Osmanská říše: Porovnání verzí

'''Osmanská říše''' (zastarale též ''Otomanská říše'', možno psát i malé písmeno, {{vjazyce2|tr|''Osmanlı İmparatorluğu''}} nebo {{cizojazyčně|tr|''Osmanlı Devleti''}}, v Západní Evropě také známá jako '''Turecká říše'''<ref name="Hamish">{{cite book|url=https://books.google.com/?id=Jb4DCgAAQBAJ&dq=The+Oxford+Handbook+of+Early+Modern+European+History,+1350-1750:+Volume+II|title=The Oxford Handbook of Early Modern European History, 1350–1750: Volume II|author=Hamish Scott|year=2015|page=612|isbn=978-0-19-102000-1}}"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire"</ref> nebo jednoduše '''Turecko''') byla jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru při [[Středozemní moře|Středozemním moři]]. Říše existovala v letech [[1299]]–[[1922]] a během této doby zahrnovala oblasti [[Malá Asie|Malé Asie]], [[Balkán]]u, [[Černé moře|Černomoří]], [[Blízký východ|Blízkého]] a [[Střední východ|Středního východu]] a [[severní Afrika|severní Afriky]]. Založena byla na konci 13. století v severozápadní [[Anatolie|Anatolii]] ve městě [[Söğüt]] (dnešní [[Bilecik (provincie)|provincie Bilecik]]) [[Oghuzové|oghuzským]] kmenovým vůdcem [[Osman I.|Osmanem I.]]<ref>{{Cite book |last=Finkel |first=Caroline |title=Osman's Dream: The Story of the Ottoman Empire, 1300–1923 |pages=2, 7 |publisher=Basic Books |isbn=978-0-465-02396-7|date=2006-02-13 }}</ref> Po roce 1354 se osmané dostali do [[Evropa|Evropy]] a s dobytím [[Balkán]]u byly osmanské beyliky přeměněny na transkontinentální impérium. Osmané ukončili existenci [[Byzantská říše|Byzantské říše]] v roce 1453 [[Pád Konstantinopole|pádem Konstantinopole]] za vlády [[Mehmed II.|Mehmeda Dobyvatele]].<ref name="Quataert2005">{{cite book|last=Quataert|first=Donald |title=The Ottoman Empire, 1700–1922|url=https://books.google.com/books?id=OX3lsOrXJGcC|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-521-83910-5|page=4 |edition=2 |date=2005}}</ref>

 

 

Díky své poloze byla Osmanská říše spojnicí mezi [[Evropa|evropským]] a [[Asie|asijským]] kontinentem. S Konstantinopolí jako hlavním městem a kontrolou zemí podél Středozemního moře byla osmanská říše po dobu šesti století v centru interakcí mezi východním a západním světem. Zatímco v říši panoval názor, že po smrti Sulejmana vstoupila do období úpadku, není tento názor většinou akademických historiků podporován.<ref name=decline>{{cite book |last=Hathaway |first=Jane |title=The Arab Lands under Ottoman Rule, 1516–1800 |publisher=Pearson Education Ltd. |year=2008 |isbn=978-0-582-41899-8 |page=8 |quote=historians of the Ottoman Empire have rejected the narrative of decline in favor of one of crisis and adaptation}}* {{cite book |last=Tezcan|first=Baki |title=The Second Ottoman Empire: Political and Social Transformation in the Early Modern Period |publisher=Cambridge University Press |date=2010 |page=9 |isbn=978-1-107-41144-9 |quote=Ottomanist historians have produced several works in the last decades, revising the traditional understanding of this period from various angles, some of which were not even considered as topics of historical inquiry in the mid-twentieth century. Thanks to these works, the conventional narrative of Ottoman history – that in the late sixteenth century the Ottoman Empire entered a prolonged period of decline marked by steadily increasing military decay and institutional corruption – has been discarded.}}* {{Cite book |editor=Christine Woodhead |title=The Ottoman World |chapter=Introduction |last=Woodhead |first=Christine |isbn=978-0-415-44492-7 |date=2011 |page=5 |quote=Ottomanist historians have largely jettisoned the notion of a post-1600 ‘decline’}}</ref> Říše si v průběhu 17. a 18. století nadále udržovala pružnou a silnou ekonomiku, společnost a armádu.<ref>{{Cite book |last=Ágoston |first=Gábor |editor-last=Ágoston |editor-first=Gábor |editor2=Bruce Masters |title=Encyclopedia of the Ottoman Empire |chapter=Introduction |date=2009 |page=xxxii}}

 

=== Založení státu ===

V druhé polovině [[13. století]] přitáhly do [[Malá Asie|Malé Asie]] nové turecké kmeny, které tlak [[Mongolové|Mongolů]] přiměl k odchodu z dosavadních sídel v Chórásánu. Šlo o poslední vlnu kočovných tureckých kmenů Oguzů, které migrovaly na západ. Oguzové přijali již dříve [[islám]] a znali arabskou kulturu. Typická pro ně byla přísná vojenská organizace. Náčelník kmene Oguzů Ertogrul vstoupil do služeb [[Rúmský sultanát|ikonyjského sultána]] proti [[byzantská říše|Byzanci]] a získal odměnou území v severozápadní části poloostrova, které se stalo východiskem k formování pozdější mocné osmanské říše. Za jejího vlastního zakladatele je považován [[Osman I.|Osman I. Gází]] ([[1299]]–[[1326]]), který začal svěřené území rychle rozšiřovat ve výboji proti Byzanci a roku [[1299]] se prohlásil za samostatného vládce. V roce [[1303]] zemřel poslední příslušník ikonyjské dynastie a jeho říše se rozpadla na několik menších, mezi sebou soupeřících útvarů. Někteří seldžučtí náčelníci poté přijali Osmanovu svrchovanost. Turci si stejně jako kdysi kočovní Arabové rychle osvojili mořeplavbu a začali podnikat také pirátské nájezdy na ostrovy [[Egejské moře|Egejského moře]] (například roku [[1308]] vyplenili byzantský [[Chios]]).

 

Před reformami v 19. a [[20. století]] byla státní organizace Osmanské říše systémem se dvěma hlavními dimenzemi: vojenskou správou a civilní správou. [[Sultán]] měl v systému nejvyšší postavení. Civilní systém byl založen na místních správních celcích odpovídajících charakteristikám regionu. Stát měl kontrolu nad klérem. Některé předislámské turecké tradice, které přežily přijetí správních a právních postupů od islámského Íránu, zůstaly nadále v osmanských administrativních kruzích významné.{{sfn|Itzkowitz|1980|p = 38}} Podle osmanského chápání měla být hlavní odpovědnost státu hájit a rozšiřovat území muslimů a zajistit bezpečnost a harmonii uvnitř svých hranic v překlenujícím kontextu ortodoxní islámské praxe a suverenity dle dynastií.<ref name="Kapucu">{{cite book|author1=Naim Kapucu|author2=Hamit Palabiyik|title=Turkish Public Administration: From Tradition to the Modern Age|url=https://books.google.com/books?id=DWceNjwTggUC&pg=PA77|accessdate=11 February 2013|year=2008|publisher=USAK Books|isbn=978-605-4030-01-9|page=77}}</ref>

 

 

{{Pahýl část}}

* [[Arménská genocida]]

* [[Insignie prezidenta Turecka]]

* [[Seznam konkubín osmanských sultánů]]

* [[Seznam zaniklých států v Evropě]]