Literatura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ack značky: možný vandalismus školní IP editace z Vizuálního editoru |
Verze 17756783 uživatele 212.67.69.99 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
||
Řádek 1:
[[Soubor:
'''Literatura''' (z [[latina|latinského]] ''littera'', písmeno) neboli '''písemnictví''', někdy také '''slovesnost''', je v širším slova smyslu souhrn všech písemně zaznamenaných [[text|textů]], v moderních definicích někdy včetně ústně tradovaných projevů (například [[ústní lidová slovesnost]]). Kromě umělecké literatury se k ní v tomto smyslu řadí také [[odborná literatura]], [[náboženství|náboženské spisy]], [[autobiografie|autobiografická literatura]], [[korespondence]] a další typy textů. V užším slova smyslu se literaturou obvykle myslí pouze umělecká literatura (krásná literatura, [[beletrie]]). Někdy může být vymezena ještě úžeji význačností nebo hodnotou jednotlivých děl, [[imaginace|imaginativností]] či [[fikce|fikčností]] textů, popřípadě [[ozvláštnění|ozvláštňující]] funkcí použitého [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]]. Výpovědi předkládané v umělecké literatuře nejsou obvykle hodnoceny coby pravdivé nebo nepravdivé, nýbrž jako fikční. Umělecké literární dílo je zároveň vysoce komplexní a rozvětvené, s mnoha vrstvami, významy a vztahy a není možné ho jednoduše uchopit, popsat či redukovat.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wellek
| jméno = René
| příjmení2 = Warren
| jméno2 = Austin
| titul = Teorie literatury
| vydavatel = Votobia
| místo = Olomouc
| rok = 1996
| počet stran = 555
| strany = 25-37
| isbn = 978-80-7198-150-3
}}</ref>
Literatura je výraznou součástí lidské [[kultura|kultury]] a [[civilizace]]. Má značný význam při konstituci lokálních (zejména [[národ|národních]]) podob kultury a umožňuje šířit standardizovaný jazyk a vytvářet vědomí moderních jazykových a národních komunit.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Anderson
| jméno = Benedict Richard O’Gorman
| titul = Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran = 24
| strany = 59-62
| isbn = 978-80-246-1490-8
}}</ref> Literatura je však zároveň [[kosmopolitismus|kosmopolitním fenoménem]] a je možné ji chápat jako propojený celek – autoři literárních děl bývají ovlivněni také cizojazyčnými texty a mezi jednotlivými národními literaturami probíhá výměna vlivů a idejí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Guillén
| jméno = Claudio
| titul = Mezi jednotou a růzností: úvod do srovnávací literární vědy
| vydavatel = Triáda
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran = 453
| strany = 16-22
| isbn = 978-80-86138-88-6
}}</ref> Přestože značná část literatury oficiálně vychází [[tisk|tiskem]], některá literární díla zůstávají v [[rukopis|rukopisech]], popřípadě jsou rozšiřována [[samizdat|samizdatem]] nebo publikována na [[internet|internetu]]. V minulosti byla literatura tradičně rozlišována na [[klasická literatura|klasickou]] ([[kánon (literatura)|kanonickou]], uměleckou, kvalitní a hodnou pozornosti) a na [[populární literatura|populární]] ([[brak (literatura)|brakovou]], nehodnotnou). V souvislosti s [[postmodernismus|postmodernismem]] a novými přístupy a proudy v [[literární věda|literární vědě]] bylo však toto rigidní rozdělení zpochybněno a upouští se od něj, přičemž také populární literatura se stává předmětem výzkumu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Radway
| jméno = Janice A
| titul = A Feeling for Books: The Book-of-the-Month Club, Literary Taste, and Middle-Class Desire
| vydavatel = The University of North Carolina Press
| místo = Chapel Hill
| rok = 1997
| počet stran = 448
| strany = 8-9
| isbn = 978-0-8078-6397-8
}}</ref><ref>{{Citace sborníku
| příjmení = David
| jméno = Johnson
| titul = Introduction to part 1
| příjmení sestavitele = Johnson
| jméno sestavitele = David
| sborník = The Popular & the Canonical: Debating Twentieth-century Literature 1940-2000
| vydavatel = Routledge
| místo = London
| rok = 2005
| isbn = 978-0-415-35169-0
| strany = 4-6
}}</ref>
Literaturou se zabývá [[literární věda]]. Pod tu spadá [[literární teorie]] (zkoumá a popisuje obecné zákonitosti literatury jako uměleckého jevu), [[literární historie]] (zkoumá dějiny literatury) a [[literární kritika]] (zkoumá, hodnotí a třídí literární díla). Významnou disciplínou literární vědy je také [[literární komparatistika]], někdy nazývaná pouze komparatistika či obecná a srovnávací literatura.
== Definice literatury ==
V užším slova smyslu je jako literatura chápán pouze umělecký text. Ten může být vymezen čistě [[naratologie|naratologicky]], tedy jako [[fikce]], imaginativní, smyšlené psaní. Slabinou tohoto pojetí je však existence nefikčních literárních děl, stejně jako fikcí, jež se za literaturu obecně nepovažují, popřípadě také děl o jejichž fikčnosti či historičnosti nelze rozhodnout.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hodrová
| jméno = Daniela
| titul = ...na okraji chaosu...: poetika literárního díla 20. století
| vydavatel = Torst
| místo = Praha
| rok = 2001
| počet stran = 865
| strany = 13-14
| isbn = 978-80-7215-140-0
}}</ref>
Existuje také [[lingvistika|lingvistické]] vymezení, chápání literatury jako textů zvláštním způsobem zacházejících s jazykem, přesněji řečeno textů obsahující jazykovou intenzifikaci, deformaci a [[ozvláštnění]]. Tento názor zastávali [[estetický formalismus|formalisté]], například [[Viktor Šklovskij|Šklovskij]] nebo [[Roman Jakobson|Jakobson]]. Zde se však nabízí námitka, že ozvláštnění a neobvyklý styl se často objevují i při běžném použití jazyka a literárnost textu je často zřejmá až z [[Kontext (lingvistika)|kontextu]].<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Barsch
| jméno = Achim
| titul = literárnost
| příjmení sestavitele = Nünning
| jméno sestavitele = Ansgar
| příjmení sestavitele2 = Trávníček
| jméno sestavitele2 = Jiří
| odkaz na sestavitele2 = Jiří Trávníček
| příjmení sestavitele3 = Holý
| jméno sestavitele3 = Jiří
| odkaz na sestavitele3 = Jiří Holý (literární teoretik)
| sborník = Lexikon teorie literatury a kultury
| vydavatel = Host
| odkaz na vydavatele = Host (nakladatelství)
| místo = Brno
| rok vydání = 2006
| isbn = 978-80-7294-170-4
| strany = 458-459
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Eagleton
| jméno = Terry
| titul = Úvod do literární teorie
| vydavatel = Triáda
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 363
| strany = 14-21
| isbn = 978-80-86138-72-5
}}</ref>
Vhodným měřítkem může být hodnotový soud: literární texty neobsahují žádnou inherentní vlastnost, důležité je pouze, jak se lidé k literatuře sami vztahují; jednotlivé texty mohou proto s postupem času nebo v různých společnostech status literatury získávat či ztrácet. Literatura je v tomto smyslu funkčním pojmem, nikoliv pojmem [[ontologie|ontologickým]].<ref>Eagleton (2005), s. 22-23</ref> Tento přístup k věci však může být spojen s rigidním chápáním hodnotných literárních děl – a sice v tom smyslu, že za hodnotná (a tudíž literární) jsou považována pouze vrcholná díla, případně díla spojená s výraznými autorskými individualitami.<ref>Hodrová (2001), s. 24</ref><ref>Eagleton (2005), s. 22</ref>
Podle [[strukturalismus|strukturalistického]] pojetí je základním rozlišovacím znakem umělecké literatury její funkce: plní v první řadě [[funkce (lingvistika)|funkci estetickou či poetickou]]. V pojetí [[sémiotika]] a [[lingvistika|lingvisty]] [[Roman Jakobson|Romana Jakobsona]], který pojem poetické funkce zavedl, je důležité zejména oddělení [[znak (lingvistika)|znaku]] od jím označovaného objektu. Pozornost pak strhává znak sám, stává se samostatnou a [[autoreference|autorefenční]] jednotkou. Pro poetickou funkci je také důležitý princip kombinace: znak není mluvčím vybírán bez kontextu, nýbrž ve vztahu k ostatním použitým znakům, v rámci výstavby znakové řady. Například spojení „Jana a Magdaléna“ může být preferováno před opačným pořadím, protože v něm funguje princip slabičného narůstání, bývají vytvářeny [[aliterace]] a podobně. V literárním díle jsou však v menší míře přítomné i ostatní funkce jazyka (emotivní, poznávací, fatická, metajazyková a konotativní) a působí jako podřízená, přídatná složka. [[Epika]] do velké míry obsahuje referenční funkci jazyka, [[lyrika]] je většinou spojena s emotivní funkcí a básnictví oslovující druhou osobu se silně pojí s funkcí konotativní.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jakobson
| jméno = Roman
Řádek 20 ⟶ 125:
{{Viz též|Literární věda}}
[[Soubor:
Odborným zkoumáním literatury se zabývá [[literární věda]], rozdělovaná na [[literární teorie|literární teorii]], [[literární historie|literární historii]] a [[literární kritika|literární kritiku]]. Mezi obory, které v rámci literární vědy existují nebo kterých literární věda využívá, patří mimo jiné [[literární interpretace]], [[textologie]], [[stylistika]], [[naratologie]], [[tematologie]], [[versologie]] a [[prozódie (poezie)|prozódie]]. Četné podněty přijímá literární věda také z [[teorie komunikace]], [[teorie médií]], [[genderová studia|genderových studií]], [[queer studia|queer studií]], [[sémiotika|sémiotiky]], [[kulturologie]] či [[estetika|estetiky]].
| |||