8
| jazyk = [[angličtina]], [[francouzština]], [[inuitština]]
| náboženství = [[Křesťanství|křesťané]] 67,2 % ([[římskokatolická církev|katolíci]] 43,6 %, [[Sjednocená církev Kanady]] 9,6 %), [[Islám|muslimové]] 3,2%
| nejvyšší hora = [[Mount Logan]], [[Yukon]]
| výška nejvyšší hory = 5959
| hlavní město = [[Ottawa]]
| datum vzniku = [[1. červenec|1. července]] [[1867]]
| způsob vzniku = od [[Spojené království|Spojeného království]]
| státní zřízení = [[federace|federativní]] [[konstituční monarchie]]
| funkce1 = Královna
| vládce1 = [[Alžběta II.]] (zastupována generální guvernérkou [[Julie Payetteová|Julii Payetteovou]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Julie Payette installed as Canada's 29th Governor General
| periodikum = CBC News
| datum_vydání = 2017-10-02
| url = http://www.cbc.ca/news/politics/payette-governor-general-investiture-1.4313299
| datum_přístupu = 2017-10-02}}</ref>)
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Justin Trudeau]]
| článek o hymně = Kanadská hymna
| hymna = O Canada,<br />God Save the Queen (královská hymna)
| motto = A Mari Usque Ad Mare
| měna = [[kanadský dolar]]
| kód měny = CAD
| HDP/ob. = 44 310<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref>
| HDP/ob.misto = 20
| HDP aktuální k = 2015
| čas = −3:30 až −8 (v létě −2:30 až −7)
| doména = ca
| předvolba = +1
| mpz = CDN
| ison = 124
| iso3 = CAN
| iso2 = CA
| commonscat = Canada
| Populace obyvatelstva = [[Běloši]] 76,7 %
[[Asiaté]] 14,2 %
[[Původní obyvatelé]] 4,3 %
[[Černoši]] 2,9 %
[[Více ras]] 0,5 %
}}
'''Kanada''' (''Canada'', [[Mezinárodní fonetická abeceda|výslovnost]] {{IPA|[ˈkʰænədə]}} v [[Angličtina|angličtině]] a {{IPA|[kanada]}} ve [[Francouzština|francouzštině]]) je rozlohou druhá největší země světa, rozkládající se v severní části [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Hraničí se [[Severní ledový oceán|Severním ledovým oceánem]] (sever), [[Atlantský oceán|Atlantikem]] (východ), [[Spojené státy americké|USA]] (jih a severozápad) a [[Tichý oceán|Tichým oceánem]] (západ).
Kanada vznikla na území osídleném [[Indiáni|Indiány]] a [[Inuité|Inuity]] jako unie [[Spojené království|britských]] zámořských [[teritorium|teritorií]] a [[kolonie|kolonií]], z nichž některé byly předtím součástí [[Francie|francouzské]] koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou ''[[Zákon o Britské Severní Americe|Zákonem o Britské Severní Americe]]'' (anglicky ''British North America Act'') z roku [[1867]] a ''[[Canada Act]]em'' v roce [[1982]].
Kanada je [[federace|federací]] deseti [[provincie|provincií]] a tří [[Administrativní dělení Kanady|spolkových teritorií]], [[parlamentarismus|parlamentní]] [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]]. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (oficiální jazyky jsou angličtina a francouzština), navíc je kupříkladu v teritoriu [[Nunavut]] oficiálním jazykem domorodá [[inuitština]]. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s nimiž má dlouhou vojensky nestřeženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je [[Dánsko]], od jehož závislého území – [[Grónsko|Grónska]] – oddělují kanadské [[Arktida|arktické]] ostrovy jen úzké [[průliv]]y.
== Název ==
Název ''Canada'' pochází z řeči [[první národy|prvních národů]] – konkrétněji kmene [[Huroni|Huronů]] – a zní ''kanata'' a do [[čeština|češtiny]] jej lze přeložit jako „vesnice“, „uskupení vesnic“ či „osídlení“. V roce [[1535]] použili [[indiáni]] toto slovo pro označení osady [[Stadacona]] v rozhovoru s [[Jacques Cartier|Jacquesem Cartierem]]. Ten je potom začal používat pro označení oblasti okolo své osady – dnes již jako část [[Québec|Québec City]]. Od roku [[1547]] se toto označení začalo objevovat na mapách jako označení rozsáhlé okolní oblasti. Tedy původní označení, [[Nová Francie]], se přestávalo používat a ''Canada'' byl název území na sever od USA a na východ od [[Aljaška|Aljašky]].
Řádek 38 ⟶ 106:
V průběhu poválečných let docházelo ke stále větší ekonomické integraci mezi Kanadou a USA. Ta v roce [[1987]] vyústila v [[kanadsko-americká smlouva o volném obchodu|kanadsko-americkou smlouvu o volném obchodu]] (''Canada-United States Free Trade Agreement''), která vytvořila kanadsko-americkou [[Ekonomická integrace|zónu volného obchodu]]. Pod silným americkým vlivem jsou též [[kanadská média]] (v americkém příhraničí a v anglicky mluvících částech země obecně skomírající pod konkurencí [[americká média|médiích amerických]]), což vede na jedné straně ke snahám ještě více posílit integraci obou zemí (existuje zde signifikantní skupina usilující o vytvoření tzv. Severoamerické unie). [[1. duben|1. dubna]] [[1999]] došlo k poslední změně v nejvyšším administrativním členění země, když bylo ze Severozápadních teritorií vyčleněno teritorium [[Nunavut]].
== Geografie ==
{{viz též|Geografie Kanady}}
[[Soubor:Moraine Lake 17092005.jpg|náhled|Jezero Moraine ve [[Skalnaté hory|Skalnatých horách]].]]
Kanadské území zahrnuje severní část [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Na severu k němu patří řada [[Kanadské arktické souostroví|arktických]] ostrovů zasahující až k [[Severní ledový oceán|Severnímu ledovému oceánu]]. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od [[Dánsko|dánského]] [[Grónsko|Grónska]]. Kanada reklamuje od roku [[1925]] své právo na část [[Arktida|Arktidy]] mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantiku]], na jihu dlouhá hranice s [[Spojené státy americké|USA]] (postupně od východu jde o státy [[Maine]], [[New Hampshire]], [[Vermont]], [[New York (stát)|New York]], [[Pensylvánie]], [[Ohio]], [[Michigan]], [[Wisconsin]], [[Minnesota]], [[Severní Dakota]], [[Montana]], [[Idaho]] a [[Washington (stát)|Washington]]) a na západě [[Tichý oceán|pacifické]] pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem [[Aljaška]]. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém [[Velká jezera|Velkých jezer]] a s ním související řeky.
Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v [[Koridor Québec-Windsor|koridoru Québec-Winsdor]]. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je [[CFS Alert]] (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku [[Ellesmerův ostrov|Ellesmerova ostrova]], 450 [[námořní míle|námořních mil]] od [[severní pól|severního pólu]].
Středo-severní část Kanady tvoří tzv. [[Kanadský štít]], který obklopuje [[Hudsonův záliv]]. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstva [[Půda|půdy]] (pokud vůbec), bohatě [[minerál]]ů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.
[[Soubor:Niagara watervallen canada.jpg|náhled|vlevo|[[Niagarské vodopády]].]]Ve východní části Kanady ústí [[Řeka svatého Vavřince|řeka sv. Vavřince]] do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý [[Záliv svatého Vavřince|záliv sv. Vavřince]]. Na konci zálivu leží ostrov [[Newfoundland]]. Jižně od zálivu a [[poloostrov Gaspé|poloostrova Gaspé]] leží tzv. Přímořské nebo [[Pobřežní provincie]]. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma [[Alberta|Alberty]] a [[Saskatchewan]]u, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny [[záliv Fundy|zálivem Fundy]], který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.
Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím [[Hudsonův záliv|Hudsonovým zálivem]] a [[Jamesova zátoka|Jamesovou zátokou]], na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv. [[Prérijní provincie|Prérijními provinciemi]], které [[Skalnaté hory|Skalisté hory]] odtínají od jediné „pacifické“ provincie, [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]].
Z [[Vegetace|vegetačního]] a [[Podnebí|klimatického]] hlediska přechází [[Arktida|arktické]] území ledových pouští přes [[tundra|tundru]] a [[Tajga|severský jehličnatý les]] až k [[Step|prériím]] a smíšeným a listnatým lesům mírného pásu na jihu. [[Velká jezera]] pak stabilizují přilehlá území tak, že tam mrzne jen málo a na některých místech se díky příznivým [[mikroklima]]tickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až tropické rostliny (např. oblast [[Niagarský poloostrov|Niagarského poloostrova]]).
== Vláda a politika ==
Řádek 99 ⟶ 182:
Kanada je ve vysoké míře závislá na [[Zahraniční obchod|mezinárodním obchodu]], zvláště se Spojenými státy. Bilaterální dohoda mezi Kanadou a USA z roku [[1989]] (FTA) a především [[NAFTA|Severoamerická dohoda o volném obchodu]] (NAFTA) z roku [[1994]] zahrnující i [[Mexiko]] spustila dramatický růst míry ekonomického propojení s USA. V roce [[2001]] země úspěšně překonala ekonomický pokles a udržuje si tak nejlepší celkový výkon ekonomiky mezi zeměmi G8. Od poloviny devadesátých let je státní rozpočet v trvalém přebytku, dochází tak k pokračujícímu snižování státního dluhu.
==
{{viz též|Demografie Kanady}}
Podle posledního [[Kanadské sčítání lidu (2001)|sčítání lidu]] z roku [[2001]] měla Kanada 30 007 094 obyvatel, populaci na počátku roku [[2011]] odhaduje [[Statistický úřad (Kanada)|Statistický úřad]] na 33,5 milionu obyvatel. Většinu růstu zajišťuje [[Imigrace v Kanadě|imigrace]], menší část [[porodnost]]. Osídlení je zřetelně nerovnoměrné, velká část obyvatelstva žije poblíž východního pobřeží či do 160 km od americké hranice. Velké nahuštění obyvatelstva se nachází zejména v koridorech [[koridor Québec-Windsor|Québec-Windsor]], [[koridor Calgary-Edmonton|Calgary-Edmonton]] a v oblasti [[Lower Mainland]]. Naopak obrovská teritoriální území na severu jsou osídlena velice řídce.
===
[[Soubor:Chinatown toronto spadina avenue.JPG|náhled|Čínská čtvrť v Torontu]]
Kanada je etnicky velice různorodá. Dle sčítání z roku 2001 zde existuje 34 etnických skupin, k nimž se hlásí minimálně 100 000 obyvatel. Řada obyvatel (zejména francouzsky mluvících) navíc o sobě mluví jako o Kanaďanech i jako o např. Francouzích a ve sčítání udávají obě tato etnická zařazení.
| |||