Tuan Čchi-žuej: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+wikilink
m Robot: -nevhodná url; kosmetické úpravy
Řádek 5:
| politická strana = klika An-chuej, klika An-fu
| rodné jméno = 段祺瑞
}}
}}'''Tuan Čchi-žuej''' ([[Čínské znaky|znaky]] tradiční: 段祺瑞, [[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 段祺瑞, [[pchin-jin]]: ''Duàn Qíruì'', ''Duan Qirui'') ([[6. březen|6. března]] [[1865]], [[Che-fej]], [[Čínské císařství]] - [[2. listopad|2. listopadu]]u [[1936]], [[Šanghaj]], [[Čínská republika (1912–1949)|Čínská republika]]) byl čínský vojenský velitel, politik a zakladatel [[An-chuejská klika|an-chuejské]] a an-fuské [[Klika (sociologie)|kliky]]. Po porážce [[An-chuejská klika|an-chuejské kliky]] klikou Č'-li se připojil k feng-tchienské klice a následně byl zvolen prozatímním prezidentem [[Čínská republika (1912–1949)|Čínské republiky]]. Z této funkce byl sesazen po masakru [[18. březen|18. března]] [[1926]].
 
== Počátky kariéry ==
Tuan Čchi-žuej se narodil do vojenské rodiny v provincii [[An-chuej]] v roce [[1865]].<ref name=":6">{{Citace monografie
| vydání = 2nd ed
| titul = Rebellions and revolutions : China from the 1800s to 2000
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/50314532
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Oxford
Řádek 17 ⟶ 18:
| isbn2 = 9780198700692
| počet stran = lxxi, 493 pages
| oclc = 50314532
| příjmení = Gray, Jack, 1926-
| jméno =
Řádek 29:
| datum přístupu = 2019-05-15
| jazyk = en-US
}}</ref> Během [[Boxerské povstání|Boxerského povstání]] sloužil v provincii [[Šan-tung]].<ref>{{Citace monografie
| titul = China's warlords
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/31970740
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Hong Kong
Řádek 37:
| isbn2 = 9780195861792
| počet stran = xviii, 213 pages, 8 unnumbered pages of plates
| oclc = 31970740
| příjmení = Bonavia, David, 1940-
| jméno =
Řádek 45 ⟶ 44:
| rok vydání =
| strany = 41-46
}}</ref><ref name=":2" /> Poté zastával zastával důležité funkce v [[Mandžusko|mandžuské]] armádě, mj. i funkci náčelníka vojenské akademie Pej-jang. Jeho kariéra byla úzce spjata s kariérou [[Jüan Š’-kchaj|Jüan Š'-kchaje]],<ref name=":0">{{Citace monografie
| vydání = 1. vyd
| titul = Čína ve XX. století
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/51191313
| vydavatel = Univerzita Palackého
| místo = Olomouc
Řádek 54 ⟶ 53:
| isbn2 = 9788024402512
| počet stran = 3 sv.
| oclc = 51191313
| příjmení = Bakešová, Ivana, 1939-
| jméno =
Řádek 61 ⟶ 59:
| rok vydání =
| strany = 23
}}</ref> kterému byl velmi loajální. V roce [[1911]] došlo k [[Sinchajská revoluce|Sinchajské revoluci]] mířenou proti dynastii [[Říše Čching|Čching]]. Po této revoluci Tuan Čchi-žuej podpořil abdikaci císaře [[Pchu I|Pchu Iho]]ho, kterou požadoval [[Jüan Š’-kchaj|Jüan Š'-kchaj]]. Spolu s Feng Kuo-čangem ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 冯国璋, [[pchin-jin]]: ''Féng Guózhāng,'' ''Feng Guozhang'') a Wang Š'-čenem ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 王士珍, [[pchin-jin]]: ''Wáng Shìzhēn,'' ''Wang Shizhen'') byl vůdčí osobností Pej-jangské armády ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 北洋軍, [[pchin-jin]]: ''Běiyángjūn''), kterou vedl [[Jüan Š’-kchaj|Jüan Š'-kchaj]]. [[Jüan Š’-kchaj|Jüan]] jmenoval Tuan Čchi-žueje premiérem oficiální vlády v [[Peking|Pekingu]]u a zároveň byl také ministrem války.<ref>{{Citace monografie
| vydání = 2d ed
| titul = Yuan Shih-kʻai.
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/315291
| vydavatel = Stanford University Press
| místo = Stanford, Calif.,
Řádek 70 ⟶ 68:
| isbn2 = 9780804707893
| počet stran = 258 pages
| oclc = 315291
| příjmení = Chʼên, Jerome, 1919-
| jméno =
Řádek 80 ⟶ 77:
| vydání = 1st ed
| titul = The search for modern China
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/19553922
| vydavatel = Norton
| místo = New York
Řádek 86 ⟶ 83:
| isbn2 = 9780393027082
| počet stran = xxv, 876 pages, [136] pages of plates
| oclc = 19553922
| příjmení = Spence, Jonathan D.
| jméno =
Řádek 96 ⟶ 92:
 
== An-chuejská klika ==
Po své 83 dní trvající císařské vládě v roce [[1916]] zemřel [[Jüan Š’-kchaj|Jüan Š'-kchaj]], a tak vojenská moc pej-jangské armády padla do rukou bývalých vrchních velitelů a byla obnovena republika Li Jüan-chung ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 黎元洪, [[pchin-jin]]: ''Lí Yuánhóng'', ''Li Yuanhong'') se stal prezidentem [[Čínská republika (1912–1949)|Čínské republiky]] a jmenoval Tuan Čchi-žueje premiérem a Feng Kuo-čanga viceprezidentem.<ref name=":1" /><ref name=":3">{{Citace monografie
| titul = An introduction to Chinese history and culture
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/902765958
| místo = Heidelberg
| isbn = 3662464810
| isbn2 = 9783662464816
| počet stran = x, 467 pages
| oclc = 902765958
| příjmení = Zhang, Qizhi,
| jméno =
Řádek 114 ⟶ 109:
}}</ref><ref name=":4">{{Citace monografie
| titul = Modern chinese history 1840 to 1949
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/798544747
| vydavatel = Asiapac Books
| místo = Singapore
Řádek 120 ⟶ 115:
| isbn2 = 9812295984
| počet stran = 150 pages
| oclc = 798544747
| příjmení = Li, En.
| jméno =
Řádek 130 ⟶ 124:
}}</ref> Tuan Čchi-žuej soustředil své síly na vytvoření početného vojska nezávislého na oficiální vládě a Tuan se snažil oslabit pozici Li Jüan-chunga.<ref name=":4" /> V červnu roku [[1917]] se generál Čang Sün ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 张勋, [[pchin-jin]]: ''Zhāng Xūn'', ''Zhang Xun'') pokusil o znovunastolení [[Mandžuové|mandžuské]] monarchie, který byl Tuanem potlačen, ačkoliv na několik dní byl na císařském trůnu opět [[Pchu I]].<ref name=":5">{{Citace monografie
| titul = Historical dictionary of modern China (1800-1949)
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/592756156
| vydavatel = Scarecrow Press
| místo = Lanham, Md.
Řádek 136 ⟶ 130:
| isbn2 = 0810863081
| počet stran = 1 online resource (l, 531 pages)
| oclc = 592756156
| příjmení = Gao, James Z., 1948-
| jméno =
Řádek 144 ⟶ 137:
| rok vydání =
| strany = 6,7, 24-25, 41-42, 383
}}</ref><ref name=":3" /> Po porážce Čang Süna byl do funkce prezidenta dosazen Feng Kuo-čang a Tuan Čchi-žuej se stal opět premiérem.<ref>{{Citace monografie
| vydání = 2nd ed
| titul = China in transformation 1900-1949
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/209662952
| vydavatel = Pearson/Longman
| místo = Harlow, England
Řádek 153 ⟶ 146:
| isbn2 = 1405840587
| počet stran = xxxii, 176 pages, 8 pages of plates
| oclc = 209662952
| příjmení = Mackerras, Colin.
| jméno =
Řádek 160 ⟶ 152:
| rok vydání =
| strany = 37
}}</ref> V tomto období byla Pej-jangská armáda rozdělena na dvě militaristické frakce, a to na č'-lijskou kliku ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 直(隶)系军阀, [[pchin-jin]]: ''Zhí (lì) xì jūnfá'') vedenou Feng Kuo-čangem a [[An-chuejská klika|an-chuejskou kliku]] ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 皖系军阀, [[pchin-jin]]: ''Wǎnxì jūnfá'') vedenou Tuan Čchi-žuejem.<ref name=":4" /> [[An-chuejská klika]] a i sám Tuan byl velmi podporován [[Japonsko|Japonskem]].<ref name=":5" /><ref name=":2" />
 
== An-fuská klika ==
 
An-fuskou kliku ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené:安福 俱乐部, [[pchin-jin]]: ''Ānfú jùlèbù'') založil Tuan Čchi-žuej jako novou politickou frakci v roce [[1918]].<ref name=":0" /> Klika vznikla jako frakce vojevůdců oblasti provincie [[An-chuej]], s vlivem až na [[Severočínská nížina|Severočínskou nížinu]] k oblastem okolo [[Tchien-ťin|Tchien-ťinu]]u, kteří byli spojenci vojevůdců z provincie [[Fu-ťien]] (odtud zkratka ''An-Fu''). Hlavními vůdci této kliky byli Tuan Čchi-žuej a Sü Šu-čeng ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 徐树铮, [[pchin-jin]]: ''Xú Shùzhēng'', ''Xu Shuzheng'').<ref name=":7">{{Citace monografie
| titul = Dictionary of contemporary Chinese military history
| urloclc = https://www.worldcat.org/oclc/646883528
| vydavatel = Greenwood Press
| místo = Westport, Conn.
Řádek 172 ⟶ 164:
| isbn2 = 1567509762
| počet stran = 1 online resource (xv, 334 pages)
| oclc = 646883528
| příjmení = Wortzel, Larry M.
| jméno =
Řádek 183 ⟶ 174:
 
== Období válek severních militaristů ==
Severní militaristé byli rozděleni do hlavních tří klik: klika An-chuej ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 皖系军阀, [[pchin-jin]]: ''Wǎnxì jūnfá'') vedená Tuan Čchi-žuejem, klika Č'-li ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 直(隶)系军阀, [[pchin-jin]]: ''Zhí (lì) xì jūnfá'') vedená Feng Kuo-čangem a klika Feng-tchien ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 奉系军阀, [[pchin-jin]]: ''Fèng Xì Jūnfá'') vedená [[Čang Cuo-lin|Čang Cuo-linem]]em ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 张作霖, [[pchin-jin]]: ''Zhāng Zuòlín, Zhang Zuolin'').<ref name=":5" />
 
Po smrti Feng Kuo-čanga v roce 1919 vedení kliky Č'-li převzal Cchao Kchun ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 曹锟, [[pchin-jin]]: ''Cáo Kūn, Cao Kun'') a Wu Pchej-fu ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 吴佩孚, [[pchin-jin]]: ''Wú Pèifú, Wu Peifu''). V roce [[1920]] rivalita mezi [[An-chuejská klika|an-chuejskou]] a č'-lijskou klikou vyvrcholila válkou známou pod názvem Č'-lijsko-an-chuejská válka ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 直皖戰爭, [[pchin-jin]]: ''Zhí wǎn zhànzhēng'').<ref name=":7" /> Protože an-chuejská klika měla početní převahu, byla č'-lijská klika nucena uzavřít spojenectví s feng-tchienskou klikou. [[An-chuejská klika]] byla poražena a Tuan Čchi-žuej byl nucen uprchnout z [[Peking|Pekingu]]u.<ref name=":5" />
 
Po porážce [[An-chuejská klika|an-chuejské kliky]] vítězné frakce převzali kontrolu nad Pej-jangskou vládou. Ještě v roce [[1920]] se Cchao-Kchun prohlásil prezidentem, kterým byl až do roku [[1924]]. Následně ale došlo k neshodám, které vyvrcholily v č'-lijsko-feng-tchienskou válku. Tato válka proběhla v letech [[1922]]–[[1924]] a vítězně z ní vyšla klika Č'-li. Později v roce [[1924]] došlo ještě k 2. č'-lijsko-feng-tchienské válce ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 第二次直奉战争, [[pchin-jin]]: ''Dì èr cì Zhí Fèng Zhànzhēng'').<ref name=":5" />
 
== Prezidentské období ==
Během 2. č'-lijsko-feng-tchienské války se Tuan Čchi-žuej přidal k [[Čang Cuo-lin|Čang Cuo-linovi]]ovi. Díky spojenectví feng-tchienské kliky s [[Feng Jü-siang|Feng Jü-siangem]]em ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 冯玉祥, [[pchin-jin]]: ''Féng Yùxíang, Feng Yuxiang'') a jeho pekingskému převratu, při kterém byl svržen dosavadní prezident Cchao Kchun, byla klika Č'-li poražena.<ref name=":5" /> Protože byl jediný Tuan Čchi-žuej bez armády, byl zvolen novým prozatímním prezidentem.<ref name=":5" /> Jeho prezidentské období ale skončilo po masakru [[18. březen|18. března]] [[1926]] ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 三一八惨案, [[pchin-jin]]: ''Sānyībā Cǎn'àn''). V [[Peking|Pekingu]]u se v ulicích objevil dav protestující proti [[Nerovné smlouvy|nerovnoprávným smlouvám]] mezi [[Čína|Čínou]] a západními mocnostmi, Tuan Čchi-žuej dal rozkaz k násilnému rozehnání demonstrace. Ještě v roce [[1926]] byl sesazen a vyhnán z [[Peking|Pekingu]]u velitelem Kuo-min-ťünské kliky ([[Čínské znaky|znaky]] zjednodušené: 国民军, [[pchin-jin]]: ''Guómínjūn'') [[Feng Jü-siang|Feng Jü-siangem]]em.<ref name=":6" /><ref name=":5" />
 
== Reference ==