Verze z 21. 10. 2019, 14:46 editovat 160.217.171.51 (diskuse) →‎Slovní zásoba: doplnění, upřesnění značky: školní IP editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 10. 2019, 16:33 editovat zrušit editaci Svenkaj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 32 305 editací m →‎Slovní zásoba: nevhod. tuč. písmo Přejít na další porovnání →
Řádek 20: == Slovní zásoba == V lexiku se obecná čeština z větší části shoduje se spisovnou češtinou (ovšem s výše uvedenými hláskovými změnami: '''mlíko''', '''vokurka''', '''zatim'''), popř. s její hovorovou vrstvou: '''chleba''', '''vyndá''', '''knížka''' (oproti knižnímu ''chléb, vyjme, kniha''). Tam, kde v národním jazyce existují synonyma odlišná svým územním rozšířením na západní a východní polovinu českého jazykového území (Čechy / Morava a Slezsko), užívá se výraz rozšířený v Čechách: z '''vesnice''' (ne z dědiny), '''sud''' (ne bečka), '''louže''' (ne kaluž), '''truhlář''' (ne stolař), '''slánka''' (ne solnička), '''koukat''' (ne hledět), '''prodloužená''' v tanečních (ne kolona). Obecná čeština zahrnuje množství nespisovných výrazů, ale ne všechny nespisovné výrazy jsou součástí obecné češtiny – některé (např. zavazet, valit, lozit, rožne) se vyskytují jen v jiných interdialektech (moravských, slezských). Zatímco původně čerpala obecná čeština především z nářečí Čech, popř. z utvářející se městské mluvy (zejména pražské), tak dnes přijímá další výrazy z novodobých profesních, studentských či zájmových slangů a tato její nová vrstva se územně neomezuje jen na Čechy, nýbrž proniká na celé území českého jazyka. Typicky v ní přibývá neologismů, mnohé z nich vznikají univerbalizací ('''točeňák''' – točený salám, '''řidičák''' – řidičský průkaz, '''stavebko''' – stavební spoření apod.), abreviací (klimatizace – '''klíma''', na internátě – na '''intru''', retrospektivní – '''retro'''), integrací zkratek ('''esemeska''', '''dývko''', '''vecko''') či hříčkami se slovotvorbou ('''debordelizace'''). Obecná čeština byla vždy významným kanálem přejímání cizích slov, dříve hlavně z němčiny ('''kšeftovat'''), latiny ('''erár''') či z francouzštiny ('''malér'''), nově hojně z angličtiny ('''smajlíci''', '''hejtovat''', '''kešky'''). Naopak z obecné češtiny mizí dříve běžná slova ('''chechtal se''', '''šerádat''' / '''šárat''', '''vysedne''', '''lístky''', '''fašírka'''), která jsou nahrazovány spisovnějšími (smál se, plýtvat/plejtvat, vystoupí, jízdenky/vstupenky, sekaná).▼ ▲Zatímco původně čerpala obecná čeština především z nářečí Čech, popř. z utvářející se městské mluvy (zejména pražské), tak dnes přijímá další výrazy z novodobých profesních, studentských či zájmových slangů a tato její nová vrstva se územně neomezuje jen na Čechy, nýbrž proniká na celé území českého jazyka. Typicky v ní přibývá neologismů, mnohé z nich vznikají univerbalizací ('''točeňák''' – točený salám, '''řidičák''' – řidičský průkaz, '''stavebko''' – stavební spoření apod.), abreviací (klimatizace – '''klíma''', na internátě – na '''intru''', retrospektivní – '''retro'''), integrací zkratek ('''esemeska''', '''dývko''', '''vecko''') či hříčkami se slovotvorbou ('''debordelizace'''). Obecná čeština byla vždy významným kanálem přejímání cizích slov, dříve hlavně z němčiny ('''kšeftovat'''), latiny ('''erár''') či z francouzštiny ('''malér'''), nově hojně z angličtiny ('''smajlíci''', '''hejtovat''', '''kešky'''). Naopak z obecné češtiny mizí dříve běžná slova ('''chechtal se''', '''šerádat''' / '''šárat''', '''vysedne''', '''lístky''', '''fašírka'''), která jsou nahrazovány spisovnějšími (smál se, plýtvat/plejtvat, vystoupí, jízdenky/vstupenky, sekaná). == Odkazy == === Reference ===

Obecná čeština: Porovnání verzí