Sahara: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Editace uživatele 185.21.221.146 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JirkaSv
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=poušti}}<br />
[[Soubor:Sahara satellite hires.jpg|náhled|Sahara na satelitním snímku]]
[[Soubor:Saharan topographic elements map.png|náhled|Topografické členění Sahary, oblasti s písečným dunami jsou vyznačeny žlutou barvou]]
mrdka'''Sahara''' je [[poušť]] v [[Afrika|Africe]]. S rozlohou 9 269&nbsp;000&nbsp;km² je největší pouští světa (podle některých zdrojů jsou za poušť označovány i polární pustiny [[Antarktida|Antarktidy]] a [[Arktida|Arktidy]], pak by byla Sahara rozlohou až třetí v pořadí). Zaujímá téměř stejnou plochu jako [[Čínská lidová republika|Čína]] nebo [[Spojené státy americké|USA]]. Rozkládá se od severoafrického pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] až k pobřeží [[Rudé moře|Rudého moře]] na území 10 států ([[Egypt]], [[Libye]], [[Alžírsko]], [[Tunisko]], [[Maroko]], [[Mauritánie]], [[Niger]], [[Čad]], [[Mali]] a [[Súdán]]). Plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar [[lichoběžník]]u o délce 4500–5500&nbsp;km ve směru západ–východ a šířce 1500–2000&nbsp;km od severu k jihu.
 
V [[Arabština|arabštině]] {{Audio|Ar-Sahara.ogg|''صحراء, ṣaḥrāʾ''}} znamená „poušť“.
Řádek 9 ⟶ 10:
Na severu Sahara zasahuje až k úpatí [[Atlas (pohoří)|pohoří Atlas]], v Libyi a Egyptě až k pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Na jihu v oblasti tzv. [[Sahel]]u přechází poušť do pásma [[step]]í a [[savana|savan]]. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky [[Senegal (řeka)|Senegal]], střední tok [[Niger (řeka)|Nigeru]], [[Čadské jezero]], oblast súdánského [[Dárfúr]]u a soutok [[Nil]]u s [[Atbara (řeka)|Atbarou]].
 
Povrch Sahary tvoří převážně [[hornina|kamenitá]] poušť: skalnatá ([[hamada]]),tvoje mama oblázková či štěrková ([[reg]]) nebo hlinitá ([[sebh]]). Menší část zabírají pouště písečné ([[erg (poušť)|ergy]]). Na severu se rozkládají na plošinách s [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]] do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 796 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu, jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů, např. [[Ahaggar]], [[Tassili]] nebo [[Tibesti]]. Nejvyšším vrcholem je neaktivní vulkán [[Emi Koussi]] (3415 m [[nadmořská výška|n. m.]]). Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských [[oáza|oáz]].
 
Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních [[vádí]]. Východní část protíná od jihu k severu řeka [[Nil]], na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka [[Niger]]. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná [[jezero|jezera]], tzv. [[Šot (solná pánev)|šoty]]. Mezi nejvýznamnější patří [[Šot Djerid]] a [[Šot Melrhir]].