Glóbus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 212.79.110.99 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je InternetArchiveBot značka: rychlé vrácení zpět |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0 |
||
Řádek 17:
Podle [[Marcus Tullius Cicero|Cicerona]] používal nebeský glóbus už [[Archimédés]] (+ 212 př. n. l.), podle jiných římských pramenů zhotovil první terestrický glóbus Kratés z Mallu (kolem 150 př. n. l.). Nejstarší zachovaný nebeský glóbus je součást sochy Apollóna Farnéského ze 2. století, což je římská kopie starší řecké předlohy. Z téže doby pochází i římský bronzový nebeský glóbus o průměru 11 cm, dnes v muzeu v [[Mohuč]]i. Římský globus jako symbol světa se stal předlohou pro [[panovnické jablko|panovnická jablka]] panovníků. Konstrukci nebeského glóbu popsal v dopise pozdější papež [[Gerbert z Aurillacu]] (+1003) a z 12. století se zachovaly arabské globy Starého světa.
Dva nebeské glóby koupil roku 1444 kardinál [[Mikuláš Kusánský]], k roku 1477 je doložen terestrický glóbus, zhotovený pro papeže Sixta IV. Z roku 1492 pochází [[Behaimův glóbus|nejstarší zachovaný glóbus Země]] od [[Martin Behaim|Martina Behaima]] s pomocí malíře Georga Glockendorna, který si objednala městská rada v [[Norimberk]]u a dnes je vystaven v tamním muzeu. Mezi nejstarší patří dále Hunt-Lenoxův měděný glóbus o průměru asi 12,5cm, dnes vystavený v New York Public Library. Byl vyroben v západní Evropě kolem roku 1510 a je na něm už zobrazena Jižní Amerika.<ref name=":4">The Hunt-Lenox Globe [online]. In: . [cit. 2016-06-18]. Dostupné z: http://exhibitions.nypl.org/treasures/items/show/163 {{Wayback|url=http://exhibitions.nypl.org/treasures/items/show/163 |date=20110122072550 }}</ref> Od norimberského astronoma Schönera pocházejí tři globusy z roku 1515, 1520 a 1525.<ref name=":2">Mezníky vědy: Globus vynalezl Martin Behaim - vzdělaný Němec českého původu [online]. In: . [cit. 2016-06-18]. Dostupné z: http://inuru.com/index.php/planeta/mezniky-vedy/29-martin-behaim-globus-vynalez {{Wayback|url=http://inuru.com/index.php/planeta/mezniky-vedy/29-martin-behaim-globus-vynalez |date=20160806085246 }}</ref> Zemský globus vytvořil také Leonardo da Vinci (1516).
Od poloviny 16. století se velké terestrické glóby těšily velké oblibě a vyráběly se zejména v Německu, v Holandsku a v Itálii. Výrobu podstatně zdokonalil vlámský kartograf, geograf a vydavatel map [[Gerhard Mercator]] (+1594), autor [[Mercatorovo zobrazení|Mercatorova]] zobrazení, který začal dutou dřevěnou kouli polepovat pruhy potištěného papíru. Vyráběl glóby pro významné evropské panovníky, jako byl císař [[Karel V.]] Mezi nimi byl i nebeský globus z křišťálu s vyrytými a pozlacenými hvězdami.<ref name=":3">Historie globusu - renesance [online]. In: . [cit. 2016-06-18]. Dostupné z: http://www.thunder-bolt.cz/zajimavosti/8-6-57-369-lz-globus-renesance-47.php</ref> Slavným výrobcem byl také františkánský mnich Vincenzo Coronelli (+1718). Od poloviny 18. století začal globus ztrácet vědecký význam a stal se spíše školní pomůckou.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Globus.</ref>
| |||