Olomoucký úděl: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Reference v nadpisu přemístěna do textu, údržbová kat. odstraněna značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 43:
'''Olomoucký úděl''', zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní [[Morava|Moravě]], kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví Přemyslovců.
Centrem údělu byl hrad [[Olomouc]]. Na konci svého života určil kníže [[Břetislav I.]], že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. [[seniorát]]) a mladší synové dostanou území na [[Morava|Moravě]]. Břetislavův nástupce [[Spytihněv II.]] se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví [[Přemyslovci]] založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení [[Morava|Moravy]] roku [[1061]] [[Vratislav II.|Vratislavem II.]] se vytvořily tři celky – [[brněnský úděl]], [[znojemský úděl]] a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů [[Vratislav II.|Vratislava II.]] ([[Konrád I. Brněnský|Konráda I. Brněnského]] a [[Ota I. Olomoucký|Oty Olomouckého]]).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schelle| jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Schelle | titul = Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát | svazek = | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2015 | počet stran = 649 | isbn = 978-80-7432-652-3 | strany = 44}}</ref>
Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s [[Uhersko|Uhrami]], kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu (Brněnsko a Znojemsko chránily české země z jihu).
Řádek 51:
Větev Olomouckých Přemyslovců vymřela osobou [[Sifrid (syn Břetislava Olomouckého)|Sifrida]] roku 1227.
== Údělná knížata olomoucká ==
{| class="wikitable"
Řádek 117:
{{Portály|Morava}}
[[Kategorie:Moravské úděly]]
[[Kategorie:Dějiny Brna]]
| |||